Ahoj, taky mám hodně sítí v Bahnu a už to hraju 5 let . Jestli budete chtít vidět nějaký obrázky, tak odpovězte

Martan: No, tak se nauč programovat. Pak to můžeš šířit jako opensource. Problém teda asi bude s vytvářením oken, protože nebudeš moct používat .NET, ale i tak.
Navíc, vlastně proč? BAHN je taky jen pro Wokna… Trochu škoda, ale je to tak… I proto jsem se rozhodl to ve finále vytvořit v C# a .NET platformě.
Dokumentace by byla asi na dlouho, to je fakt, ale nějaký návod na to by se doopravdy hodil, je to hodně komplexní.

Kdybych měl ty vědomosti, tedy znalost nějakého toho c++ tak bych to samozřejmě nedělal touto cestou, ale vytvořil bych si na to program. Ideálně samozřejmě funkční na více OS. Z tohoto důvodu je také tato moje záležitost pro LibreOffice a ne MS Office.
Tu PDF dokumentaci chápu, ale zatím nebyl čas to udělat. Nejspíš by mi to zabralo mnohem více času, než samotná tabulka a naplnění těch dat co už jsem tam už nacpal.
Algoritmem (makrem) budu snad řešit nějaké hromadné tisky zastávkových JŘ a např. odjezdů z taktovacích bodů (list "DISPtakt"). Ale i to se zatím musím naučit

Martan: Koukal jsem na tvůj výtvor, a musím říct, že mi teda spadla brada. Muselo s tím být šíleně moc práce (navíc řádkové programování, to je útrapa sama o sobě), muselo to trvat šíleně dlouho…
Jen, jako laik (takhle se po otevření a projetí toho cítím :-D ) bych uvítal nějaké PDFko s dokumentací.
Osobně si myslím, že bys to měl udělat jako normální program. Bylo by tam spousta věcí navíc, jasně, ale myslím, že by sis s tím mohl vyhrát víc a udělat tam víc věcí. Pak by mimo jiné nikdo k otevření nepotřeboval kancelářský balík.

Martan: Až ho dopíšu, tak bude, ale bude podle mé vize, takže to nikdo nebude chtít. :-D

Ještě dotaz: existuje nějaký program na tvorbu JŘ (pro Bahn)?

Díky.

Ahoj, v LibreOffice jsem si vytvořil takovou tabulku na tvorbu JŘ.

Pokud máte zájem, doporučuji prozkoumat před zahájením bezhlavého vyplňování buněk. Zpravidla platí, že barevné buňky lze vyplnit, bílé jsou dopočítávány vzorcem + jsou doplněny v úvodních listech sloupce, které na vlastní funkci tabulky nemají vliv, ale umožňují sledovat postup zadávání primárních údajů (uzly, zastávky). V listu Nastavení jsou červeně buňky, které jsou vypočteny vzorcem a zeleně buňky, které jsou vyplněny ručně.

V případě otevření v MS Excelu dochází k vymazání vzorců a tabulka tedy "vymře", ale jedná se o běžnou vlastnost MS Excel. V Gnumericu jsou vzorce normálně nahrány tj. tabulka je živá, pouze je nějaká chyba při zpracování maticového vzorce pro grafické zobrazení JŘ.

No je to úplně jednoduchý. Například ten Lískovec. Vyjíždějící šestka jede přes pozici A-C, normální šestka přes B-C, v pozicích A a B se umístí taktovací body (nebo signalizace), aby vyjíždějící a normální šetska odjely do pozice C ve správném pořadí, tam pak čekají na odjezd dle JŘ. Osmička jezdí standradně přes pozici D.
Výjezdy z Medlánek jsou (na obou linkách) buď brzo ráno, takže se nemají s čím předjet, nebo se vyjíždí na nádraží Kr. Pole, odkud pak jede jako normální šestka. V případě, že takto vyjíždí osmička (z KPN jako šestka), tak zajede jako šestka na pozici C, odkud pak odjíždí jako osmička.

Bože, dyť tak je to řešené i v síti z BMHD (tam sice ne v Lískovci, ale třeba na Osové nebo Novolíšeňské u trolejbusů), stačí se tam trochu inspirovat.

b1: OK, ale já naprosto vůbec nemám představu, jak to tam bylo. Ečerova mi byla, je a doufám (:-D) že i bude dost vzdálená.
ZXS.91: Aha. To je škoda, novější verze přináší dobrý vylepšení, měl bys je vyzkoušet.
Zajímavý. Myslím, že děláme v podstatě to samé. Osobně mám ale asi jiný postup.
Prvotní je parametrická tvorba JŘ. Tzn. od kdy do kdy a v jakém intervalu (existuje povolená množina intervalů, založená na dělitelnosti čísel). To je v podstatě hned. JŘ používám souměrné, tzn. z obou konečných jsou naprosto stejné. Proč? Nemám výpočetní sílu na to, abych to v rozumném čase vypočítal pro něco nesouměrného. Stále se to děje v Excelu a hlavě. Jakmile budu mít program, je mi to jedno. 8 jader procesoru se s tím nějak popere.
Mám tam něco jako kurzový sled. Ten začíná prvním výskytem nejkratšího intervalu a zároveň na konečné, která má nejnižší číslo (konečné označuji písmenem T, následuje číslo, od 00 do N). To je obvykle v 6 ráno.
Dále dělám ještě jednu věc. Celá linka je hostovaná právě jednou vozovnou (u historického Sokolova mám stejně jen jednu, tak co… :-D). Ne, že bych nevěděl, jak tam zařadit víc vozoven, ale jde spíš opět o to, že nemám svůj program, z hlavy to počítat nechci, Excel mi „pomáhá“ opravdu skvěle, ale hlavně mám prostě raději, že celá linka je pod jedinou vozovnou.
Když linka vyjíždí, je za jejím číslem V, když zatahuje, je tam Z. Výjezdová a zátahová část. Zejména kvůli signalizacím a křížením.
Na začátku mi vyjede nějaká množina spojů, podle toho, jaký je interval, jak jsem stanovil periodu (konečná – konečná). Prvotní spoje obvykle vyjíždí o 5 minut dřív, protože co kdyby… Každý z těch kurzů nejspíš stihne udělat kolo nebo 2 (záleží, jak brzo linka začíná). Pak se mezi ně musí trefit další kurzy. Díky tomu jsem zavedl pojem setkávací bod (SB). Je několik variant, kudy a jak trasovat výjezd, zatím jsem ale používal nejjednodušší. Vezmu si trasu linky a podívám se, na jakých kříženích je nejblíž vozovně. Pokud jich je víc, tak beru to, co je blíž ke středu trasy linky. Teď potřebuji vědět, jak dlouho to trvá z vozovny na SB a odtama na jednotlivé konečné. Pak mohu vypočítat, kdy musí kurz N vyjíždět tak, aby se trefil přesně mezi N-1 a N+1. Což je i můj požadavek na algoritmus. Najít přesně čas mezi nimi. Už se mi stalo, že tam těch kurzů bylo i několik, takže těch středových časů je víc (a z hlavy se to fakt blbě počítá, Excel nepomáhá naprosto vůbec). Ty doplňující kurzy vyjíždí přesně na čas, nemají rezervu. Když je pak všechno venku, tak mi stačí jen pohled na to, jak jezdí za sebou, a pokud jdou čísla právě vzestupně nebo sestupně, tak vím, jestli jsem to udělal dobře. Pokud ne, a že se stává (numerická chyba, tu stroje nedělají), tak se pak dívám, co jelo pozdě nebo brzo.
Na to, jaké kurzy mají vyjet a kdy, přicházím pomocí toho, že zpětně dopočítávám, kdy jaký pojede. Např. vím, že od 6 je kurzový sled. Takže si to zanesu do JŘ, zpětně pak odčítám ty časy, a zjišťuji, kde ten kurz má být před tím.
A tohle chci implementovat do programu. Ze začátku jen základní verze, později podpora více vozoven, výjezdu pomocí rozjezdového bodu a dvojicí setkávacích, apod. Všechno to jde popsat algoritmem. Tak mě právě napadlo, jestli by někdo o takový program měl zájem (jeho dokončení je ale NESKUTEČNĚ daleko).
Co se týče zátahů, tak ty jsou jednoduché. Stačí jen najít volné časové okno ve složeném JŘ, pokud je z konečné více linek, a tam to dát. Ukončuji kurzy, na které to prostě vyjde podle časů. Nechci, aby mi tam něco čekalo půl hodiny na to, aby to mohlo zatáhnout. Možná nevýhoda, ale tím platí rovnost počtu linek a kolejích na konečných. Víc linek na jednu konečnou, na to upřímně nemám koule. :-D Obdivuju každého, kdo jo. Linka z konečné jede tak, že nahodí za svoje číslo Z, a jede po trase až do setkávacího bodu, a odtam do vozovny. Režijních zátahů je minimum (pouze ty, co jsou velmi blízko vozovny).
Tenhle systém funguje, založil jsem ho na matematické přesnosti, nezklamal mě, jeho výtvory jsou pěkné. U jedné sítě mám takhle už hotový provoz pro PD. Sokolov, léta páně 1977, samé T3, K2 a K3. Je to vcelku jednoduchá síť, ale i tak mi to docela dalo zabrat, a pomohlo mi to uvědomit si, že tohle doopravdy nejde dělat z hlavy.

Zoom4 nemám, zůstal jsem u 3.84. Nějaký další nápady jsou, ale není čas to nakreslit.

Metoda, kterou popisuje b1 je dost použitelná. V téhle síti pravda tolik ne, na málokterou konečnou jezdí jen jedna linka. Někde je jedna kolej navíc sloužící právě pro výjezdy a zátahy. Zrovna řazení ve zmíněném Lískovci jsem celkem podrobně zkoumal a inspiroval se jím. Pokud počet linek=počet kolejí, taky není problém. Zátah pojede po koleji, ze které vlak odjede nejdříve.

Mám třeba dvoukolejnou smyčku, na kterou plánuju tři linky, každou s jiným intervalem + vložené spoje na jedné z nich. Celkem to bude výzva, ale jde to, s trochou trpělivost a mírným překopáním výjezdů.

Co se kurzového sledu týče, příklad z mé linky 21, pro jednoduchost v trase A-B:
21/8 vyjede ve 3:51 na konečnou A. Ve 3:56 21/6 na konečnou B.21/9,11,12,2 a 4 vyjíží postupně ve 4:07, 4:28, 4:38, 4:58 a 5:18 na konečnou A. V 5:32 vyjíždí 21/3 na konečnou B a půlí interval mezi 21/2 a 21/4. Poté vyjíždí 21/7 (5:42, mezi šestou a osmou) ,21/10 (6:10, mezi devátou a jedenáctou) a 21/1 (6:39, mezi dvanáctou a druhou). 6:44 vyjíždí z konečné B 21/5, která tam je přes noc odstavena - přes jednokolejku by ji tam nešlo dostat.

Co se algoritmu týče, ukázka tu. Nejdřív si udělám jízdní řád. Jízdní doby si zadám jednou (úplně vlevo), pak je excel přičítá sám. To samý lze udělat i při jakýmkoliv intervalu a pak jen roztáhnout. Takovejdle JŘ je pak otázka dejme tomu 15 minut. Pak začnu přiřazovat pořadí, vždycky přiřadím kolo a jdu na další pořadí. Nejdřív jako "virtuální" pořadí od 4001 výše. Ve chvíli, kdy jsou všechny pořadí na trati, typicky po sedmé ráno, změním 4001 atd na 1 atd tak, aby byly srovnaný pěkně vzestupně. Tím v pohodě docílím toho, že mi třeba pátý pořadí vyjede jako poslední, ale zařadí se na své místo.

Tak, jak to DP dělal na té Ečerově, když tam jezdily dvě linky

b1: Jo, dobře, já vím kde. Jen by mě zajímalo, jak bys to udělal (ideálně přesný popis algoritmu), aby tam byl jistý kurzový sled, který ty požaduješ.
Jasně, je to vcelku jednoduché, každý na to přijde, mám svou metodu, o co mi ale jde, je zjistit, jak to dělají profíci a porovnat to s tím, jak to dělám já.

No tak třeba jako ten Starý Lískovec, Stará osada nebo Ečerova.

b1: Ten dlouhe střední článek mi byl taky povědomej. A tohle bylo ono.
Dobře, ale co když máš 2kolejnou smyčku a jezdí tam 2 linky. Jasně, můžeš si postavit 4kolejnou, ale tohle přijde i mně overkill. Takže by mě zajímalo, jak bys postupoval v téhle situaci.

Dlouhý střední článek jsem už někde viděl:
http://www.railfaneurope.net/pix/de/tra ... 060062.jpg
http://www.railfaneurope.net/pix/de/tra ... 092318.jpg

A co se týče výjezdů, je to jednoduché. Výjezdy na levou kolej, pravidelné spoje na pravou kolej, z konečné pak odjíždějí ve správném pořadí.

I když třeba taková smyčka Starý Lískovec... no to asi nikoho nezajímá, protože je to podle reálu, zatímco ve fiktivní síti si to můžete udělat podle vás.

ZXS.91: To by mě zajímalo, jak to teda počítáš. Ale ještě víc to, jak se ten program jmenuje.
Ale jo, docela pěkný. Jen, Z4 máš? Případně, dělal jsi ještě něco jiného, něco jako prodloužení? Jednodílné víc jak 30 m dlouhé vozy?

Trefit se mezi kurzy není problém si spočítat i s nějakou rezervou, intervaly mám minimálně šest minut. V extrémním případě si to lze pohlídat TP nebo signalizací, ale k tomu jsem zatím sahat nemusel. Prográmek na to použitelný existuje, bohužel není volně šiřitelný.

Ona je ještě vzdálená jedna menší síť o šesti linkách, tu jsem tam ani nedával, aby screen měl rozumnou velikost Byly období, kdy jsem na síť třeba i půl roku nešáhl a byly doby, kdy jsem ji pomalu nezavřel.

Zas tak moc fikce to není, jak jsem psal, většinou modernizace. Screen není problém, klik. Ulf a LF3+ je asi jasné. NGTW8 je prodloužený Lipský Leoliner. Nebo taky tříčlánkový evo, jak kdo chce. 105NR je plzeňská kátrojka na polský způsob s brutálně dlouhým středním článkem, otočný čepy jsou od sebe skoro 11 metrů. No daleko by to asi nedojelo, ale mě se to líbí. Stejnak mám v plánu do NP článku hodit kloub. T3RP je novostavba s dost futuristickým čelem, celkem podobná např. těm moskevským. Té sedmička je po lehké modernizaci.

Naxashi: Kladně zde nejsou brány pouze totální nesmyslnosti, které zde prezentuješ jako něco úžasného (třeba číslování linek od nuly).

To, že se TVOJE výtvory nesetkaly s kladnou odezvou neznamená, že tu fikce a fantazie nemají svoje místo (ovšem to místo není všude).

mceza: :-D Že se tu moje výtvory teda setkaly s kladnou odezvou. Jako například project Unitram. :-D
Pokud někdo bere jako vrchol fantazie to, že vezme RT6tku a postaví jí ve Vario-designu, tak sorry, to je docela málo. :-D
Uznávám, můj Vario-designed NGTD12DD se setkal s kladnou odezvou, to je fajn, ale opět je to existující vozidlo trochu jinak.
Každopádně, pointa toho, co jsem psal, je spíš teda v tom, že: nějaký program, co výjezdy (a zátahy a JŘ) bude počítat za nás, my pouze zadáme to, co chceme. K tomu bych rád směřoval budoucí diskuzi, nechci tu nějaký flejm o vozidlech. Jsem je zvědav na kreace od ZXS.91. To je vše.

Nelži!

ZXS.91: Vidíš, ten já vůbec nepoužívám, ani jsem o tom nevěděl. :-D A nepotřebuješ se s nějakým kurzem N trefit při výjezdech mezi kurzy N-1 a N+1?
Čistě teoreticky, uvítal bys nějaký program, co by tohle byl schopen počítat za tebe?
Koukám, že tvoje síť je obrovská. :-D Trochu závidím, že to je 1 projekt, na kterém děláš dlouho. Já jsem se svou netrpělivostí nedotáhl spoustu skvělých věcí do konce. Věčná vzpomínka na Logos.
Zajímaly by mě ale hodně ty tvoje fiktivní vozy. Dáš sem nějaký screen nebo tak? Nebo do SZ. (Tohle mě zajímá fakt hodně, protože zdejší komunita se křečovitě drží reality a cokoliv, co je fikce, vlastní výtvor, nebo trocha fantazie, skončí akorát pod tunama nadávek a plivanců.)

A abych jen tak planě nekrafal, tak screen mé sítě, která teď někdy bude mít sedmé narozeniny Snažil jsem se o jakous-takous uvěřitelnost a reálnost, co se týče jak sítě a provozu, tak i vozového parku. Samozřejmě jen do té míry, jak moc uvěřitelné a reálné je české souostroví kdesi v Indickém oceánu. Základem jsou té trojky asi v miliónu různých modernizací a podtypů, všecko další tatrovácký dál (T6,T7,KT8), nějaká ta wana, něco kápětek, konstaly, nějaký německý kloubáky a tak dál :) Škodovky já nerad, takže tam nejsou. Těch pár fiktivních vozů jsou buď modernizace nebo zkrácený/prodloužený vozy. I po těch sedmi letech to ale na většině míst nevypadá zrovna hotově, a ani provozem bych se moc nechlubil. Za tu dobu to prošlo několikerou redukcí kolejiva, spoustou přesunů celých části různě po mapě a spoooustou změn linkového vedení. Nic určitého jako předloha není, sem tam se objeví známé názvy či místa, ať už Pražské, Brněnské, či zahraniční. Nějakej ten podzemní úsek, tramvaje na hrad a letiště, plážová linka, deset kilometrů dlouhá jednokolejka lesem kolem vodopádů (podobnost čistě náhodná ), vysokoškolské a tovární posily atakdále. Vozoven je celkem 14, odstavná plocha, ústřední dílny a muzeum k tomu. K tomu úzkorozchodná síť (nejzápadnější část, končí vlevo od Obřan) se čtyřma dalšíma depama. Prozatím počítám s cca 50 linkama na normálním a adekvátním, zatím neznámým počtem noček. V úzký části je to 18 denních +7 nočních linek. Bude-li zájem, přihodím i nějakej ten screenshot :)

Dominno:
1) Máš na busu po přijezdu na taktovací bod správnou linku či kategorii? Výjezd by na tom neměl mít vliv, ale pro sicht mužeš zkusit zrušit výjezdový stav ještě před taktovacím bodem Nejedná se o zpožděný odjezd? Pokud tam jsou časový/pořadový vyjímky, proklepni i ty.
2) To je normálka, předpokládám že máš v platnosti jen N95 a zaškrtnuto "Nesouhlasí li, normálně zastavit". Tudíž N97 odjede až po odstaničení.

Naxashi:
Sled kurzů mám pevně daný, vzestupé pořadí :) Namaluju si grafikon a přiřazuju spoje, jak potřebuji. Výjezd si změřím na obě konečné ze všech potřebných vozoven, pro jednu z konečných je virtuální výjezdová linka - třeba 1F. Přidám pár minutek pro strejčka příhodu.
Co se výbavý týče, převážně Excel a poznámky v Bahnu.

Ke každé síti patří jistě plno výpočtů ohledně toho, kdy daný spoj má vyjet na trasu, jak na něj má vyjet, atd. Sice mám vlastní způsob těchhle výpočtů, ale i tak bych měl jeden rozvětvený dotaz. Je to čistě ze zájmu a pro inspiraci.
Jak (algoritmus) počítáte, kdy má spoj vyjet na linku? Máte pevně daný kurzový sled? Používáte nějaké virtuální výjezdové linky?
A co za výbavu používáte při výpočtech? Vlastní program? Excel? Papír a tužku?