No tak x5 byla opravdu fajnová linka, dokud byla výluka. Sice z hlaváku si člověk musel popojet, ale jinak to bylo pěkné spojení. Ta náhradní doprava přes Cejl v loňském roce byla sice klikatá, ale přesto jsem touto linkou občas z města na Lesnou jel, zvláště v létě když jel autobus s klimou, to bylo fajn. Ale díky uzavírce Husovických tunelů došlo ke zpomalení pod Lesnou. Ale i tak si ta linka podle mne lidi našla.

ds: Chytrej kluk. Obětování Lesnické by neznamenalo žádné drama - kromě trolejbusu se dá v poho dojít na Zemědělskou.

Na druhou stranu částečně má Goldfinger pravdu. Pokud bychom obětovali zastávku Lesnická a odkázali místní na trolejbus s přestupem, pak by se to nabízelo udělat takto
x9 - Haškova-Halasovo nám.-Bieblova-Zimní Stadion-Lidická-Moravské nám, objezd parku
46 - Haškova - Štefánikova čtvrť - provazníkova - Zemědělská - Erbenova - Lidická nebo osmec - Moravské nám, objezd parku

Z hlediska voz km to není zase takový rozdíl, 9 do Štefánikovy čtvrti by asi nebyla vůbec potřeba (a do Juliánova by tak mohla jezdit 10 z Bystrce), zejména by to ale ze západní strany Lesné výrazně zkrátilo jízdní dobu do centra.

Ale tohle je krapet jiná situace. Od 28. října je to na Moravák bratru 500 m. Přestupem ze ztrací min. 5 min. X9 je úplně k ničemu - vede paralelně se šalinou.

Souhlas s DS. Tuhle verz jsem myslel, že byla jeden čas i bez výluk, po konci X5 za Miladu. Podle mě dost zbytečná linka. Vedení po Cejlu bylo něco jinýho.

nikoliv, mám na mysli výluku na Milady Horákové a náhradní 46/x5 po Drobného a zpátky po Lužánecké. Tak moc to chtěla MČ zachovat i po výluce, že to DP musel znechutit intervalem 30 minut a následně konečně zrušit :)

I já se podepisuji. Je to populista, který kecá do věcí, kterým nerozumí.

[
To bylu, tuším, při výluce Cejl. Bus se motal Bronxem, jako nudla v bandě, tak není divu, že jím jel málokdo. V tomto případě jde ale o prodloužení z 28. 10. na Moravák, díky čemuž by nemusela jezdit x9, resp. by mohla pendlovat ze ŠČ na Jugoslávskou a zpět.

Ptám se vás, je k dnešnímu dni možno vést bus po tramvajovém pásu při možných zácpách?

Pod to se můžu podepsat.

Bral jsem to pouze v kontextu závazné legislativy. Nejpovolanější autoritou by v této problematice měli být konzultanti, kteří posuzují bezbariérovost a vydávají stanoviska za Odbor zdraví MMB. Bohužel ne všechny ostatní dotčené orgány jejich názory ctí...

Nemyslím, že by 46 do centra byla nezrušitelná. Jeden rok už byla zavedená a ehm, moc tím nikdo nejezdil, takže se dá argumentovat, že lidi řvou na radnici, pindají do všeho a pak to v reálu nevyužijou, takže by mohl někdo radnici popotahovat za "péči řádného hospodáře." Fakt jsem klidný.

No jako obyvatel si Brna-severu si pana Malečka za hodně věcí vážím, ale o MHD se s ním diskutovat nedá, tam je příliš pod vlivem důchodcovské kliky z Lesné. Odmítnutí prodloužení šaliny po Seifertově jde v tomto bohužel za ním.
Předpokládám, že celá debata o linkovém vedení během výluky by se změnila v požadavek přímé 46 do centra, což by sice bylo celkem logické, ale v praxi neproveditelné a po výluce nezrušitelné.

Ptal jsem se starosty Brna - severu na jeho názor na organizaci dopravy při výluce Lesnická a odpověděl, že městská část dosud, tedy měsíc před zahájením výluky o náhradní dopravě nebyla informována. Kompetenci DPmB v nejmenším nezpochybňuji, ale samospráva by do konečné podobě měla mít šanci uplatnit svoje připomínky, protože zná nejlépe situaci v místě samém.

No krom vyhlášek tu máme ještě normy, např. čsn 736110 místa pro přecházení zná, v podstatě jsou pro ně pravidla hodně podobná jako pro přechody z hlediska stavebního. Pokuď nejdou udělat správně, pak podle normy(změna1):
10.1.3.1.14 Pokud místo pro přecházení/přechod pro chodce není možno z důvodu stavebně technických
nebo provozních podmínek považovat pro osoby se zrakovým postižením za bezpečné, zřizuje se pouze
varovný pás; signální pás a vodicí pás přechodu se neprovádí.
... se po zdůvodnění dají vypustit/nahradi varovným pásem, což ale neospravedlňuje jejich uplnou absenci na celé Lesnické (když už není přechod), protože projektant nevyřešil jejich správné umístění. Ano, nevidomý jako ostatní pak může prostě přejít v podst. kde libo, ale to asi není uplně ok.

Chodník šířky 2m je docela běžný, min. 1,5m. Případný zkrácený signální pás, od kterého už těžko "chytnout" správný směr nám myslím u NIPI prošlo kompenzovat vodící linií na vozovce, která pomůže držet směr i když šířka přecházení je jinak vyhovující.
Právě u přechodů už to odsazení není (nebo by nemělo být) a tím se pozná, zda-li jde o přechod, či místo pro přecházení.

O kompetentnosti některých dotčených orgánů radši pomlčím:)

Ondra K.: Opět nesouhlasím, projektant mít problém nebude, protože jsem navázal kontakt s lidma z panelu pro bezbariérovost, co jsou na magistrátu a ti to prokonzultují s prováděcí firmou i projektantem a řeknou mu, co se v praxi osvědčilo, když vyhláška mlčí nebo je nejednoznačná.
Kdyby se k tomu chtěl někdo vyjádřit skrz ten panel na magiči, tak pište Mgr. Evě Rossi: rossi.eva@brno.cz

No to ne. Pokud je na přechodu, nesmíš ho omezit, tedy musíš zpomalit či zastavit, aby mohl v klidu dokončit přecházení. Pokud na něm není, tak můžeš v případě, že není ve tvém jízdním pruhu, klidně jet, protože ho omezit můžeš.

Pro chodce pro přechod silnice slouží přechod nebo místa pro přecházení, avšak když není ani jedno v dosahu 50 metrů, tak může přecházet kde chce. Řidič chodce na přechodu nesmí ohrozit ani omezit - musí ho pustit. Na místě pro přecházení ho může omezit - nemusí ho pustit. Mimo přechod má chodec, ale pořád přednost v tom že ho nesmíte ve vozovce ohrozit, takže jakmile je ve vozovce je to vlastně jako by byl na přechodu.

Tvůj názor samozřejmě chápu, nicméně na znalost místních podmínek a orientaci nevidomých podle sluchu se projektant nemůže spoléhat, protože zodpovídá za správnost projektu. Stačí jeden sražený nevidomý a už by se možná záměna místa pro přecházení za přechod prověřovala a projektant by měl dost pravděpodobně problém.

Ondra K: S poslední větou nemůžu souhlasit. Ta trať je tam desítky let, takže i nevidomí o ní ví a je to slyšet podle zvuku jedoucích aut i šalin, navíc je důležitější zrovna na Zemědělské nejít kamsi do háje do křižovatky, než se nechat navádět signálkou rovně před sebe směr protilehlý chodník. Zrovna ze směru od Lesné do centra se mi už dvakrát povedlo přejít tak blbě, že místo na chodník před sebou za kolejema, jsem přešel úhlopříčně až ke kavárně a v kombinaci s přijíždějícím autem z levé strany od pošty to nebyl vůbec příjemný pocit. Ano, souhlasím s tím prostorovým uspořádáním, že někde se nevejde, ale zrovna tady v okolí smyčky jsou chodníky dost široké, ten nejužší prochází trávníkem uprostřed smyčky.

S bezbariérovými úpravami míst pro přecházení je to složitější, protože vyhláška 398 z roku 2009 o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb pojem místo pro přecházení nezná a jiný závazný dokument k tomu není.

V praxi jsou dotčenými orgány akceptovány obě varianty úprav, tedy jak s odsazeným signálním pásem tak úplně bez signálního pásu. Každé místo pro přecházení se pak obvykle posuzuje individuálně podle konkrétní místní situace. Úprava s odsazeným signálním pásem vyžaduje šířku chodníku min 1,8 m (0,4 m varovný pás podél obruby, 0,4 m odsazení signálního pásu a délka signálního pásu je dle vyhlášky 398 min. 1,0 m), což je šířka, která na spoustě míst prostě není. Druhá věc je, že stejnou úpravou s odsazeným signálním pásem se značí přechody pro chodce přes tramvajovou trať.

Zrovna v diskutovaném případě Lesnické je použití úpravy bez signálních pásů na místě, protože by nevidomému hrozila záměna s přechodem pro chodce.

V pohodě.

Ano, mluvíme oba o tom stejném. Opravdu to jsou drážkované betonové dlaždice.

Nechci být pedant, ale v projektu to maj docela zle, maj tam přímo výkres "místo pro přecházení", kde je jen varovný pás (podél sníženého obrubníku), což je u sjezdu z garáže a jiných míst se sníženým obrubníkem správně, ale ve chvíli, kdy to má sloužit i jako (nebo pouze jako) místo pro přecházení, měl by tam být ten signální pás (kolmo k varovnému) jako u přechodu. A to tady chybí, stejně jako vodící linie přes silnici (2 čáry termoplastickým nástřikem na asfaltové vozovce), která se musí dělat, když je přechod (místo pro přecházení) moc široký. Zajímalo by mě, kdo jim to na NIPI odsouhlasil.
Rozdíl oproti přechodu je, že reliféfní dlažba signálního pásu je před varovným pásem na kousku přerušena.
Jinak to vodorovné značení (viz wiki) lemující místo pro přecházení asi není povinné, ale nejsem si jist. Ale když tam je a taky tam je i ta vodící linie tak to lidi některý asi mate. Už je to vlastně funkčně jako přechod pro chodce z dob, když jsem byl malý, kdy chodci neměli ještě "přednost".

xxx: to píšu i pro ostatní, ne každý to zná. Jinak ty vodicí pruhy na nástupištích šaliny na hlavním nádraží i pošlapem cítím jako gumu, je to měkké, tak mi neříkej, že je to beton.
Bavím se o těch vodicích pásech, co začínají u schodů do podchodu a končí u signální čáry u označníku zastávky.

Já ty pojmy znám, učil jsem se o tom. Jen se holt v zájmové skupině vyjadřuju jako laik, ne jako odborník.

Ten vodicí pás na hl. n. a jinde není gumový, ale je normálně betonový mezi ostatními dlaždicemi. Jsou to možná ty stejné podélné žlábky, ze kterých je varovný pás na vlakových nástupištích. Ale chápu, že holí se materiály těžko poznávají. Takže to jenom pro upřesnění.