Tramvaj s vánočním polepem a světýlky, jako letos 1812, tuším bývala i v předchozích letech. Takže by to zase taková novinka být neměla. Nově je v tom i 1018.

Ufff. To někteří nepřežijí. Ale díky.

Ještě 1812.

Vánoční šalina je letos v podání 1525 a 1018? Nebo ještě něčeho?

Jo, tohle ti věřím. A k tvorbě jízdních dob u DPMB se raději nebudu vyjadřovat.

Upřímně, když jsem měl posledně osmičku, byl jsem většinou rád, že jsem to o těch seškrtaných pauzách a neustálým zpoždění stihl přepnout, sklopit špígl a pobrat si věci do druhé kabiny, natož abych si hrál se smetákama. Jízdní doby na téhle lince úplně nepočítají s jakýmkoliv zdržením, takže jednou, dvakrát nevyjde semafor, nastupuje paní na vozíku, a už seš + 4, na Mifkové na obrat klidně 5-6 minut, takže bez šance dostat se do času. Nejen z tohoto důvodu je strašně nešťastná ta absence klasické smyčky u Campusu, která mohla být operativnější pro případné směřování více linek a odpadla by polovina přepínání řízení. Slovy klasika, "Ano, mohli jsme pro vás postavit normální šalinářskou smyčku, a krásnou! Jenomže my jsme řekli ne! Žádné smyčky, a když úvrať, tak pro všechny!"

Jo, bavil.

Ty můžeš mluvit za všechny své kolegy? Všichni jste stejní?

Bože, to jsou zas fantasmagorie. Někdo se jde o pauze projít ven, někdo se jde nasvačit, někdo si hraje se smetákama. Každý má jiný vkus. Nevíš. Ne, ty nic nevíš ! Jen spekuluješ o něčem, o čem nemáš ani páru, ale hlavně musíš mít názor. U těch plků si jako řidič klepu akorát na čelo. Bavil ses o tom někdy s řidiči ? Z vlastní zkušenosti můžu říct, že řidiči jsou spíš rádi, že s pantecem a odpojovačem nemusí vůbec manipulovat. Bývala doba, kdy byl dokonce řidič dispečinkem upozorněn, že jede na zadní pantograf. Pak přišly vedra, pár zdechlin a rázem se zas dočasně dovolil zadní.
U Košic mi kdysi bylo řečeno, že jezdí na zadní, aby nešpinili okna "B" vozů. Ze stejného důvodu lokomotivy tahající autovlaky jezdívají na přední, aby bordel z pantecu nepadal přímo na náklad.

Jo, tak třeba tak, jak se tobě jezdí do Bohunic líp na přední, tak jemu na zadní. Anebo si to fakt dává na zadní pokaždé, když má zrovna delší pauzu. Někdo se jde o pauze projít ven, někdo se jde nasvačit, někdo si hraje se smetákama. Každý má jiný vkus. Nevíš.

Třeba dneska jsem za celý den snad nepotkal kačenu, která by jela na přední. Ale mohla to být náhoda.

Příjezd do VM je povinný na přední sběrač, proto si někdo přehodí sběrač "jen tak"

Hele, možná si to chtěl dát jednorázově dozadu, aby měl ten smeták určitým směrem. Nedokážu si představit, že by řidič u kačeny na každé konečné kvůli tomu, aby si dal zadní smeták nahoru, musel absolvovat chůzi 3x přes vůz. Dojede A kabinou na konečnou, vypne vůz, dojde do B kabiny, dá pantograf dolů, jde do A kabiny, aby přehodil odpojovač a zvedl pantograf, šel zpět do B kabiny, aby vůz nastartoval a odjel. Jako jsem příležitostný řidič, nejvíc právě jezdím linku 8 a nikdy jsem neviděl, že by takto někdo blbnul.

Asi věc vkusu každého řidiče. Já jsem naopak zažil, že si jeden šalinář na Mifkově záměrně dával nahoru zadní sběrač a přední naopak dolů. Jen tam nastal nějaký ten tebou popisovaný problém se startem. Nevím jaký, nejsu šalinář. Tak se na to pak asi vykašlal a jel na přední. Nevím už. Jo, a bylo to za vedra.

Takže věřím Ondrovi, že jich na osmičce jezdí klidně víc než polovina na zadní, když někteří jezdí na zadní záměrně. A taky to tak pozoruji.

Mimochodem myslím, že třeba v Košicích taky jezdí záměrně na zadní. I třeba u dvojic T6. A v některých městech, jako třeba v Brémách, si i jednosměrné šaliny objednávají z výroby se sběračem vzadu.

Tak víc jich nebude, max polovina na lince 8, protože jak dojedou na úvrať, tak po výměně kabiny jedou na přední.
O výhodě smetáku zvednutého vzadu se tady psalo (přemýšlím, kde na lince 8 toto využiji), vpředu zas člověk lépe odhadne sekčáky a křížení a hrozí míň, že je projede pod proudem. Proto já osobně si na osmičce přehazuji smeták směrem do Bohunic, protože dodržet rychlosti na výhybkách, neprojet sekčáky a křížení s trolejbusem na tom krátkém úseku mezi viaduktem a nádražím se zvednutým zadním pantografem je pro mě peklo.

Jízda na zadní pantograf se povolila z důvodu celkem velkého odstavení vozů při otáčení směrů. To se musel vůz vypnout, shodit smeták, přehodit odpojovač (některým, kteří byli moc rychlí a přehazování ho dřív, než byl pantec dole, tak vyhořel) a zapnout vůz. A to občas byl problém. Za velkého horka občas nenaskočilo dobíjení, občas regulátor, občas si řekla výzbroj, že nebyla řádně dochlazená a že jí je vedro a nejela atd. Teď, když se nemusí přehazovat pantograf, tak se vůz vyjma KT8D5N při přebírání kabiny nevypíná a je po hodně problémech.

Jo, zvlášť u křižovatek, kde je zastávka blízko na krátký rozjezd ve stylu Lesnická x Provazníkova, nebo Moravské náměstí na Lidickou.

Výhoda jízdy na zadní pantec může být třeba ta, když se rozjíždím ze zastávky před křižovatkou (kde je i křížení trolejí) - mít pantec dál mi umožní se víc do té křižovatky rozjet.

Na druhou stranu kačen vídám snad víc na zadní než na přední, takže záleží jak je ta výhoda nutná a reálně využívaná.

Bych řekl, že umístění sběrače nad první podvozek je v prvé řadě jakási zážitá zvyklost, jejíž výhodou je stejná poloha sběrače u všech vozů (v případě obousměrných vozů při jízdě na přední, samozřejmě).

@MKZB: kmitočet, ne kmitoček. jinak souhlas... má to určitě víc důvodů. A podle mého je jen dobře, že i okurky mají dvojici pantografů a ne jen jeden uprostřed.

U lokomotiv, které jezdí vyššími rychlostmi, je to dáno tím, že polopantograf kloubem dozadu má snad vyšší přítlak k troleji, zatímco kloubem dopředu má tendenci se oddělovat od troleje.
Druhým problémem železnice je nejednotné napájení. Nevím, jak je to teď, ale severní polovina ČR mívala systém 3kV stejnosměrných, plus pól v troleji. Jižní polovina ČR má systém 25kV střídavého proudu při standardním kmitočku 50 Hz. K tomu máme dvě výjimky. Trať Znojmo-Šatov-Rakousko je napájena z Rakouska systémem 15kV střídavého proudu o kmitočku 16,7Hz a trať Tábor-Bechyně, napájená historickým systémem 1,5kV stejnosměrného proudu s plus pólem v troleji. Proč to tak je, je dáno historickým vývojem. Elektrické tratě vznikaly odděleně, některé už za Křižíka. Z tohoto důvodu máme i vícesystémové lokomotivy a je možné, že každý pantograf je pro jinou napájecí soustavu.

U tramvají je to dáno tím, že pantograf musí být nad podvozkem, protože skříň mezi podvozky v obloucích vybočuje, takže by musel mít o polovinu delší lištu. Bývají vpředu, protože u starých T3 se stahoval lanem. Navíc v dřívějších dobých bývaly na trolejích výhybkové kontakty, které se musely kvůli RT6 posouvat. Dnes už je to jedno. Dva pantografy u KT8 mají tu výhodu, že v případě poruchy jednoho je možné odejet na druhý pantograf. Dále se používají při námrazách jako ledoborec, přední pantograf strhává led a zadní je připojený a odebírá elektřinu.

Znalejší jistě doplní.

Mohl by mi prosím někdo vysvětlit, proč se nepoužívá umístění pantohrafu uprostřed vozu jako u RT6?
U jednosměrných to neřešim, ale u obousměrných si nejsem jist a u lokomotiv už vůbec nevím proč...

Už nějakou dobu se staví SSZ v křižovatce Obřanská x Wágnerova.

Tomkovo náměstí až Obřany, Babická?

česká - šilingrák 3

Přemýšlel jsem kde je největší počet zastávek (nejdelší usek), mezi kterýma není semafor. V zástavbě, ne na samostatném tělese. A kde je nejvíc semaforů mezi zastávkama.
Vím že mezi Konečňákem a Nerudovou/Rybkovou a mezi Semilassem a Husitskou jsou 2 semafory.

A doplním sám sebe, že se sešly čtyři nabídky:
1,84; 1,88; 2,05 a 2,27. Vše v mld. Kč.
Předpoklad byl 2,50 mld. Kč; nejnižší nabídka je tedy cca 74 % očekávané ceny.