Na každé lince je jeden negarant, ty ovšem mezi linkami přejíždět nebudou. Některé garanty ano.

na DPMB jsou jízdní řády trolejáků od 1.3. 32 bude provázána s 34 ve všední dny? U obou linek jsou negaranty.

Falkon: První bylo vejce: https://zoom.iprima.cz/zajimavosti/co-b ... rozlustena

Kurňa pochop konečně, že kdyby náš předek nezačal chovat krávu a pěstovat obilí, tak dodnes žijeme v jeskyních.
A na ty potřeby navíc si musím nějak vydělat. V případě vlastnictví krávy prodejem mléka. Nebo na mě - budu li nějaký středověký šlechtic - budou dělat poddaní. Ale pak jim musím zajistit obranu v případě nějakého útoku. A dnes to dělá stát.
A žádnou potřebu nemohu uspokojit zadarmo - to bych musel žít jedině jak Adam s Evou v ráji. A v ráji bohužel nežijem.

správci/admini - přesuňte to prosím někam, zrovna tohle téma bývalo docela užitečné

K té debatě bych jen řekl, že základy ekonomie by možná neškodily už na základní škole, některé myšlenky přímo bolí číst...

TMB: V jednom jediném si dovlím rozporovat: Člověk nemá víc potřeb. Ne těch fyziologických, v těch se prostě neliší od čehokoliv jiného živého. Ty potřeby „navíc“, nechť klidně zpoplatněné jsou, neboť nejsou esenciální, tudíž je člověk nepotřebuje pro to, aby přežil. Ani tak za ně ale nemusím platit stále víc (v případě, že po mně nebude jiný subjekt požadovat totéž, tedy stále víc). To je to, kam jsem směřoval svůj původní dotaz, jinými slovy: Byla první slepcie nebo vejce? Bylo prvně zdražování nebo poptávka po vyšších přijmech? Pokud by byl správně model B, tedy vyšší příjmy dřív, pak by to nedávalo smysl, v opačném případě je to prostě jen adekvátní reakce na danou akci. Pokud něco zdražím, je jasné, že lidé budou chtít víc, aby si mohli dopřát stejné množství dané položky (ať už se jedná o počet jízd hromadnou dopravou nebo počet rohlíků); pokud ovšem nezdražím a člověk si přesto bude přát vyšší finanční příjem, pak už se lze bavit o zbytnosti tohoto kroku a lze uvažovat o chamtivosti. Ovšem pozor! Aby si člověk neřekl o peníze navíc, nesmělo by se zdražit NIC, ne jen, že se třeba nezdraží pouze jízdné. Pokud se totiž jízdné nezdraží, ale vše ostatní ano, budu i tak požadovat vyšší plat, abych si mohl dovolit právě to zdražené. Budu si ale muset říct o sakra víc, když se zdraží všechno, nebo nejméně více věcí, které využívám, zároveň.
Mmch, co se týká Tvého posledního odstavce, že by šlo udělat měnu 1 : 10, ano, pokud by VŠECHNO bylo poděleno 10, pak samozřejmě i mzda, nezměnilo by se nic a nedotklo by se to ani rozdílu ve zdražování, jen by to zdražování naoko nebylo tak markantní; bylo by prostě stejně jako všechno ostatní, poděleno 10, ale ve výsledku se reálná hodnota zdražení nezmění, procentuální podíl/rozdíl zdražení by byl stejný a dotaz by tedy zůstal taktéž stejný.
Něco jiného by bylo, kdyby se podělilo 10 vše, kromě mzdy. Pak by neadekvátním způsobem přibylo nechutně bohatých lidí. Ty peníze „navíc“ by se ale do oběhu stejně dostaly, protože lidi by je utratili za víc položek. Nevěřím totiž tomu, že by najednou lidé začali mít „víc rozumu“ a peníze „navíc“ by šetřili. Ta morálka by zůstala stejná, jen by si lidé prostě mohli víc dovolit a určitě by mnohem méně remcali na zdražování, protože by je to ve výsledku nestálo tak moc sebeobětování, když i po zdražení by pořád měli dostatek, a to už je zase jiná oblast, kterou tu naznačoval, tuším MartinV – díky tomu, že by bylo méně chudých a člověk by nemusel počítat každou korunu (samozřejmě pouze za předpokladu, jak už jsem psal výše, že by se nezměnilo nic, jen by lidé najednou měli vlastně 10× tolik peněz; tzn., nevzrostla by míra nezěmastněnosti, nezvýšila by se inflace, zkrátka žádný jiný faktor ovlivňující tuhle „bohatost“ by do toho nevstoupil), by tím pádem pravděpodobně bylo méně bezdomovců či lidí žijících na hranici chudoby a bídy, méně dlužících, protože lidé by si nemuseli tolik půjčovat…

Mmch, když se ještě vrátím k naší oblíbené diskusi o kravách: V době, kdy si ochočím krávu, postavím pro ni ohradu a začnu pro ni shánět potravu (kterou by si bez mého zásahu obstarala sama) a všechny ty další věci, vzniknou mi náklady jen v tom případě, že jiný subjekt po mně bude vyžadovat peníze za to, že pro ni všechny ty věci budu shánět; to se zase dostáváme k té analogii o slepici a vejci – nebude-li po mně nikdo nic vyžadovat, nemusím nic vyžadovat ani já, nebo snad ne (a tím pádem můžu pak celou tuhe věc – obhospodařovávání krávy – dělat zadarmo)?
Zajdu ještě trochu dál: Pokud mám tedy tuto krávu (a nic mě nestojí) a vím, že pro svou vlastní potřebu spotřebuji tolik mléka, jenže ta kráva mi ho dá víc, mohu zbytek nabídnout někomu jinému, kdo ho využije (a nic za to nemusím požadovat, protože mi nevznikají žádné náklady na to, abych to požadovat musel). Samozřejmě v případě, že mám „jinou potřebu“ (například potřebuji pro tu krávu nasekat trávu a usušit ji na seno, jenže nemám kosu a neumím si ji vyrobit), mohu třeba to mléko vyměnit s někým, kdo umí vyrobit kosu. Ano, tím se samozřejmě dostáváme ke směnnému obchodu a pak je nasnadě otázka kolik mléka za výrobu kosy, a proto taky byly vynalezeny peníze, aby byl snazší přepočet. V tomto případě má „platba“ v jakékoliv formě (tedy buďto směnný obchod, nebo peníze, atd.) smysl. Ale platit „z principu“ v podstatě imaginární položce (stát nemá „fyzickou“ podobu, pouze hranici stanovenou nějakou mezinárodní dohodou) jen za to, že smím existovat (= tzn. musím nějak přežívat, to jsou ty esenciální neboli fyziologické potřeby, které mají společné všechny druhy živých organismů), mi přijde absurdní. Já jsem se přece státu nedožadoval, abych se narodil, tak proč by po mně měl cokoliv chtít jenom proto, že jsem se opravdu narodil a žiju?

A ještě pro tuto chvíli poslední věc: Vlastnit krávu není esenciální potřeba. Vypít mléko, které kráva dává, nebo ji zabít a sníst, protože mám žízeň/hlad je esenciální potřeba. Takže jak říkám: ta kráva se obstará sama bez zásahu člověka; to, že nějaký náš prapředek zjistil, že by mohla být užitečná a začal ji chovat, nebyla nutnost a stále platí, že i když dám krávě peněz, kolik budu chtít, ona z toho nebude mít žádný užitek. Pokud by kráva začala mít jiné než fyziologické potřeby, zdá se mi nepravděpodobné, že by po ní chtěl někdo nějaké peníze – i kdyby ji třeba operoval nějaký veterinář, a předpokládejme, že by to byla divoká kráva, tudíž by nebyla nikým vlastněna, čili by ani nebylo po kom ty peníze požadovat, leda po té krávě samotné. Ještě nepravděpodobnější mi přijde, že by na tyto podmínky ta kráva přistoupila a pak by tomu veterináři zaplatila. (A ano, existují veterináři, kteří uzdravují divoká zvířata, ne třeba konkrétně krávy, že. To by mě zajímalo, po kom pak požadují peníze… a zda za ten stejný zákrok chtějí stále víc.)

Nebo třeba moje oblíbené Srbsko. Včera se v tamních zprávách N1 prsil Vučić, že do roku 2025 budou mít průměrnou mzdu 1000 euro, přičemž nyní mají 718 euro při cenové hladině srovnatelné s námi. Tudiž poměr platů a cen patrně zavisí na ekonomické vyspělosti dané země. A pro srovnání - jízdenka na MHD v Bělehradě stojí u řidiče cca 100 RSD / tedy kolem 20,- Kč, pětidenní 1000,- RSD. Oběd ve slušné restauraci kolem 1500 RSD / 300 Kč a měsíční plat prodavače je cca 60 000,- RSD / 12 000,- Kč.
A teď kontrolní otázka, soudruzi. Co takový průměrný plat 1000 euro / 125 000 RSD udělá s cenovou hladinou, pokud se nezdvojnásobí výkonnost ekonomiky Srbska?

Jenže člověk má daleko víc potřeb. Tím se odlišuje třeba od žížaly, která má úplně stejné potřeby, cos zmínil. A schopnost vymyslet dělbu práce a s tím spojené používání peněz je právě vlastní člověku.
Chtěl bych Tě vidět, jak běháš po louce a dojíš divokou krávu. V okamžiku, kdy si ji ochočíš, postavíš ohradu a sháníš pro ni krmení nebo pastvu, už máš nějaké náklady. A pokud dostaneš chuť na steak, tak povalíš s vědrem mléka za někým, kdo umí ulovit třeba srnu nebo divočáka. Tak by sis to představoval?
Odpovědět na otázku, proč kdysi rohlík stál 30 hal., nedávno 1,50 Kč a teď třeba 2,90 Kč jsem se už pokoušel. Ono by určitě šlo zase udělat měnu 1:10, aby rohlík stál těch 30 hal., ale taky budeš mít plat třeba 3500,- Kč. A uvědom si, že tehdy řidič neměl 3500,-Kčs, ale třeba 1700,- Kčs. Takže seš na tom pořád líp s rohlíkem za 2,90 Kč.

PvvS: jak sám píšeš, ty peníze na "údržbu" dané krávy nechce sama kráva, nýbrž člověk, jenž ji obhospodařuje. Tentýž člověk, který oné krávě omezil možnost cestovat za potravou na větší vzdálenost, kam by se nejspíš jistě sama instinktivně vydala, kdyby měla tu možnost a v jejím okolí by už nebylo nic, co by mohla spásat. Tentýž člověk, který by si o ty finance ovšem neřekl, pokud by je po něm jiný subjekt (v naprosté většině případů stát) neustále nějakým způsobem nechtěl. Jistě nebudu daleko od pravdy, když si dovolím tvrzení, že člověk je jediný tvor (živý organismus, chcete-li), a nebudu přehánět, když řeknu, že v celém multivesmíru, který za ukojení základních fyziologických potřeb (hlad, žízeň, potřeba vylučovat, potřeba spánku a potřeba zaujímat nějaký prostor) musí platit. Jistě, od zdražování jsme se sice dostali k otázce smyslu samotného placení, ale ono to spolu souvisí.
Když už tedy byly vymyšleny ty peníze, používejme je, proč ne, já s tím souhlasím, ale stále jsem nedostal uspokojivou odpověď na otázku, proč za totéž platit stále víc. Zjevně prostě z principu; funguje to tak všude a je to automatické, tak proč v tom nepokračovat, že? To je ten typicky konzervativní přístup "vždycky to tak bylo" nebo "nikdy to tak nebylo"...

MtM: zrovna zvyšováním minimální mzdy, což na jednu stranu zní hezky, vytváříš i skupinu obyvatel, kteří jsou nezaměstnatelní (často lidé se základním vzděláním, kterým by nějaký zaměstnavatel dal 90 % minimální mzdy, ale vlastně nemůže). Ztratíme tedy ekonomicky aktivního a vyrobíme člověka na dávkách. Ale to už je hodně off topic.

To je jednochý - ukradni si někde krávu (protože, když ji koupíš, to mléko nebude zadarmo), osej kus pole, zasaď brambory (pokud teda máš nějaký pozemek). A hned poznáš, jak to všechno je zadarmo.
Teta kdysi po roce 1990 na svém políčku něco málo pěstovala - a kromě dřiny ji toho půlku ukradli. Jo, ti zloději to fakt měli zadarmo.

Ta země nic nechce. Ale Někdo tu ropu musí natěžit, někdo musí ty turbíny postavit. I ten strom bez roubování bude obyčejná pláňka, na který toho moc nevyroste.
A jakákoliv nová technologie je uvnitř složitější, než předchozí. Přičemž potřebuje víc vstupních surovin a i víc lidí/ nových strojů na výrobu. A ty se musí nějak zaplatit.Tobě to možná navenek něco usnadní, ale vnitřní složitost je jinde.

když máš tak rád krávy. Na jednu krávu se počítá s plochou okolo 0,3Ha trávy. Na podzim, v zimě musíš přikrmovat senem/siláží, pokud chceš udržet produkci. A to seno se samo nenaseká, nenasuší. Na siláž potřebuješ další pozemky a další plodiny. Na obhospodařování už je potřeba mechanizace a ta taky není zadarmo. A i kdyby jen malochov. I když je podle tebe mléko zdarma, tak si ho musíš koupit. Protože tím platíš farmářovu práci a čas.

Jak tedy chceš podle teeb ohodnotit řekněme 1 člověkohodinu? Tedy to, za jak dlouho nadojí tu krávu, natrhá ty jablka, naláme ten kámen. Na trhu ta nabídka/poptávka vcelku funguje.
A čas je komodita, která je nejdražší a neobnovitelná.

Tahle žabo-myší válka mě baví. Takže já tu "plácám" o něčem, o čem nic nevím, za to Ty víš všechno, že? Strom prej nevyroste sám, no to určitě. Ty si zas, podle toho, co píšeš, myslíš, že nic nebude bez zásahu člověka. Ale ten strom tu byl dávno před člověkem. Ta skála tu taky byla... A jak jsem psal ve svém předchozím příspěvku: jasně, kráva "po tobě" bude chtít krmení, aby se jí udělalo mléko. Ale ona to zvládne sama. Tys byl ten první, kdo ji omezil prostor, a když tam všechno spase a nemá se už kam pohnout, jí holt nějaké to jídlo budeš muset přihrát, pokud ji tedy chceš stále živou využívat. Ale jak jsem řekl: ten kus země, pod jehož povrchem je uložena ropa, voda, tekoucím kole lopaty roztáčející turbínu, ani ta kráva po člověku nikdy nechtěla, nechce a chtít nebude ani korunu, protože všem zmiňovaným a spoustě dalších věcí to nebude užitku: země díky tomu víc ropy nevytvoří, strom díky nim víc jablek neurodí a kráva díky těm penězům víc mléka nevydá.
Samozřejmě se tu nadále můžeme dohadovat, proč je potřeba zdražovat, když jsou primární zdroje za stále stejnou cenu, dokonce třeba já mohu namítnout, že ani díky lepší technologií třeba za těch víc jak 30 let, co cestuji vlakem, nevidím žádný posun k lepšímu: jezdím stejnými vozy (Bdmtee) stejnou trasu za stejnou jízdní dobu, ale platím za to stále víc, ale samozřejmě tu stále budou tací jako Ty, kteří budou obhajovat princip lidstva, což je jediný tvory který vlastně, aby dosáhl něčeho, musí něco někde nějak omezit či narušit, a to včetně jiných jedinců stejného biologického druhu. Smutný argument pro prosazení zdražování.
Ono to totiž není tak, jak si myslíš: člověk není spasitel, bez něhož to nejde (aspoň v případě těch živých objektu jako stromy nebo krávy). Jasně, ropa se sama nevytěží, ale člověk je jediný, kdo ji potřebuje, aby s ní mohl "nakrmit" stroje....

A strom vyroste sám ? Bez prořezu a sem tam postřiku moc jablek nebude. A tu skálu nalámeš rukama ? o odstřelu ani nemluvím. Ta husa chce krmení, vodu.

Ty tu plácáš o něčem, o čem nic nevíš. Skus dnešní telefon opravit kladivem. Moc to nepůjde. A starej s rotační klávesnicí to taky moc nedával. Z obojího se dá volat, ale každý má jiný požadavky. Ty to vidíš z pohledu spotřebitele, po kterým chtějí peníze. Ale že i na nejjednodušší mobil je dneska potřeba několik továren a suroviny z poloviny světa to nevidíš. Ty suroviny se zadarmo nenakopou, nezpracují a nepřevezou. A o značné části z nich ještě nějakých 30-40 ani nevěděli , že je budou potřebovat.
To tvý šetření práce znamená, že aby ušetřili práci jednomu člověku, tak to musí programovat několik lidí a další několik tisíc se podílí na výrobě toho robota.


Ty si prostě představuješ, že všechno je všech a zadarmo. To už tu bylo a moc to nedopadlo.

A ne snad? Chce po tobě strom peníze za to, že z něho trháš jablka? Chce po tobě skála peníze za to, že z ní odstřeluješ materiál ke zpracování (kámen, písek,…)? Chce po tobě mládě husy odškodné za to, že mu zabiješ matku, aby ses nakrmil? Chce po tobě voda peníze za to, že proudí nejrůznějšími mechanismy, aby rozproudila turbínu, která dodává lidem do domů elektrickou energii?
Takže se ptám znovu: Proč se zdražuje? Proč chtějí lidé stále víc za tutéž činnost (když ji teď navíc mohou docílit efektivněji, tj. za méně fyzické námahy)?

K tomu, že na rozsáhlejší problémy s technikou moderní doby je naopak třeba víc – ani ne tak lidí, jako spíš nástrojů – samozřejmě souhlasím, ale jak říkám: zpravidla se novější nástroje/technoligické postupy vymýšlejí s cílem dosáhnout výsledku snáze; ať už to znamená v podobě ušetřené fyzické námahy, nebo třeba času. A čas jsou peníze – to je ta nejdražší položka, čas, a toho právě strávíme díky podpoře moderní technolgie k vykonání daného objemu práce průměrně méně. (Pak je otázkou, zda zachovat „čas“ nebo „množství“, poněvadž díky ušetřenému času mám na výběr – vyrobit větší objem práce, nebo ušetřený čas „investovat“ do něčeho jiného; vztáhli-li bychom to na zaměstnání, mohla by se třeba zkrátit pracovní doba, samozřejmě pouze tam, kde je to možné, jistě ne třeba u řidičů VHD, viz dále; ale je to jen jedna z možností; pochopitelně se v tomhle případě spíše sáhne k redukci počtu lidí – což není úplně šťastné řešení, ale to není tématem tohoto příspěvku, to jsem uvedl jen pro příklad)

Neplatí to tolik třeba u řidičů vozidel, tak to zas úplně zobecnit nelze: jasně – díky nejrůznějším faktorům (délka trasy nějaké linky, vztáhneme-li to na VHD, nebo třeba hustota provozu, atd.) stále neušetříme čas strávený jízdní dobou z bodu A do bodu B (a kolikrát se třeba právě kvůli nějaké nehodě či zácpě dostaneme do cíle naopak později), ale principielně je možné dosáhnout kýženého výsledku právě tou menší námahou (v tomto konkrétním případě si úplně neumím představit nic jednoznančného a spíš než ušetřením jízdní doby, je výsledkem, jak už jsem psal v posledním příspěvku, pravděpodobná životnost daného vozu – určitě jsem tím neřekl, že se o něho nemusíme starat, ne naopak, pravidelná a preventivní údržba pak pochopitelně předchází složitějším problémům, ale ani toto není zrovna tématem tohoto příspěvku).

Mmch, k tomu programování. Než budeš někomu nařizovat, aby dělal něco, nač není zaučen, napřed se zamysli nad tématem daného sdělení. Mým cílem nebylo „urazit“ nebo „se dotknout“ někoho, kdo programuje, či kohokoliv jiného (já sám to neumím, a ano, nevím, co to obnáší, tedy jen obecně, pochopitelně), ale poukázat na fakt, že požadovat více peněz za přístroje, které byly vynalezeny, aby lidem naopak práci ušetřily a zjednodušily (ať už by byl jejich vnitřní mechanismus jakkoliv složitý a jejich údržba jakkoliv náročná), je stejný nesmysl, jako motivovat dítě k úklidu pokoje „úplatkem“ v podobě pamlsku, který mu ve výsledku ani neplánuji dát…

Mimochodem, ještě k tomu, že dneska už se kdeco neopravuje kladivem, jak dřív, je vlastně způsobeno rozmazleností dnešní doby: nikdo to nechce dělat, proto se vymýšlejí právě takové blbosti jako diagnostika, elektronika všude, kde je to možné, atd., ale stejně ve výsledku člověk prostě to kladivo/šroubovák/hever,… musí použít, aby se, až zjistí, kde je problém, k tomu místu, které je nutno opravit, dostal. To, že si to lidé vlastně sami zesložitili tím, že se napřed musí udělat diagnostika přes počátač, není předmětem tohoto příspěvku. Ale pokud, pak zas na druhou stranu: když si na jedné straně lidi někde ubíráme, holt je musíme někde přidat, protože jinak by ta nezaměstnanost byla někde úplně jinde…

TMB: Jen k té poslední větě Tvého příspěvku: Kráva opravdu dojí mléko ZADARMO. Jen ten člověk, který ji dojí, už za to něco chce (a nechtěl by, kdyby to nemusel vzápětí odevzdat…). To, že ta kráva musí něco sníst, neznamená, že jí to musí dát člověk; v přírodě je dost toho, co ta kráva jí a pije, i bez toho, aby se o to ten člověk přičinil. Pochopitelně, když jí člověk omezí prostor, v němž se může pohybovat, už to není vina té krávy, že pak třeba ten dostatek potravy a vody k tomu, aby se jí mléko vytvořilo, třeba nemá, ale to je zase trochu jiná debata; primárně ta kráva prostě po tobě nic nechce…

Za dob socialismu byly v podstatě mzdy a ceny nějak centrálně stanoveny, ale žádná idylka to nebyla. Koncem 60. let sice byly obchody celkem plné zboží, ale díky mizerným platům na to většina lidí neměla (o důchodcích nemluvě). Za doby normalizace sice byly platy větší, zato v obchodech bylo prd. Počínaje těmi banány a pomeranči a spotřebním zbožím konče. V jistém období nebyl třeba ani toaletní papír.
Takže opravdu nějakou rovnováhu platů, produktivity práce a zboží na trhu zajišťuje princip tržních cen daných nabídkou a poptávkou. S tím je spojena i ta inflace a řada ekonomů vám řekně, že v rozumných mezích je potřeba.
Taková deflace by naopak znamenala, že je málo peněz a hodně zboží, což by zřejmě zase vedlo ke krizi, omezování výroby a zvýšené nezaměstnanosti - takže těm, co by o práci přišli, by byl nějak zastropovaný plat k ničemu.
Zřejmě opravdu za dnešní vysokou inflací stojí politika vlády (dnešní i minulé) i centrální banky a samozřejmě obecně známé problémy s energiemi. Snad se to nyní opět trošku stabilizuje. A hlavně ani ta kráva nedojí mléko zadarmo a ty suroviny někdo musí vytěžit a zpracovat.

Snažší na údržbu/provoz ? Starej dvouosák se opravil kladivem a pilníkem, dneska se u výzbrojí bez ntb neudělá ani diagnostika. A na výměnu palce stačil díleňák, na opravu měniče už musí být elektrikář, pokud se opravuje, tak bez vybavení dílny se ty desky ani nezměří. Technika nemusí být snažší na obsluhu, ale nabízí víc. Historický auto a moderní auto člověka (většinou) dovezou kam potřebuje. Ale za jakých podmínek a s jakýma požadavkama ? Moderní auto to dokáže rychleji, pohodlněji, s menší únavou řidiče. Ale zas na jeho opravu je potřeba plně vybavenej servis a team lidí, kteří ví o co jde. Klasickej mechanik už si moc neškrtne, prvně musí dojít někdo s ntb a zjistit o co jde. Pokud by se v tom vrtal kdejakej garážovej jouda, tak se taky může klidně stát, že auto bude zatáčet na druhou stranu, nebo se plynem bude brzdit. Dneska už přední náprava kolikrát není spojená s volantem a pedály s motorem. A najednou je místo jednoho mechanika potřeba hned několik lidí. A místo opravy kladivem nový komponenty a ty jsou podstatně složitější a dražší.

Zrovna k těm čtečkám.. Obsluhu zvládne skoro kdokoliv, údržbu ani zdaleka. Na seknutí se servis nevolá, ale na mrtvý laser, nebo podrápané/rozbité sklo ano. A pokud je kombinovaná s váhou, tak už jde o kalibrované zařízení. Tam to obsluha může maximálně vypnout a zapnout.

A skus si nějakou robotickou ruku prvně naprogramovat, než o tom budeš něco plácat. I pomalá kooperativní ruka má dost požadavků na znalosti, natož plnocennej robot. A pokud se k tomu přidá jakejkoliv vizuální systém, tak už to není pro jednoho člověka, ale pro celej tým. A stačí jakákoliv změna komponeny (velikost, barva, úchop) a může se začít znovu.

A jestli považuješ přírodní zdroje za zdroje zdarma...
Plat je pouze odkup práce a osobního času od člověka. Nebo ty snad pracuješ zcela zadarmo ?

To co tu píšeš,

MartinV, MtM: Děkuji oběma za zpětnou vazbu.

MartinV: Ano, tomu samozřejmě rozumím, na druhou stranu by nebyla potřeba navyšovat mzdy, nezdražovalo-li by se (tedy, když to hodně zjednoduším: stálo-li by dnes vše stejně jako před xx lety, předpokládám, že by nebyl požadavek na růst mzdy, nebo alespoň ne tak markantní*)
*musíme samozřejmě připustit, že vznikají nové produkty, poněvadž technologie jde stále kupředu, a je tedy nutno stanovit nějakou cenu takových produktů – ale tam by se z pochopitelných důvodů cena měla odvíjet od produktů podobných či srovnatelných (ať už jde např. o nové mobily, chytré hodinky, samořídící metro,…)
A mimochodem, co se týká Tvého posledního bodu: právě proto, že dnes je ta technologie někde úplně jinde, by se naopak mohlo klidně i zlevňovat, neboť, pakliže uvážíme, že výroba a vývoj takové technologie, která se dnes používá (ať už v dopravních prostředcích, na poštách, nebo v jakémkoliv jiném odvětví) je primárně dělána s tím, aby byla SNAZŠÍ (na údržbu, na pochopení, na ovládání), tudíž se klade důraz na to, aby manipulace s takovou technologií byla co možná nejméně náročná a obsluhu s ní zvládl kdokoliv, komu bude svěřena, takže pak například odpadá nutnost vstupu „nežádoucích mezičlánků“ do celého procesu (jinými slovy, pro nějaký příklad: naučím prodavačku s novou čtečkou čárových kódů a nějakou základní údržbu, aby kvůli každé hovadině nevolala servis, když se jí třeba něco sekne, atd., a pak právě už nemusím platit člověka, který tu čtečku bude opravovat, protože si ji moji zaměstnanci budou umět opravit sami; nebo, třeba právě v případě těch nově vyráběných vozů: tím, že se mi nový vůz opotřebuje mnohem pomaleji, nemusím do dalších nových investovat za 10 let, ale až za 20, protože jejich životnost je delší. To ale neznamená, že by ten vůz měl být dražší, protože byť je technicky možná náročnější ho vyrobit a správně seřídit, už to nemusí dělat člověk: dělá to robot, který nepožaduje plat, a já tak odbourám několik lidí, kteří ten proces sestavení dřív museli dělat ručně – teď mi to dělá jeden člověk, který jen někde mačká nějaké tlačítko a zadává vstupní hodnoty do počítače, který řídí robotickou ruku, atd.; pochopitelně lidský faktor nelze nikdy zcela vyloučit, protože nějakou vstupní hodnotu tam vždycky musí zadat – jasně: můžu naprogramovat robota, aby všechno dělal pomocí strojů, ale furt musím být na začátku já, protože beze mě by nevěděl, CO chci vyrábět, ale tím právě platím míň lidí, tak si přece za nový a lepší stroj nebudu paradoxně účtovat víc, ne? – Čímž se smyčkou dostávám zpět k první větě tohoto mého příspěvku, respektive k tomu srovnání cen před xx lety a nyní – protože by nebyla potřeba zdražovat, nebyla by potřeba mě, jakožto plátce, poptávat více peněz za tutéž činnost, kterou jsem před xx lety vykonával za plat xx krát nižší.)

Takže možná, že by ta správná otázka měla nejspíš znít: Proč chtějí lidé stále víc? Nejsme to náhodou my… počkat, tím se dostáváme do docela zajímavé smyčky… takže když se dostaneme k původní otázce: Kdo vyvolal tu potřebu zdražovat? Nebyla to nějaká chtivost toho mít víc peněz a tím se muselo zdražit, abych si toho pak nemohl pořídit víc než dřív? Hmmmm

MartinV...ale to, že jdou mzdy někde nahoru není pravidlo. Jsou firmy (v jedné dělám i já a znám i x dalších), kde x let nešel plat nahoru, samozřejmě je to ekonomicky složitější, ale zmiňuji jen to, že to zvyšování mezd není všude. To zvyšování je nerovnoměrné, bohužel je to i chyba státu, že neroste minimální mzda rychleji, protože třeba já si koupím za stejnou mzdu 60% toho, co před 2 roky. To je myslím i to, na co Falkon narážel z hlediska ekonomiky.

Falkon: ve tvé úvaze chybí ostatní vstupy inflace, jako je vznik nových peněz v ekonomice. Je to trochu složitější, ale to je jeden z důvodů, proč rostou mzdy, proč lidé zdražují své služby, produkty atp. (protože nabídka a poptávka, jinými slovy když lidé mají víc peněz a poptávají více mých výrobků, ale já jich víc vyrobit nedokážu, zvednu cenu, čímž docílím, že lidé opět budou poptávat takové množství, které dokážu vyrobit; což je jen nějaký modelový příklad, realita je o poznání složitější).

Ve výsledku tu stále inflace je (byla a bude), a to znamená, že zachování nominální ceny jízdného není nic jiného, než zlevňování reálné hodnoty jízdenek. Takže my už tu 10 let platíme stále méně a méně, jelikož nikdo asi nemá stejnou mzdu, jakou měl před 10 lety.

A jiný úhel pohledu: i zdražování reálné hodnoty by mělo své opodstatnění, jelikož kvalita vozového parku před 10 lety a dnes je úplně někde jinde - NP vozy, klimatizace, tichost vozidel atp.

Souhlas s MtM, jen bych k tomu rád dodal takový řekněme dotěrný dotaz: Proč by se za tutéž službu či komoditu mělo (ať už v pravidelném či nepravidelném intervalu) platit stále více? A teď samozřejmě nemám na mysli pouze cenu dopravy, myslím to všeobecně, ať už jsou to potraviny, listovní a poštovní služby, spotřeba energie, atd.

Argument typu „vstupní komodity (cena benzínu/nafty, údržba, atd.) se zdražují“ rovnou odbourávám stejným dotazem: Proč je stále zdražovat? Dostaneme-li se na úplný začátek všeho, stojí za tím zpravidla živá či neživá příroda (tzn. např. chovaná hospodářská zvířata, těžba ropy, kamene, písku, atd.). Tyto položky – veškeré původní vstupní materiály – jsou stále za stejnou cenu: zdarma. Nebo snad někdy někdo, kdo chtěl něco odněkud vytěžit/podojit krávu/vzít vejce slepici musel té hroudě země/dané krávě/slepici ZAPLATIT za to, aby mu tu danou položku vydala?

Takže: Proč tedy za tutéž službu/komoditu platit stále víc? A když už ne zdražovat, proč tu službu/komoditu jiným způsobem zhoršovat (např. prodloužením intervalů mezi spoji/mícháním nekvalitních příměsí do jednotlivých potravin,…)

A proč by se měly zvedat ceny? Proč prostě ministerstvo dopravy nepřispěje různými finančními injekcemi na podporu jednotlivých MHD? Pořád se mluví jen o ekologií, přitom MHD je nejvíc ekologická doprava ve městě, když nepočítám kolo a koloběžky. Navíc ceny energií začínají jít dolů, snad by časem zas mohlo dojít k obnovení většího rozsahu objemu MHD.

Richie: když se politici bojí zvednout nominální ceny..

Výborně, další osekávání pokračuje....

Podle odsazení časů odjezdů t-34 a t-36 v prokladu to vypadá na očekávané obsazení t-36 v kloubech a t-34 v sólech. Stejný model asi bude v dopoledním sedle i na t-31 (sóla) a t-33 (klouby): každá v intervalu 15 minut. Na t-25 a t-26 to vypadá na záměnu časů večerních odjezdů směrem do Nového/Starého Lískovce.