Všechny 4 zastávkové označníky na Moraváku byly vyměněny za provizorní, že by příprava na montáž informačního systému a la rola, Lesná a Starka? Jinak práce na trojúhelníku Česká utěšeně pokračují - potěšilo odstranění esíčka před odbočením do Rašínovy a narovnání koleje. Mezi glajzy už se sype beton, myslím že stavba je tak ve dvoutýdenní předstihu.

Zdarec, minulý týden mi dal jeden bývalý řidič z Prostějova diapozitiv, kde sedí za volantem své ŠM11-1630MOC. Foto pochází z 26.2.1992. Fotil ho tenkrát někdo z Brna v mém věku (kolem patnácti), vyskytoval se tu prý docela často. Nevíte kdo by to mohl být, případně neznáte někoho, kdo by mohl nějaké fotky z Prostějova mít? Díky za odpověď.

PD: Já jsem musel otevřít dveře i okno ( jestli se tomu malýmu otvoru s tím výklopným sklem dá říkat okno), protože ta klima fungovat nemohla, protože tam nebyla ta pumpa na vodu. Jinak je mi jasný, že když se zapne klima, tak je potřeba se zabednit.

Měl sem před dvěma dnama 7367 a když sem zapl větrák s pumpou, nejdřív začala týct voda po střeše vozu na zem, to sem si říkal asi prší , ale pak sem naznal že je to asi polámaný a nakonec, než sem to vypnul, začala téct voda (a hodně špinavá) i na mě v kabině, takže sem pak už jezdil jenom na větrák. Ale i tak to trochu poznat bylo, není to tam zase úplně na prd. Zkušenosti s novějšíma Tra-I-Cool nemám.

Tasa: no jo, když otevřeš dveře nebo okno, tak ten hadr nemá žádnou účinnost. To ti tam jde horký vzduch z venku, je to podobné jako u klimatizace, ten prostor musí být pokud možno uzavřený. Jestli s tím všichni jezdí s otevřeným oknem, tak to opravdu nemá smysl... Otázka je, jestli kvůli celkově mizerné účinnosti trav-i-coolu nebude opravdu lepší jenom otevřít okna...

manil: vloni jsem v podobném vedru několikrát jel v Budapešti kloubovým Volvem a tam to poznat bylo. Holt se ta klima musí v dílnách udržovat. Obávám se, že v Brně by to nakonec dopadlo podobně.

Bylo puštěný vše co jsem mě, venták od kafecu, venták, i mokrej hadr na foukání dovnitř a dokonce i otevřený dveře a stejně jsem myslel, že chcípnu

Tak sis mohl zapnout aspoň foukání vzduchu, do toho ventilátor a vyšlo by ti to na stejno.
Ale i kdyby to náhodou chladilo, stačilo by, abys musel vylízt na výhybku a chládek by byl "ten tam".

Nahodou, mokrej hadr není v šalině zas tak špatnej. dneska jsem se těšil, že si ho v 569 zapnu a budu se alespon trochu ochlazovat. PRD, někdo od tam ukradl pumpu na vodu, asi ji potřeboval do akvárka nebo na skalku. Spousta řidičů to, ale vůbec nepoužívá, protože tvrdí, že to nemá smysl, akorát do toho musí neustále nosit vodu. Třeba dneska kolega co jezdil za mnou to puštěný měl a za jedno kolo na 4/x5 mu to tu vodu vypařilo, taky to v té kabyně bylo poznat, docela jsem mu záviděl.

adam_r: Myslím, že by jim to bylo v Praze jedno. V těchto vedrech Trav-l-Cool na plný výkon se zapnutou pumpou dokáže pouze zvlhčit vzduch, to je tak všechno. Aby byl alespoň trochu funkční, musela by v něm být ledová voda.
Navíc trochu postrádám význam těchto mokrých hadrů na autobusech, např. B961, kde jsou přímo uprostřed autobusu. Výdech směřuje přímo na přepážku od kabinky, takže dle mého názoru řidič nemůže pocítit jakýkoliv účnek.

pd: V posledních dnech jsem se svezl v jednom maďarském plně klimatizovaných kloubovým Neoplanem s dvěma agregáty. V tom cca 35°C vedru byla klimatizace jen těžko znatelná.

travicool sem dokonce viděl i na střeše tiráku..

Ale jak by byli ridici v tramkach v Praze radi alespon za ne...

jj, citadisy na lince B ,nejsou vubec od veci.

jen tak pro informaci: klimatizace kabiny řidiče BRÉMA (to co je na KTN a K3R) má chladící výkon až 3,2 kW, uváděný příkon je 1,8 kW.. jinak tato klima umí i topit (1,5kW).. a ty TRAV-l-COOly nejsou klimatizace, ale pouze ochlazovače (ventilátor žene vzduch přes mokrou hadru), takže asi tak..

pokud bude klimatizace účinná, tak zbytečná není, ale ty trevlkůly, co se dávají řidičům, moc účinný nejsou, když už fungujou... to jsou spíš vyhozené peníze

Ještě je tady někdo, kdo si s ohledem na počasí v posledních dnech myslí, že klimatizace v MHD je zbytečnost?

Vzhledem k tomu, že jsem měl Termo před už téměř 3 roky, tak bych si musel najít skripta (jestli je vůbec ještě mám), ale těch p-V, V-T, p-T, T-S, .... diagramů sem si užil tehdál až dost, tak se mě ani nechce
Nicméně tam hraje i celá řada dalších faktorů jako, fyzikální vlastnosti chadiva, materiál výměníků, proudění vzduchu.....
Jo ty modelové termodynamické cykly se jmenovaly Carnotův motor a Carnotova chladnička.

Pozor, chladící výkon klimatizace nutně nemusí být větší než příkon, ta poučka platí pro výstupní výkon. Vizte tato schémátka kdo, s kým, odkud a kam:



Poměr příkonu chlazení a odebíraného tepla je záležitost rozdílu teplot a účinnosti toho kterého cyklu. Za povšimnutí stojí, že cyklus účinný v tepelných čerpadlech je neúčinný v tepelných motorech a naopak. A pokud mi to všechno nebudete věřit, tak si namalujte p - V diagram obecného kruhového děje.

[EDIT] Mimochodem pokud existuje nějaká klimatizace, která by uměla měnit okruh ohřívače a chladiče, tak by se vyloženě hodila do šalin a trolejbusů. Topení by bylo účinnější a navíc by to umělo i chladit.[/EDIT]

Verusha: toto je středoškolská, ne akademická záležitost. Bohužel ne každý učitel to umí vysvětlit a ne každá škola má na fyziku dost času. :-/

Tak to už je na mě moc inteligentní debata.

Pro odběr ze sítě je tedy směrodatný první údaj, pro ochlazovací účinek klimatizace pak druhý-někdy též v jednotkách BTU (1 BTU = 1 055,05585 J )
(Ať žijí anglosaské jednotky )
Takže není Watt jako Watt

Mohu-li se do toho vložit: Čistě fyzikálně jest: VÝKON=ÚČINNOST x PŘÍKON, kde účinnost se pohybuje v intervalu od 0 do 1
Toto se zřejmě vstahuje ke kompresoru a pohonu - tedy v tomto případě k mechanické a elektrické práci.
Chladící výkon se vztahuje k přenášenému teplu v Joulech za jednotku času (s) - tedy chladícímu médiu.

Podobně jako máme doma vysavač s Příkonem 2000 W, ale (Výkonem dle štítku 1850 W), ale jeho sací výkon na podlahové hubici 430 W (což je mimochodem hodně a při prázdném sáčku zdvihá koberce )

Verusha: nene, příkon je opravdu menší než chladící výkon. To co se u klim uvádí ve wattech je obvykle chladící výkon - tj. nějaké množství tepla přenesené zevnitř ven nebo naopak. Příkon se spotřebuje na transport tepla, ale množství toho přeneseného tepla číselně vyjádřený taky ve wattech je větší než příkon. Tzn. třeba příkonem 1 kW můžu přenést teplo o energii 2 kW.

Pd - menší překlep se ti tam vloudil -> příkon je vyšší než výkon.

Podle tohodle článku má "Astra" pro Portland 6 klimatizačních jednotek po 6 kW chladícího výkonu. Nikde jsem nenašel příkon, odhadem může být tak o třetinu nižší. Takže v porovnání s topením to není žádný astronomický nárust..

Na autobusu bývají motorky klimatizace poháněné mechanicky přímo od spalovacího motoru, takže se tam žádné extrémní proudy nemusí vyskytovat.

Rozmrazování/topení - teče proud 20 A,motorek má výkon 240W.
6 topných jednotek si vezme 5A.
Veru,zkontroluj,prosím,mé výpočty(jestli si z té školy ještě něco papatuju...).Dík!

pd - vezmeme-li třeba topení u 22Tr, tak z čeho je živeno:
Rozmrazování/topení u řidiče: 600V / naplno 12kW, motorek pro ventilátor je 24V s výkonem nevím, ale žere řádově asi kolem 10A.

Topení pro náklad: 6 topných jednotek MEP á 600V / 3kW, hnaní vzduchu v každé jednotce mají na starosti dva počítačové ventilátory 12 x 12 cm, všech 6 topení dohromady žere z palubní sítě 24V maximálně pár ampér.

U autobusu se samosebou topí odpadním teplem z motoru, čili nároky na spotřebu z palubní sítě tvoří těch pár ventilátorů, takže opět řádově několik A. Odpadní chlad však v autobusech není, takže až tam standartně bude, můžeme uvažovat o tom, že klimatizace bude stejný standart jako topení. U trolejbusu je to jednodušší (pomineme-li extra kokotinu jako je teplovodní topení na 24/25Tr), "s ilová část"klimatizace je obvykle nějakým způsobem živena z měniče, který je na 600V (jediný takový vůz tu máme 3217, byť je to klimatizace jenom pro řidiče). Na autobusu se to musí logicky hnát z 24V i ta "silovina" a tím ty strašné odběry.