Tak já nevím, ale pod označením "poschoďová tramvaj" si představím něco takového. A to by mě škodovka dost překvapila.


Není tam náhodou problém kombinace úzkého (metrového) rozchodu a plně otočných krajních podvozků? Že prostě ten úzký podvozek po natočení už nenechává prostor na nízkou podlahu? Stejným způsobem je řešená bratislavská 29T/30T. (Ta má lepší poměr nízké podlahy díky tomu, že má dva prostřední články s jedním pevným podvozkem navíc, ale jinak je koncepce stejná)

Ty GT6M, o kterých asi mluvíš, mají podvozek uprostřed pod každým článkem, z čehož mi vyplývá, že jsou otočné jen částečně, takže tam se mezi kola nízká podlaha ještě vejde. Teď je otázka, proč škodovka nabídla jiný koncept, jestli tam ten neumí anebo jestli v požadavcích třeba nebyly právě ty krajní otočné podvozky. Třeba jim ta GT6M těmi podvozky nevyhovuje. Ale to fakt netuším. Zajímalo by mě, co nabídla konkurence, pak bychom asi byli moudřejší.

Kdyby tam byl malý schůdek nebo rampa tak bych to ještě pochopil ale ten výškový rozdíl je opravdu brutální. Navíc i ty vysokopodlažní sedačky mají pod sebou nějaké bedny takže ani nepůjde kam dát nohy (na rozdíl od RT6 nebo LF2).

No zrovna ve Frankfurtu na Odrou jezdí tramvaje v centrálním úseku docela slušně obsazené. Ale samozřejmě pokud nahradí sólo KT4D tímto, tak kapacita naroste. V Chotěbuzi budou nahrazovat KT4 s vloženým nízkopodlažním článkem a to je koncepcí v principu totéž.

Ono často by stačilo, kdyby hromada blbců nestála po celou cestu ve dveřích, i když nevystupují na další zastávce.

Proč ne. Nemusí být vše 100% NP. Naopak věřím tomu, že díky jiné konstrukci vozidla bude životnost vyšší.

Jenže oni ty tramvaje nekupují pro provoz na brněnské jedničce, ale pro provoz v relativně malých městech bývalého Východního Německa, tam ty tramvaje asi fakt nebudou jezdit tak plné...

Škoda obnovila výrobu poschoďových tramvají.

Ve Frankfurtu an der Oder jezdí asi 30 let staré 100% nízkopodlažní tramvaje a oni místo nich koupí takovouto prolézačku.

A kdo si myslí, že částečně nízkopodlažní tramvaje stačí, ať se někdy projede ve špičce jedničkou. Teda vlastně v kteroukoliv denní dobu. Jednička jezdí narvaná furt. V té šalině se vůbec nedá projít, jak tam jsou ty úzké schody.

No, ta škodovka má alespoň víc dveří než Vario LF2. Uspořádáním mi připomíná RT6. Ale tohle do 21. století prostě nepatří. Než jsem otevřel tento článek, tak jsem si naivně myslel, že vysokopodlažní tramvaje se už nevyrábí.

To s ním nemělo nic společného. Krom šílených nápadů.

Věřím tomu, ale tak mohli to přejmenovat na Boblickbus.

Věř tomu, že mohli. Svého času existoval "dopravce" jménem Interbobikbus.

Nene, Litoměřice by byly odnož Busline, čili ten mafián Vařil. No, ale taky mohl zvítězit Zemek s nějakou odnoží, třeba ČSAD Vsetín (vím, že fúzoval do Z-group bus... debilnější název nemohli vybrat.)

Tady něco nehraje, Psota je z moc malý dálky. Měl to vyhrát nekdo z Prachatic nebo třeba z Litoměřic.

Vítězem VŘ na dopravce MHD Uherské Hradiště je ZDS Psota: https://www.mesto-uh.cz/mesto-rozhodlo- ... ce-pro-mhd

https://zdopravy.cz/do-plzne-dorazily-n ... geNPvclkLQ

To nevím, jestli čekali, že SOR bude schopen dodat předsuvné druhé dveře...

Což ještě okatěji dělají především 31Tr.

Kolo blíž ke středu článku rovná se také větší vzdalenost té přednější nápravy od středu kloubu, tzn v případě jednokloubu vzor dvadvacítka. Výhoda je jasná, tedy další článek kopíruje lépe ten přední. Nevyhodou 22Tr naopak bylo, že například při vyjíždění ze zálivu nejprve vůz "vtáhne" točnu ještě více dovnitř zálivu a zadní článek má pak tendenci zadním převisem švihnout obrubník.

Nevím, na co se přesně ptáš, ale v každém případě je potřeba si uvědomit, že ten švýcarský Hess je skoro o metr delší než ten linecký Van Hool (24,7 vs 23,8 m) a má o jedny dveře navíc. Takže už jen to vygeneruje rozdíly.
Za druhé si myslím, že kolo blíž ke středu článku bude líp kopírovat předchozí článek i bez aktivního zatáčení. Zrovna včera jsem na YouTube náhodou natrefil na video, které to od času 0:19 dobře demonstruje: https://youtu.be/RsuD6iC-Foc?t=19

A kde tvrdím, že je, prosím pěkně?


No to teda. To vybočuje jako kráva. Kdyby se vedle něj někdo pokoušel projet v protisměru, tak ho ten trolejbus zadkem sešrotuje.

Jedno video toho dvoukloubu z Lince, kde je vidět, že ani tam moc místa v protisměru nezbývá.

https://www.youtube.com/watch?v=Plm4ldRrF6c

xxx: není to nesmysl, viděl jsi vůbec takový vozidlo v akci na vlastní oči, řídil jsi to že tady říkáš takový nesmysly? Žádný větší nadjíždění před zatáčkou neni třeba.

To je nesmysl. Jo, projedu s ním ty stejné zatáčky jako s jednokloubem, to jo. Nepotřebuju v zatáčce širší silnici nebo větší poloměr. Ale už jaksi zapomněli na vnější vybočování před zatáčkou.

Mimochodem myslím, že ta čtvrtá náprava nekopíruje třetí, ale dokonce druhou (nebo snad i první?). To proto, aby nevybočovalo ani to, co je mezi nápravami. Ale možná je to blbost. Když tak mě opravte, jestli to někdo víte líp. Ideálně jestli někdo máte nákres vlečných křivek.


No a k čemu je to teda dobré? Však poslední náprava je natáčecí, tak proč ještě ten převis před druhým kloubem? Aby to vybočovalo ještě víc?

Ty švýcarské dvoukloubáky mají to rozložení náprav víc podobné tomu solarisu.

Mimochodem v tom Linci se ty dvoukloubové trolejbusy otáčejí například i v této smyčce Hafen. Oproti tomu je nájezd do obratiště Nádraží Veleslavín velmi prostorný.

xxx: Bratislavský dopravní podnik řekl že je s dvojkloubákem uplně stejná jízda a stejný profil jako s jednokloubákem. Proto je u většiny dvojkloubáku třetí náprava natáčecí právě pro to aby kopírovala tu třetí.

Ten Linec bude spíš nějaká výjimka. Schválně jsem hledal v tom Švýcarsku a všechny dvoukloubáky tam ten přední i zadní převis s dveřma mají stejně jako ten Solaris, příklady:
Bern
Ženeva
Lucern
Lausanne