Okay, ale problém je se "sladěním se sítí" EONu, ať už kmitočtově, ale i napěťově. Protože solární elektrárna vyrobí pokaždé jiné množství proudu.

(...)

Za stávajícího stavu zůstává přibližně třetina rekuperované energie nevyužita, a proto se hledají možnosti, jak tuto energii zužitkovat. V úvahu přichází navrácení energie do střídavé napájecí sítě pomocí invertoru, kumulace energie do zásobníku na bázi setrvačníku nebo ultrakapacitních kondenzátorů a případně též napájení některých speciálních spotřebičů (vytápění měnírny, ohřev vody). Z těchto několika možností se jako nejschůdnější jeví ukládání rekuperované energie do zásobníku a její opětovné využití při následném odběru. Toto řešení by mělo i tu výhodu, že by se zásobník využil i ke krytí proudových špiček v napájecí síti, a tím by přispěl ke snížení poplatků za překročení tzv. proudového maxima. Další přínos spočívá ve zmírnění kolísání napětí sítě. V současné době se proto zvažuje možnost instalace zásobníku na nové tramvajové trati na Barrandov, kde v oblasti měnírny Hlubočepy dosahuje převýšení přibližně 100 m a množství rekuperované energie je zde proto poměrně velké.

K dispozici jsou v současné době zásobníky el. energie na bázi setrvačníku nebo ultrakapacitních kondenzátorů. Setrvačníkový zásobník firmy Piller používá setrvačník o hmotnosti 2950 kg a otáčivé rychlosti 1800 - 3300 ot/min. Může nahromadit energii až 4,6 kWh. K roztáčení setrvačníku slouží střídavý třífázový motor napájený přes střídač ze sítě 600 V. Při odběru energie ze zásobníku působí motor jako generátor a po usměrnění dodává el. energii zpět do sítě 600 V. Zásobník na bázi ultrakapacitních kondenzátorů systému SITRAS® SES používá kondenzátory o kapacitě 2600 F a na napětí 2,5 V. Celkový počet kondenzátorů dosahuje 1300 kusů, výsledná kapacita činí 64 F a jmenovité napětí 750 V. K vyrovnání rozdílu mezi napětím sítě a napětím kondenzátorů, které při jejich nabíjení a vybíjení dosti kolísá, slouží pulzní měnič. Kondenzátorový zásobník může nahromadit přibližně stejné množství energie jako zásobník setrvačníkový.

Spotřeba el. energie se v pražské tramvajové dopravě v posledních letech pohybuje mezi 3,3 - 3,4 kWh/vozkm (kilowatthodin/vozokilometr). V porovnání s jinými městy provozujícími tramvajovou dopravu a také v porovnání s dopravou autobusovou patří tato hodnota mezi nejvyšší, a je proto žádoucí spotřebu tramvají snížit. Plné využívání rekuperace k tomu může nejvíce přispět, ale není to jediná možnost. Mezi další možnosti patří například zvýšení trakčního napětí na 750 V, použití řízené ventilace trakčních motorů, použití hydraulického ovládání mechanických brzd a řada dalších opatření. Důsledným uplatněním všech možností vedoucích ke snížení energetické náročnosti tramvajové dopravy by bylo možné snížit spotřebu el. energie až na přibližně 2,2 kWh/vozkm. K dosažení tohoto cíle je ovšem nutné věnovat této otázce více pozornosti, než tomu bylo doposud.

Ivan Levora, divize Elektrické dráhy

Myslím, že solární elektrátny na střeše vozovny nejsou špatný nápad. Navíc tady nehrozí to, co na poli u vesnice, kde se během dopoledne vyrobená energie na místě nespotřebuje a musí se distribuovat jinam a rozvodny EONu nebo čí jsou, tak na to nejsou stavěný.

http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/rosickeho-namesti-v-zabovreskach-bude-bezpecnejsi.html

Solární panely na střeše vozovny jsou pořád lepší nápad než solární panely rozsázené nevzhledně někde na poli.

http://brnensky.denik.cz/nehody/tramvaj-v-brne-opet-srazila-chodce20091119.html

krasna ilustracni fotka :))

Jde o to, jak to noviny podaly. Mluvčí to mohla říct jinak, než jak to autor článku posléze napsal.

http://brnensky.denik.cz/nehody/tramvaj-v-brne-opet-srazila-chodce20091119.html

krasna ilustracni fotka :))

...mezi tím jezdil na lince náhradní spoj číslo třiatřicet,“
Takhle by to definovala moje bába. Ale mluvčí DP by to mohla podat lépe, ne?