Janatak: Tak proč jsou tedy Varia téměř bezporuchová? Je pravdou, že téměř stejné tramvaje již jezdily v Ostravě a Olomouci, ale Brno si ji stavělo de facto celé samo. Až na počáteční problémy jako např. vadná čidla pro tlačítka na zvonek nebo chybný SW pro 1567 a 1551 žádné závady.
Při svém zrodu ani Ostravské prototypy 1311 a 1312 nezaznamenaly nějaké vážnější poruchy...

Docela by mě zajímala spolehlivost KT3 UA v Kievu a Krivoj Rogu nebo Satry III. v Sarajevu.
Plzeňské KT3 jsou také dle dostupných informací poměrně spolehlivé...

Manil - ale co bys taky chtěl od čtyř tramvají, které jsou každá v podstatě prototypem? Až jich budou desítky a budou furt nespolehlivé, pak je problém, ale teď? Problém to je taky, ale očekávaný - snad jste nikdo nečekal, že budou šlapat bez problému dvacet let v tahu? Dalšími vyrobenými kusy se tyto problémy dají eliminovat a vzniklé zkušenosti aplikovat u prvních vozů 1751-54.
Vsadím se, že v začátcích provozu tramvají T3 byly taky problémy a určitě nemalé a dnes? Té trojka je docela spolehlivý vůz i z toho důvodu, že jich bylo vyrobeno na tisíce a většina much se dala postupem času díky zkušenostem vychytat.
Takže nějaká diskuze o spolehlivosti jakékoli množiny o síle čtyř vozů nemá význam...prostě málo vozů = málo zkušeností. Zvlášť, když je každej vůz v této množině jinej...

goldfinger: K3 jsou sice pěkné a kapacitně a třeba uspořádáním interieru dobré tramvaje, co se týče jejich spolehlivosti, je to jedna z nejhorších tramvají. Jak psal Eda, často se stává, že je nějaký kousek týden a déle odstaven kvůli nerozbržďujícímu podvozku.
Vynechávání podvozků na jízdu je u těchto vozů při rozjezdech naprosto běžné. Cestující to většinou nepozná, možná občas při nějakém cuknutí, ale řidič vidí na displeji (kde je pro každý podvozek indikátor), že nenabíhá a pak se to samozřejmě projeví ve slabším tahu.

Taky K3 podporuju... Jen kdyby tolik nevrzaly

Naprostý souhlas. Protože K3 potkávám pravidelně na d1 a d3, mám za to, že se většinu problémů podařilo vychytat. Takové zníkopodlažnění a zkapacitnění mi taky připadá smysluplné a úměrné brněnským poměrům. Kdeže jsou sliby, že jich za pár let bude po Brně jezdit 20!

A chtělo by to ještě aspoň 4 dvojwany a trojwany.
K3 mají nedořešené rozbržďování a vypadávání podvozků. Nechápu ale, proč to PARS nedoladí. Možná právě kvůli tomu, že si na ně personál pořád stěžuje jich nebude víc. Ale po odladění bych je klidně dál bral.

Osobně mi připadá škoda, že není mnohem víc vozů K3 - to je snad docela ekonomické znízkopodlažnění a zkapacitnění vozu...

adam: Při vyšší dílenských opravách je rozpojení nutnost, ale při SP zůstavají tramvaje (i kačeny) v celku.

manil - jenže dílny jsou řešitelný problém a pokud tu bude 20,30,80,150, to je jedno, vozů o délce nad 30m, tak se to stejně jednou bude muset řešit.

Kari: 2xK2 je rozměrově podobná jako trojče. 40m je sice limit v zákoně, nicméně jsem přesvědčen, že kdyby k tomu byla skutečná vůle, jsou dopravní podniky schopny prolobovat změnu zákona.

Víš, on je problém v délce vozové soupravy u drážního úřadu a v silničním zákoně. Už trojče muselo výjimku, aby mohlo jezdit.

Zazemi ustrednich dilen je urcene na vozu delky okolo 20m. Vozy KT se musi do ustrednich dilen rozpojovat. Takze v tomto smeru je problem uz ted a rozil mezi 30m vozy a 40m vozy moc nevidim.

Jako varianta se nabizeji soupravy 2xK2P, nebo 2xAnitra. Elektricky a mechanicky by to problem byt nemel, a skoda 03T/elin je snad dokonce pro provoz ve dvojicich schvalena. Celkove by se ale chtelo pomalu orientovat na nakup souprav o delce okolo 40m. A i kdyz se treba nebudou nakupovat hned, tak s tim alespon pocitat pri rekonstrukcich zastavek.

Momentálně jezdí všechny, ale nedávno byla cca měsíc odstavena 1304.
V trojčeti v současnosti nejvíce zlobí 1569...

Tak, teď si nevybavuju, jestli je teď nějaký vlek odstaven. Největší jejich slabinou jsou brzdy. Nojo, hydraulika...

Vleky mi poslední dobou přijdou docela spolehlivé, nebo je to jen zdání? Počáteční problémy má každý nový typ, tramvaj není jízdní kolo.

To by se ale musela napřed vyřešit spolehlivost vleků...

mauricio: Jenže pro velkokapacitní vozy v Brně není za současných okolností zázemí. Maximální možná délka ~30m.
Trojče představuje jedno z možných řešení, jak zajistit velkokapacitní soupravy, aniž by se nemusela stavět nová vozovna, dílny...

ds: Naprosto souhlas. Zvláště když "vana" a "T3novostavba" je cenově téměř srovnatelné. Na obměnu parku novými vozidly zatím není.
Jak jsem se někde dočetl: "Občané v chudých zemích nevytvářejí tak velké hodnoty, aby si mohli dovolit cestovat v pěkných moderních tramvajích."

Ještě že tento názor nakonec nezvítězil. Sockowana a brněnské Vario jsou vedle sebe naprosto neporovnatelné. Pokud není ekonomicko únosné nakupovat nové tramvaje,díky aspoň za toto řešení. Ty tramvaje tady mají jezdit ještě za 20 let....

nejlepší je nakupovat nové velkokapacitní vozy
ono to trojče není zase tak velká výhra a Vario+vlek už vůbec ne.

2* Ev + vlek se zabiji do trojicky, navic EV+ kinderwagen maji kapacitu zhruba K2, kdezto wana+kinderwagwn ma zhruba kapacitu soupravy T3.
Spis bych sel cestou socka wan ala Liberec a jejich sprahovani s R.PV

4 x T3R.EV ... 4 x VV60LF .... to je takový problém počítat do 4? celkem to udělá 7 nízkopodlažních souprav ... a kolik z těch 4 T3R.EV je v provozu? všechny? nebo ne? pokud všechny v čem je problém?

Hmm , tak proc vaha T4D ne 16800 kg a T3D 17300 kg ? Pritom T3 vazi par kil pres 16 tun. To urcite nebud jenom nekolika stykacema na serioparalelni razeni motoru a zrychl v provedeni K2 .

Tak zcela jiná rozhodně není Je spíš přizpůsobená k tahání vleku, jako třeba to uchycení kuplu, ale skříň jako taková není zesílená. Větší rozdíl je mezi třeba T3D a Varkou než mezi T3D a T3.

Akorát mě zaráží, proč se investovaly prachy do vývoje Varky, když Pars by mohl dělat originální skříně T3, event T3D pro připojení vleku.