Netušil jsem, že se dá nalézt i číslo v přípravě A jako že není potřeba se ani registrovat, nebo tak. Dobře oni

Tak už se ví, co se bude omezovat od 13. 12. 2009. Prozradila to Šalina:

Změny v dopravě od 13. prosince 2009
Neděle 13. prosince 2009 je celostátním termínem změn jízdních řádů drážních i autobusových dopravců. K tomuto datu dojde k dílčím změnám časových poloh spojů pouze několika vybraných autobusových linek, především s ohledem na vazbu k regionální dopravě IDS JMK. Rozsáhlejší změny v provozu linek MHD v Brně se pak předpokládají až od 1. ledna 2010. Podrobné informace přineseme v příštím vydání měsíčníku Šalina.

http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/rosickeho-namesti-v-zabovreskach-bude-bezpecnejsi.html

No superkapacitory ve vozidlo jsou dost o ničem (zatím), ale mnohem zajímavější úvaha je nacpat si je do měnírny, zvláště když rekuperujících vozidel přibývá a dodavatelé umí rozdíl mezi spojitým a nárazovým odběrem velmi výrazně odměnit cenou.
Když se člověk mrkne do té Maxwellí tabulky tak tam najde zajímavou hodnotu "Wh/kg". Nejlépe vychází někde kolem 5ti u takových poměrně malých kondíků (2,7V, 3000F, 0,55kg, max 4000A, uloženo v něm tedy je jestli dobře počítám cca 3Wh).
Řekněme, že na rozjezd dvojčete z 0 na 50 je potřeba hodně orientačně kolem 3kWh. Na to těchhle potvůrek potřebuju 3000, což znamená 1650kg superkapacitorů. K tomu nějaké kabely, desky, nožičky, větráky, rámy, kraviny... řekněme 4 tuny harampádí. Když si vezmu nějaké rozměry a hmotnosti různých elektro rozvaděčů a jiných udělátorů co znám tak jejich objemová hustota je zhruba 300kg/m3, takže mi to zabere 14m3. To je krychle o straně zhruba 2,4m.
Takovou věc do tramvaje narvu těžko, ale do měnírny se mi jich vejde hafo. Zvláště pokud je to měnírna starší a byly tam kdysi baňky se rtutí (nebo dokonce ještě rotační měniče) s celým tím blázincem okolo tak je v ní dneska pár usměrňovačů někde v koutku a jinak prázdného prostoru tři ##MLUVÍM SPROSTĚ##.
Potom už stačí jediné - počkat, kdy návratnost takovéto investice dosáhne rozumné doby. Někde jsem ústně odchytil, že to počítali v Drážďanech a vycházelo jim asi 20 let, což je zbytečně moc. Jenže tohle jsem slyšel asi před třemi lety a od té doby cena za Farad u superkapacitorů klesla pomalu na čtvrinu (taktéž neověřené info per huba, budu vděčný za upřesnění).
Čili shrnutí : vyděržaj, pianěr, superkapacitór bůdět!!!

prag : to je právě ten fór - u velkoobchodních odběrů zdaleka neplatí, že kWh = 2,50Kč. Kdyby ta měnírna celý den způsobně žrala řekněme 22kV 5A tak by to bylo možná i 1,20Kč. Jenomže ona svině bere něco v rozmezí 0 - 30A, takže hned "ze startu" na mě dodavatel vyČEZí zuby za takové odběry (2,50 to určitě nezačíná) a taková nárazová kWh v blbou dobu mě může stát klidně i 50Kč když "přelezu" sjednané odběrové křivky. Tohle by superkapacitory efektivně vyřešily.

Mno pokusil jsem se o odhad přes koleno - tramvaj co sjede barrandovský kopec, vygeneruje cca 10 kWh. Nevyužitou energii, která se akumulací ušetří na lepší časy, si dovolím odhadnout 20%, což denně při asi 150 spojích dělá cca 300 kWh neboli 1500 Kč za nezvýhodněnou cenu, ročně půl milionu, za deset let (asi životnost) 5 milionů. Plus minus autobus. Jelikož zařízení stojí srovnatelně nebo ještě víc a cena elektřiny bude lepší, tak se to asi nevyplatí.

Okay, ale problém je se "sladěním se sítí" EONu, ať už kmitočtově, ale i napěťově. Protože solární elektrárna vyrobí pokaždé jiné množství proudu.

(...)

Za stávajícího stavu zůstává přibližně třetina rekuperované energie nevyužita, a proto se hledají možnosti, jak tuto energii zužitkovat. V úvahu přichází navrácení energie do střídavé napájecí sítě pomocí invertoru, kumulace energie do zásobníku na bázi setrvačníku nebo ultrakapacitních kondenzátorů a případně též napájení některých speciálních spotřebičů (vytápění měnírny, ohřev vody). Z těchto několika možností se jako nejschůdnější jeví ukládání rekuperované energie do zásobníku a její opětovné využití při následném odběru. Toto řešení by mělo i tu výhodu, že by se zásobník využil i ke krytí proudových špiček v napájecí síti, a tím by přispěl ke snížení poplatků za překročení tzv. proudového maxima. Další přínos spočívá ve zmírnění kolísání napětí sítě. V současné době se proto zvažuje možnost instalace zásobníku na nové tramvajové trati na Barrandov, kde v oblasti měnírny Hlubočepy dosahuje převýšení přibližně 100 m a množství rekuperované energie je zde proto poměrně velké.

K dispozici jsou v současné době zásobníky el. energie na bázi setrvačníku nebo ultrakapacitních kondenzátorů. Setrvačníkový zásobník firmy Piller používá setrvačník o hmotnosti 2950 kg a otáčivé rychlosti 1800 - 3300 ot/min. Může nahromadit energii až 4,6 kWh. K roztáčení setrvačníku slouží střídavý třífázový motor napájený přes střídač ze sítě 600 V. Při odběru energie ze zásobníku působí motor jako generátor a po usměrnění dodává el. energii zpět do sítě 600 V. Zásobník na bázi ultrakapacitních kondenzátorů systému SITRAS® SES používá kondenzátory o kapacitě 2600 F a na napětí 2,5 V. Celkový počet kondenzátorů dosahuje 1300 kusů, výsledná kapacita činí 64 F a jmenovité napětí 750 V. K vyrovnání rozdílu mezi napětím sítě a napětím kondenzátorů, které při jejich nabíjení a vybíjení dosti kolísá, slouží pulzní měnič. Kondenzátorový zásobník může nahromadit přibližně stejné množství energie jako zásobník setrvačníkový.

Spotřeba el. energie se v pražské tramvajové dopravě v posledních letech pohybuje mezi 3,3 - 3,4 kWh/vozkm (kilowatthodin/vozokilometr). V porovnání s jinými městy provozujícími tramvajovou dopravu a také v porovnání s dopravou autobusovou patří tato hodnota mezi nejvyšší, a je proto žádoucí spotřebu tramvají snížit. Plné využívání rekuperace k tomu může nejvíce přispět, ale není to jediná možnost. Mezi další možnosti patří například zvýšení trakčního napětí na 750 V, použití řízené ventilace trakčních motorů, použití hydraulického ovládání mechanických brzd a řada dalších opatření. Důsledným uplatněním všech možností vedoucích ke snížení energetické náročnosti tramvajové dopravy by bylo možné snížit spotřebu el. energie až na přibližně 2,2 kWh/vozkm. K dosažení tohoto cíle je ovšem nutné věnovat této otázce více pozornosti, než tomu bylo doposud.

Ivan Levora, divize Elektrické dráhy

Myslím, že solární elektrátny na střeše vozovny nejsou špatný nápad. Navíc tady nehrozí to, co na poli u vesnice, kde se během dopoledne vyrobená energie na místě nespotřebuje a musí se distribuovat jinam a rozvodny EONu nebo čí jsou, tak na to nejsou stavěný.

http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/rosickeho-namesti-v-zabovreskach-bude-bezpecnejsi.html

Solární panely na střeše vozovny jsou pořád lepší nápad než solární panely rozsázené nevzhledně někde na poli.

http://brnensky.denik.cz/nehody/tramvaj-v-brne-opet-srazila-chodce20091119.html

krasna ilustracni fotka :))