Plánek se taky dá najít v knížce Trolejbusy v Brně, když ho sem nikdo nedá, tak ho zítra oskenuju. Ale Kuba to má v zásadě dobře.

Dik ... chtel jsem uz to pomalu vzdat ... ale asi to brno snad i dodelam ... pac mi nejdou novy projekty ...

Rop: Tak jsem něco vyrobil.
Zelená - příjezd do vozovny, červená - odjezd z vozovny.

jak to bylo s poslední nehodou na Rokytove???? víte někdo? cca týden zpátky.

To jo ... ja se tedka seru s navaznosti v centru spojil jsem Moravak s kolistem a s kounicovou ... bohuzel zapracovalo zakriveni zeme a kounicova je do zatáčky ... ... ale jinak usek Husovice - Moravské nám. vypadá jako by mu z oka vypadl ...

V Bahn 3.84 by to šlo aj dvojpatrovo.

Námáte někdo schéma zapojení trolejí ve vozovně Husovice (pokud možno obrázek s vjezdem nahoře)? Já že se trochu hrabu v SimTr
Člověk ví jak ty dráty vedou na ulici ... ale ve vozovně ne ... a to tu máme ještě Komín kterej je dvoupatrovej a to už udělat nepůjde ... takže jedině to pak premastit (zřejmě s pomocí Ondry) do jednopatrové varianty (ale na to je času dost)

uf...tak, po ÚMORNÉM hledání jsem ten článek nakonec našel v sekci "rozšiřování tramvajovách tratí" z 25. srpna 2007. Díky Philippe... a pro jistotu, kdyby ho někdo chtěl taky, tak ať Vám ušetřím práci: zde - hledal jsem to... jenom asi 2,5 hodiny :)

No u novych vyzbroji je hlavni uspora proti odporum odstraneni trvalyho proudu pripravy a pri popojizdeni, nebo pomaly jizde trvale zarazenej bezztratovej stupen. Od tyristorek se jeste trochu snizi o napajeni vyzbroje (vypinaci casti) a hlavne zmizi MG .

Ty spady jsou az poddruzna vec , hlavni je to odcloneni. Ovsem svezlo se to spolu. A kor v brne , pri jeho profilu je kazdej usporenej metr stoupani znat.

Jde mi o tady o to ze abusy hraji v brnensky doprave, az na par linek , v podstate jenom napajecovou roli. A vetsina z nich neni vhodna na zatrolejeni. U nekterych jinych (45) by se jejich problemy mohly vyresit prodlouzenim nekterych trat trati, ci trbus trati. Smysl dalsich (58,78) silne poklesne po prodlouzeni trati k muzeu v lisni. Navoz studaku v krpoli se trochu zlepsil po prodlouzeni do technologickyho parku.
Mozny tunel v liskovcu by mohl snizit zatez od nemocnice/kampusu.
V techto castech se po pripadnym prodlouzeni snizi zatez , tak na solo vozy. Na trbusy to nebude. Zbyvaji v podstate jenom okruzni linky .
JInak nenasel sem aktualni cisla pro brnensky provoz, ale nasel sem Banskou bystricu :
Veľmi hrubý odhad na km v BB:

Elektrina: 10,- Sk (v Prešove 7,17, u nás viac)
Mzda vodiča + opravára: 12,- Sk
Amortizácia vozidla: 10, - Sk
Amortizácia zariadení (troleje, dielne, remízy): 10,- Sk
Mzdy adminstratíve a hlavne vrcholnému menežmentu: 15,50
Spolu: 57,50 - údaj riaditeľa Ing. Snopku
U abusu odpadaji v podstate jenom naklady na trolejovy vedeni a menirny .

Tunel VMO pod Kr. Polem je jediným rozumným řešením, okolní rezidenční zástavba je příliš cenná, než aby se znehodnotila kapacitní komunikací na povrchu. V této souvislosti považuji za nedotažené kompletní zakrytí VMO od Korejské, resp. sjízdných ramp na VMO až po Hradeckou, díky němuž by se Žabovřesky zase mohly scelit. Myslím, že k tomu stejně dřív nebo později dojde.

PvvS:
nemůžu si pomoci, ale tvé argumenty jsou na úrovni argumentu odpůrců klimatizace ve vozidlech MHD typu "ono se to během stání na zastávce vyvětrá a proto to ničemu nepomůže" -- nevyvětrá a pomůže, skutečný problém je úplně někde jinde. :-S V Praze prý T3R.P mají asi 2/3 spotřebu oproti nerekuperujícím tyristorkám. To opravdu není málo...

Vodíková ekonomika je podle mě chiméra dokud se nepostaví větší než malé množství reaktorů s velmi vysokou teplotou nebo jiných podobně výkonných zdrojů vodíku.

Ad VMO: nechci ti moc kazit iluze, ale kvůli ztraceným spádům se pod zemí nevede. Zakopává se protože přes krpole by dnes neprošlo komunistické vedení ala žabiny a kolem Rokytovy/Žarošické vyrostly objekty, které jsou napojeny přímo na hlavní a nejde kvůli nim udělat bezkolizní průjezd. Ekonomika provozu je dnes bohužel druhoplánová záležitost. Osobně si ale myslím, že se to časem obrátí a kapacitní komunikace se budou stavět jako železnice první půlky 19. stol. -- s minimálními sklony, minimálními ztracenými spády a na dráze i s co největšími poloměry.

Ano, ano, to jsem se dozvěděl spoustu nových informací, ale mně by opravdu stačil odkaz na ten článek... vážně ho nikdo nemáte?
A ještě pro nezasvěcené...co je to „rekuperace“?

U tramvají všech typů s rekuperací je slyšitelný rozdíl mezi rekuperací a záskokovou brzdou. A lze poznat, že se rekuperuje v 98% případů (výjimkou bylo kdysi okolí komárovské měnírny).
Takže čím více trolejbusů, tím více rekuperace, ale též více odběru.
Na účinnost rekuperace (ve smyslu využití rekuperované energie) má spíše vliv relativní poměr vozidel s rekuperací a bez ní - a ten se zvyšuje v každém případě. Navíc to v budoucnu lze řešit kondenzátory - buď na vozech nebo v měnírnách.

nejsem technik, mohu se mýlit, ale pokud vůz brzdí cca 10%své jíztdbní doby (ono to asi bude ještě míň, a v provozu je současně cca 100 vozů, tak bych se nebál, že se jiný nerozjíždí, nebo nejde s mírným "plynem", samozřejmě část se může mařit v odporech. Navíc se rekuperuje méně, než je spotřeba rozjíždějícího (jinak si nechám patentovat perpetuum mobile), navíc ztráty přenosem, takže by stačilo i méně vozů rozjíždějících se nebo s mírným "plynem" proti více vozům současně brzdícím.

Z toho by byl největší efekt. pokud by se i třeba 20% mařilo v odpornících, čert je vem, pořád to má smysl.

Rekuperace je sice krasny slovicko,ale je podmineny tim ze si tu elekrinu nekdo odebere. Stavajici SS trakce je dost nevyhodna cos e tyce zpetnyho odberu. POkud nebude v dotycnym napajecim useku jinej vuz,kterej si energii odebere, tak se stejne musi spalit v odporech. Dalsi moznosti jsou : Upravit menirny a doplnit je zpetnym menicem+ donutit CEZ ci jinu distribucni spolecnost k odkupu , coz bude problem, nebo menirny vybavit akumulatorovnama (drahy, kratkodoby), pripadne nektery z poslednich vystrelku, jako superkapacitory, ci setrvacnik s motorgeneratorem . Jinak ji uskladnit nelze . Ve vysledku to nesnizi nic, pac na to neni spoleh. Staci aby se nekde neco kouslo a budto nebude odber , nebo rekuperace. Sjednany rezim za energii stejne musi odpovidat maximu bez rekuperace. POkuta za prekroceni maxima zdaleka nevyrovna uspory.

Moznost ziskavani vodiku je hned nekolik. Aco se tyce promeny, je otazkou, kolik cyklu je mezi vyrobou a spotrebou. Obcas muze byt i diesel ekologictejsi jak elektrina .

Nejvetsi spotreba je pri rozjezdech, nebo stoupanich. A tech je v MHD pozehnane. Proto asi nejlepsim resenim je premistit dopravu tam , kde je tech prekazek v provozu nejmin. u IGK uz to pochopili a proto se ted dost znacna cast mestskyho okruhu nahnala pod zem . Je na case tam nahnat i MHD. Udelat zakladni nosnou sit pod zemi a ostani trakce jako napajecovy, nebo vyrovnavaci .

Dneska uz je mi vcelku jedno co me veze, jestli trbus nebo trbus. ve vysledku je to stejny. U tram je to horsi, kvuli muzealnosti parku (nekteri se bez schodu proste neobejsou).

PvvS: ty snad trbusy nemáš rád Je tu rekuperace, která něco málo ekonomicky vyřeší (sníží náklady na km) - ostatní paliva - ok, jenom jsem zvědav co se s nimi bude dít, až bude nafta drahá - cena poletí taky vzhůru, byť je jich zatím dost. elektřina se dá získat z přeci jen trvanlivějších zdrojů. Pravda vodík se uvažuje získávat z elektřiny, ale myslím, že účinnost elektřiny je vyšší, když se spotřebuje přímo v motoru (pokud se mýlím, tak mne prosím opravte).

Chlast (etanol) se lépe spotřebovává v játrech (lidi nepřesvědčíš, o tom, že by měli přestat pít ) a jeho výroba je značně limitována co do rozsahu.

když vezmu těch 43 Kč nákladu na 1km provozu autobusu, tak řekněme 7Kč z toho je nafta, bude-li cena nafty 3x vyšší - bude to 57 Kč, trbus e posune někam jinam Jistě bude CNG, LPG, atd. - ale ty posunou vzrůst ceny jen o něco dál - to jsou taky fosilní paliva.

PvvS: Výhoda trolejbusu je, že odstiňuje provozovatele od konkrétního zdroje energie. Pokud budou fosilní paliva ekonomicky nedostupná, tak budou mít tebou v hospodě předpovídané baterkoidy s parohama svoje kouzlo.

Ale je tu hlavni jenze: Pokud by se masivneji zatrolejovavalo, tak si DP musi nasmlouvat vyssi rezervovany vykon a to uz jsou velky rozdily. Pak by v souctu mohla cena i narust. Navic cim vetsi sit, tim je zranitelnejsi jakymkoliv vypadkem. Holt , kdyz nebude nafta, budou jiny paliva. Je tu CNG, LPG, menat, etanol, existuji i vozy , ktery spaluji vodik v klasickych pistovych motorech , nebo palivovy clanky. Trbusy jsou sic naoko krasna vec, ale na druhou stranu nejsou az o tolik ekologictejsi jak abusy. Akorat se krajina devastuje jinde. A stale maji jeden nevyresitelny problem : trolejovy vedeni. barevny kovy jsou taky cim dal drazsi, ocelovy troleje se sice pouzivaly po valce, ale mely takovy ztraty a byly s nima takovy problemy,ze se hodne rychle menily spatky.

No je videt , proc by ve vedeni DP meli byt hlavne eknomove a ne sotousi...

To snad není takový problém - každá linka má své specifikum, jinak by klidně mohla být součástí jiné 45 by měla souběh na 90% trati, 56/58 na cca 80%, 46/66 na víc než 1/2. To snad opravdu není tak málo. Kór když vezmu v úvahu co a jak často jezdí do Masarykovy čtvrti.

Hele, jasně že jsou busy levnější, ale za 10 let nebudou - podle analytika Kohouta by v r. 2018 mohla ropa stát taky 340 dolarů za barel a vše bude jinak. Já opravdu nepsal o tom, co je teď, ale co by se nabízelo. I když, když už by to stálo .....

Jenze ani jednim nezatrolejujes jedinou linku.

David Jaša: To nakonec platí i o sjezdu z Kohoutovic do Pisárek a vůbec všech kopcovitých částech města, na druhou stranu vzdálenější předměstké vesnice jsou od intravilánu odděleny pásem lesů a polí a to prodražuje výstavu.


PvvS: asi už chápu, kde je problém - výš jsem psal o zatrolejování víc míst - 46/66 na Lesné (souběh lesná - Merhautova), 56/58, souběh Stará Osada - nám. Karla IV. - proto taky jediný specifický úsek do Mar. Údolí, zbytek jsou kompletně souběhy. O hybridu, resp. spíš duobusu jsem vůbec nemluvil !! Nakonec podobný projekt v Bratislavě nedopadl zrovna dobře, že?

Svyho casu se uvadelo ze interval, ve kterym zacina byt trbus zhruba stejne drahy jak abus je okolo 5 minut. Pocita se s plnym vytizenim.

Tak mě ještě napadlo k té ceně za km: kam by mohla padnout, kdyby se zavedla ve větším měřítku rekuperace?

Ad Kohoutky: tady je trajf ideální -- pokud bude jezdit v rozumném intervalu a vozidlech, což po 10 minutách v sólech od 8.00 opravdu není. Bohatě by stačil návrat k intervalům z let 2002-2004.

Edit: pokud vyletí ceny energií ještě víc, tak by se mohlo rentovat zadrátování Žebětína. Vzhledem k podélnému profilu tratě by tam mohla rekuperace ušetřit větší než malé množství elektřiny...

Jenom nevim co na ni chces trbusit ? Soubeh s tratema je minimalni a nasazeni hybrida by tu linku prodrazilo. Ve stavajicim stavu neni moc linek , ktery by se daly bez vysokych (a zbytecnych) nakladu prevest na trbusy. Spis mistni prodlouzeni. Ted jsou na poradu dne potrebnejsi tramvajivy trate. Je tu problem, jak obslouzit lesnou, cast komarova, kampus, prumyslovy centra. Tam uz se trbusy nechytaji.
Dal jsou tu problemy s tim ze nektery linky, ktery byly staveny jako docasny se zmenily na trvaly , viz kohoutovice. Tam uz to chce taky koleje. Nebo 25/26 . Ta linka uz dlouhodobe dosahuje svyho maxima.

Obávám se, že teď Ti nerozumím, potažmo, zda jsme se vůbec pochopili.

45 by vedla přes Juliánov.

a hlavně vím, že je to za stávajícího stavu nereálné, ale co bude za 10 let....

ale hlavně si myslím, že si teď nerozumíme.