Ono to dává smysl, protože se na nich pořád něco ladí, přehrává, upravuje. Tak je lepší je mít pod jednou střechou, která je blízko ústředních dílen.

Podle prozatím posledních informací zatím nepujdou ....

Ale situace se každým dnem mění takže to co platilo dnes zítra nemusí ....

Od jakého evidenčního čísla půjdou do vozovny Pisárky?

Ano, ptal jsem se na K2P a K2R, protože u ostatních si nejsem jistý tím, co je na střeše.

Pokud se stále bavíme třeba o K2R, tak ty na střeše nic nemají. Silový blok a zaskokový odpor jsou pod podlahou místo zrychlovače. A ani ty odpory u T3R nijak střechu nezatíži, ta je dimenzovaná dost.

Vyšší zatížení střechy výzbrojí a dalšími komponenty vyžaduje vyšší pevnost víceméně celého skeletu.

Ty uhnilý sedačky byly běžně i u karos i u devítikyl, opravovalo se to co chvíle.

Super popis, mě spíš zajímalo vystužení za kloubem a vliv přemístění většiny věcí na střechu, jestli třeba předek není pak občas prohnutější pod podlahou.
Jinak ta uhnilá sedačka se mi taky jednou stala, ale úplně upadlá ještě nebyla, jen se tak houpala, tak jsem si sedl na jinou, myslím, že to bylo kdysi dávno, ještě v dobách dvojsedaček na "kornoutech."
No a jednou se mi stalo ve starším Trábošovi, co jezdí u nás na venkově, že měl uhnilou stojinu úplně, takže se ta sedačka houpala fakt docela dost.

TMB : díky za info. To pak celkem vysvětluje občasné prohnutí starých dvounápravových vozů.

Jinak řečeno u K2 tam vzadu toho moc není.

Protože zřejmě ta konstrukce spodku skříně za třetím podvozkem byla z poměrně subtilních profilů a trpěla stříkající vodou za podvozkem. Logicky je rošt spodku skříně za prvním i druhým podvozkem masivnější. A samozřejmě konstrukce vozové skříně K2 je proti T3 o hodně vylehčená.
V podstatě logicky z hlediska zatížení a statického namáhání (průhyb) je vozová skříň nejpevnější ve střední části mezi podvozky (či nápravami). Třeba vleky parní tramvaje mají dokonce rám jen pod vozovou skříní mimo plošin a plošiny jsou na krakorcích nýtovaných k čelníkům rámu.

TMB : a nevíš proč trpěla právě jen tato část? Co tam bylo jinak než třeba přední díl, nebo díl za kloubem za podvozkem? Proč tam nic?

Tak u tramvají T3 a K2 je spodek skříně dost odolný. Daleko horší jsou KT8 a T6. Jinak všechny K2 jsou ze sedmdesátek, ale před 20 lety po celkem důkladné GO. U K2 uhnívala jen podlaha pod zadní plošinou - a to se tehdy vyvařovalo i při VO normálních K2. To spíše hrozilo uhnití původní nohy sedadla a jeho pád s cestujícím pozadu do schodů (takový případ se stal). Proto teď jsou za sedadly u dveří ta příčná madla.

By mě tak zajímalo, když už se tu bavíme o vyřazování starých Káček, jak to vypadá uvnitř pod podlahou třeba u takové K2R03P 1040 nebo u nějaké jiné ze sedmdesátek.

No pekne.. jak se rika navrch huj, vespod fuj. Takze krome km najezdu bude i tohle rozhodovat o tom, ktera pujde drive..

No postupně asi se všemi. Jsou to pěkné vozy, ale přežité.

Jen mě zajímá, se kterou se mám rozloučit.

MHD Brno: ok, pardon. Myslel jsem to tak, že sem přijde X kusů EVO, tudíž se vyřadí X kusů K2 (+/-), nikdy jsem to nechápal jako výměna kus za kus, ale jako obecnou obměnu vozového parku.

No jistěěě!!

Tak určitě, šrotace proběhla celkem nedávno.

Zcela určitě místo 1007 ...

K2 se postupně vyřazují a Evky se postupně zařazují. Říct, která Evča jezdí místo které K2, se dost dobře nedá.

No tak když mě to zajímá, tak se chci zeptat. Od toho je fórum.

A je to tak důležitý údaj?

Nech se překvapit.