A z čeho tahle teorie vyplývá?

No spis bych to bral opacne...pokud nezaplati EU tak to zacvakame my...
Ono beztak furt plati prisunuta poloha = my, odsunuta poloha = EU...

http://www.zelpage.cz/zpravy/4143?PHPSE ... 437dc1e019

Hmm , opravdu mysleni , lidi jsou nam u *****, hlavne ze budou penize .

Jen doplním odkazem na článek pojednávající o kontrole NKÚ: http://www.dopravni.net/view.php?cisloclanku=2007020109

S tím že je jich (domů v bronxu) škoda samozřejmě souhlasím, ale přece kvůli tomu nemůžu obětovat současné obyvatele čtvrtí, kam byste chtěl "nepřizpůsobivé" přemístit. Bydlím hodně blízko k ulicím Jiráskova, Čápkova a Jana Uhra, přičemž musím říct že jejich situace (z hlediska koncentrace nepřizpůsobivých lidí) měla do Cejlu a Husovic vždycky hodně daleko. Se sociální mapou Brna hodně pohne deregulace nájmů a volný trh s byty. Vzhledem ke končící fyzické i morální životnosti prvních sídlišť (Lesnou pominu) lze očekávat že problémovými čtvrtěmi se pak místo oblastí blízkých centru stanou spíše některá sídliště. Pro příklady netřeba chodit daleko, stačí mrknout do NDR...

Termín brown-fields samozřejmě znám a jeho modifikaci s jistou newyorskou čtvrtí jsem použil záměrně. Problému s nepřizpůsobivou menšinou se zbavit nemůžu, menším zlem je přesunout jej do nejméně atraktivní části města, což je Komárov, možná za čas Bohunice, nechytejte mne za slovo. Na Veveří a přilehlých ulicích (Jana Uhra, Jiráskova, Čápkova atd.) byla počátkem 90. let némlich stejná situace a dnes je to vyhledávaná lokalita a volný byt tam téměř neseženete. Takže prostředky tytéž jako na Veveří - ekonomický (ná)tlak, vymáhání práva (neplatiči) atd. Z výčtu takto revitalizovatelných ulic jsem záměrně vynechal Cejl - už je na hranici průmyslové zóny a o existenci pavlačáků vím, i když i ty lze umně rekonstruovat. Ale asi se mnou budete souhlasit, že kdysi výstavních domů na Bratislavské, Francouzské, Spolkové, Hvězdové a dalších je pro některé obyvatele skutečně škoda.

Ještě dodatek - termín "bronx-fields", kterým jste nadepsal Váš příspěvek, neexistuje. Bronx je pouze hovorově užívané označení pro oblasti obývané outsiders - dle nechvalně proslulé čtvrti v New Yorku. Součástí těchto čtvrtí jsou často brownfields, tedy pozemky nebo stavby v urbanizovaném území, které jsou zpustlé a nevyužité, k jejichž revitalizaci je potřeba veřejná intervence. Takové plochy se právě v Brně vysktují v tzv. posvitavské výrobní zóně - tedy kolem tratě 250, 260, a pak samozřejmě na plochách na jih od současného nádraží.

Zaznělo slovo boží.... Nezlobte se pane kolego, ale jak byste to "přesídlení" chtěl provést? Dokud tady budou jisté menšiny existovat, bude existovat bronx, to je bohužel realita. Vymístit menšiny do Komárova jednak právně nejde a jednak je to přelévání problému jinam. Některé domy v okolí Cejlu jsou zvenku nádherné, ale jinak jsou to pavlačáky nižších kategorií a nikdy to domy s dobrou adresou nebyly. Co se týká oněch zanedbyných čtvrtí obývaných nepracujícími menšinami, jsme na tom oproti západní Evropě nebo USA ještě vcelku dobře. Sociální inženýrství v podobě vytloukání klínu klínem prostě nefunguje. Určité části města budou bohužel vždy obývány outsiders, bylo to tak za každého režimu a také bude. V možnostech municipálních politiků je jen zabrzdit tato ghetta v rozletu, což se, myslím, v Brně celkem daří. Každá investice typu IBC nebo Vaňkovka dané území zhodnocuje a brání šíření úpadku z problémových částí do okolí. Proces je to ale dlouhodobý a úplně vyřešen nebude nikdy.

Být radním nebo primátorem, nejdřív bych revitalizoval zanedbané čtvrtě jako je Bronx, oblast kolem Kopečné, část Husovic, případně Komárov, ale ty dva by pro začátek stačily. Projděte si Francouzskou, Hvězdovou, Spolkovou, jsou to nádherné měšťanské domy z přelomu 19. a 20. století, jen je opravit a po vymístění nepřizpůsobivé menšiny třeba do Komárova to bude stejně dobrá adresa jako je dnes Veveří, kde byla mimochodem situace počátekm 90. let min. století obdobná jako je dnes v Bronxu.

Zajimave je, ze nazor evropske komise na financovani brnenskeho uzlu byl po poslednim podzimnim jednani presne opacny...

Kdyz se to dobre zduvodni, tak to urcite jde. S tim dobrym zduvodnenim to plati i pro nove projekty.

mám dojem že peníze z evropských fondů nejde čerpat na rekonstrukce

Izzy: proč by EU neměla přispět na přestavbu ve stávající poloze?

Ja si tu dopravu k novymu nadrazi dokazu velice dobre predstavit. Protoze uz x let jezdim do Bratislavy. Tam maji stejny problem .Nadrazi v podstate mimo centrum a veskera doprava u nej konci. Opravdu idealni.

Ona unie nepristoupi ani na odsunutou polohu. Uz se jaxi doslechli o mistnim referendu a v unii se i takovy neplartny referenda berou vcelku vazne. Navic jim nesedi neustaly zvysovani nakladu a orezavani projektu.
Novy nadrazi ma smysl pouze v tom pripade ze k nemu bude dobudovan i SJ diametr. Postavit nadrazi v polich a pak se modlit aby okolo nej vyrostla nejaka budova je opravdu iluzorni.
Vadi mi i to ze se veskera nakladni doprava povede pres osobni nadrazi po vnitrnich kolejich . Ted v centru az na vyjimky nakladni vlak neuvidime. Pak to bude na dennim poradku .

To uz se rovnou mohlo rekonstruovat malomericky seradiste. Koleje jsou tam dost dlouhy a rovny na obe strany, mista je dost, je to mimo centrum , vyjet na breclav se da po komarovky spojce. Na svitavy je to primo na koridoru. Na miste likvidovane cementarky je dost mista na parkoviste a v dosahu sou uzly ST. Osada a Husovice.

Brnu vic skodi ty neudrzovany bloky domu a prumyslovy centra. Kdyz vyjde clovek z centra a hned narazi na gheta typu bratislavska, cejl , krenova nebo stary komarov, tak to neni nejlepsi vizitka. Tyhle torza uz davno mely zmizet a mito nich se mely stavet movy ulicni bloky se solidnimi bulvary. To by pridalo brnu podstatne vic. Takhle je to furt jenom meto ze zacatku stoleti s par novyma budovama.

Odsun je jiz vicemene jasny a jsem pro protoze konecne Brno dostane odpovidajici dopravni uzel...cely presun se mel konat jiz drive a mesto predvsim v oblasti trnite mohlo vypadat uplne jinak nez dnesniu zahnivajici skladka...proto pritomne prosim aby pochopili ze odsun nadrazi neznamena jen odsun samotneho nadrazi ale i dobudovani VMO, slouceni zeleznicni a autobusove dopravy po jednu strechu, vyhovujici parkovani i rozvoj MHD...mimochodem jako paralela s Berlinem je vybudovani nove ctvrti Prazakova v mistech dnesni Trnite-take hotely obytne domy a administrativni budovy...a predevsim odsunem nadrazi se mesto konecne bude moci otevrit smerem k jihu a podstatne rozsirit sve centrum...a Brno si toto vsechno zaslouzi-nebot si muzeme vybrat jestli penize na vybudovani nadrazi poputuji sem nebo do Praglu...navic ruku na srdce nadrazi v prisunute poloze si uhradime cele sami pac EU na takovy polo-napad s dotacemi nepristoupi coz u nadrazi v odsunute poloze nehrozi...

Šílené zaústění přes komárovskou spojku řeší zadálniční varianta, která navíc uvolňuje celou plochu, ohraničenou na východě Svitavou, na západě Svratkou a na jihu jejich soutokem, pro jižní čtvrť. Spojka přes Židenice je sice teoreticky možná, ale vychází tam hodně malý poloměr a velké asanace. Tesco se kvůli zachování nádraží v centru bourat nemusí. Když se podíváte z Denisových sadů, uvidíte, jak se dá krásně nádraží narovnat podél Nádražní a z druhé strany Malé Ameriky (zhlaví by bylo v oblouku, to ano) by se napojilo na heršpický násep. Ptal jsem se, zda by zůstal zachován i podjezd do Úzké a prý to vychází.

Prostudujte si podrobne projekty. Predevsim myslim projekty alternativnich reseni, ktere samozrejme nejsou predstavovany oficialnimi misty... K cemu je severojizni diametr? Navic nic nebrani zausteni Komarovske spojky (cast kolem starych Cernovic) z druhe strany pomoci nove spojky v Zidenicich. Predevsim ale zapominate na jeden naprosto ZASADNI NEDOSTATEK uzlu v odsunute poloze, kterou nam komunalni politici zamlzuji. Odsunutim nadrazi se v Brne zrusi jedina objizdna trasa! Ve chvili, kdy se stane jakykoliv problem (vykolejeni na zhlavi, drobna nehoda pri posunu...) nebo nejaky blbecek nahlasi, ze je na nadrazi bomba, tak nejblizsi objizdna trasa vede pres Prerov!!!

A nadlakady na prelozeni trate kolem letiste (coz je stejne ve vyhledovych planech) po poli bez vetsich umelych staveb jsou v nakladech na odsun nadrazi zanedbatelne. Navic by se spojily s modernizaci celeho useku Brno - Prerov, kde je dle ruznych studii pocitano s takovymi stavbami...



a) z jizni strany je dostatek mista a neni problem postavit zde navic parkovaci dum
b) nadrazi v "narovnane poloze" bude stejne jako v pripade odsunute varianty v urovni prvniho patra a pod nim bude misto pro autobusy
c) neni duvod aby po dobudovani novych planovanych prestupnich terminalu jezdily autobysy do centra mesta
d) dle uzemniho planu se stavajici UAN na Zvonarce zrusi tak jako tak, takze argumenty nekterych politiku o priblizeni zeleznice k UAN jsou ucelove a nesmyslne.
e) tvrzeni, ze by odsunute nadrazi mohlo mit lepsi navaznost na MHD nez uprava v stavajici poloze muze tezko nekdo myslet vazne



Budete se divit, ale dle vyjadreni nekolika komunalnich politiku opravdu je! Samozrejme uprav by bylo podreba vice.

tr : Jenže tady nejde jen o samotné nádraží, ale o zapojení tratí do něj - zejména šílené zaústění přes Komárovskou spojku. To by řešila jedině nová trať kolem letiště, čímž se dostáváme se do úplně jiných čísel. Při zboření Tesca si dokážu těžko představit rozumnou příjezdovou cestu a parkovací místa pro individuální dopravu, stejně jako rozumné zapojení nekolejové dopravy a IDS.
I když to pro někoho může být nepochopitelné, já vnímám odsunutou polohu jako velmi výhodnou z hlediska možnosti komibinace VHD a IAD - mám-li používat vysokorychlostní tratě k cestování na dlouhé vzdálenosti, budu k ním chtít přijet autem. Nádraží u Zvonařky nabídne dost možností pro parkování a navíc komfortní a kapacitní příjezd - právě rekonstrukce tratí od jihu (a zrušení mimoúrovňového křížení v Horních Heršpicích) je podmínkou stavby VMO a tím uvolnění tranzitní dopravy z oblasti Zvonařky.
Pochopitelně každý vnímá jiné priority a chápu, že pro někoho je poloha nádraží na Nových sadech sympatičtější - je to věc názoru. Netvrďme ale že hlavním důvodem pro rekonstrukci v odsunuté poloze je hnusná socialistická škatule zvaná Tesco.

Je i neni. Z hlediska usporadani koleji je Berlin Hbf taky docela mala stanice. Vetsi cast je navic v podzemi! Nove nadrazi stoji v miste prekrizeni podzemniho diametru dalkove dopravy s nadzemni trasou primestskeho S-bahnu (kde jezdi i nektere dalkove vlaky). Je to podobna situace jak v Brne, jen u nas by mela byt podzemni cast regionalni a nadzemni pro dalkovou dopravu. Co se tyce mista, tak se cely brnensky problem da vyresit zbouranim jedne jedine stavby - Tesca! To je ovsem zaminka pro odsun, tudiz je nedotknutelne.... Pripadne jeste asi dvou domu na Vlhke. A srovnavat narocnost vystavby taky nejde, neb Berlin stoji na hromade pisku s hladinou spodni vody okolo 1 az 2 metru pod povrchem. Proste kdyz je vule, vse je resitelne. Troufam si rict, ze idealni reseni uzlu Brno, coz je podle me narovnani oblouku (tj. odsun cca o 50 metru na misto dnesniho Tesca), by prislo vcetne diametru cca na polovinu nakladu, co velkorysa prestavba Berlina. My ovsem nemame tu stedrou Spolkovou vladu...

Malé ujasnění pro ty, kteří by to brali jako argument pro brněnské nádraží v centru : prostorové podmínky berlínského nádraží jsou poněkud jiné od brněnského - přeci jen to bylo rozsáhlé území na bývalé hranici mezi východním a západním berlínem. Situace v Brně je diametrálně odlišná. Překvapuje mě cena 800 mil. EUR, která mi připadá docela nízká. A když jsme tak u toho - poblíž nového berlínského nádraží vzniká nová administrativní čtvrť, hotely, atd. Přeberte si to jak chcete

Mno tak berlin sice nepresouval nadrazi, ale zato ho obnovoval. Ovsem jeste rozsahleji jak novostavby v brne. Stoji za precteni a zamysleni :
http://spz.logout.cz/infra/berlin_hlavni_nadrazi.html

Brněnským Zeleným v Bruselu spadla maska
Rovnost, 6.2.2006


Dosud se Straně zelených v Brně víceméně dařilo mást část veřejnosti odůvodňováním svého odmítavého postoje k přestavbě železničního uzlu populární snahou ušetřit městu miliardy na jiné, důležitější věci.
Pohádka skončila čtvrtečním vystoupením šéfa brněnských Zelených Ondřeje Lišky při představování projektu EUROPOINT BRNO v Bruselu, kde vyvinul (jako poradce německého europoslance?) maximální úsilí, aby připravil město Brno a Českou republiku o šest až devět miliard korun z budoucích dotací Evropské unie.
Výmluvnější doklad o tom, že brněnským Zeleným, nebo alespoň jejich novopečenému lídrovi, nešlo a nejde o spoření a lepší využití veřejných peněz ve prospěch obyvatel Brna a okolí, ale o projev nezřízené ctižádosti a touhy po předvolebním zviditelnění za cenu sabotáže rozvoje města a kraje, ani nemohl být podán. Cílem je prosadit se za každou cenu, kterou zaplatí jiní.
Nabízí se tedy otázka, jestli motivace pana Lišky, aby ochudil město Brno a Českou republiku o několikamiliardovou dotaci, nevychází ze zájmů některých menšinových politických skupin v Evropském parlamentu a není-li pan Liška jako jejich poradce právě za poškozování zájmů České republiky v Evropské unii i honorován.
Brněnští Zelení si volebního lídra, který jim při svých vystoupeních v zahraničí koná medvědí službu, zřejmě nezvolili dobře. A úspěch v jejich boji proti pokroku jim to nepřinese.
Není pravděpodobné, že by sabotáž možné dotace ze strany pana Lišky byla úspěšná.
Demokratické státy Evropské unie mají přece dlouhodobé zkušenosti s extrémistickými názory některých menšinových politických uskupení a umějí je v praktické politice v zájmu potřeb rozumné většiny vyloučit. A v tomto případě se jedná o většinový zájem a ekologickou železniční transevropskou dopravu. Výstavba samotné nádraží budovy v Brně, která je v každém případě nezbytná, samozřejmě nebude předmětem žádosti o dotaci z Evropské unie.


rubrika Ohlasy a reakce, autor: Zdeněk Tichý, Brno
6. 2. 2006

Přesun nádraží je politickou hrou
Postoj stran k nádraží může rozhodnout o přízni voličů

Analýza

Brno - Přesunovat nebo nepřesunovat brněnské nádraží? O tom by měli rozhodovat fundovaní odborníci a ne politici. Ovšem události a půtky kolem brněnského železničního uzlu - Europointu - veřejnost podrobně sleduje a to pro politiky není zanedbatelné, stejně jako nejsou zanedbatelné volební hlasy Brňanů, kteří jdou hlasovat pro některou z politických stran jen kvůli nádraží. Primátor Richard Svoboda na prezentaci přestavby železničního uzlu v Bruselu nařknul Ondřeje Lišku ze Strany zelených, že jejich postoj k přesunu nádraží má především politický podtext. Měl k tomu dost dobrý důvod: Liška se totiž jako novopečený kandidát do Poslanecké sněmovny uvedl hned na nominačním sjezdu ostrou kritikou přesunu nádraží a vlastně tím v Brně zahájil volební kampaň. Pro Stranu zelených bylo zabránění přesunu nádraží jedním z hlavních bodů volebního programu při předloňských volbách do krajského zastupitelstva, které se konaly jen několik týdnů po referendu. A sázka na nádraží se vyplatila -z kandidátky zelených se do krajského zastupitelstva dostali tři lidé.

Cenné údaje o počtu voličů, o které se hraje, přineslo předloňské referendum, ve kterém se 65 tisíc lidí vyjádřilo proti přesunu. A to je mnohem vyšší počet lidí, než kteří volili v posledních komunálních volbách vládnoucí občanské demokraty.

To si nejspíš velmi dobře uvědomují i sociální demokraté, kteří stojí v boji o nádraží mimo dva hlavní tábory - Stranu zelených a občanské demokraty. Ovšem na středeční tiskové konferenci koalice Nádraží v centru vystoupil jako host předseda brněnské ČSSD a dvojka jihomoravské kandidátky do parlamentu Jeroným Tejc. „Je možné vrátit se k variantě rekonstrukce železničního uzlu,“ řekl novinářům a dal tím najevo, že sociální demokracie jde proti oficiální politice vedení města.

Postoj vedení radnice, tedy především občanských demokratů, k přesunu nádraží se od referenda změnil. Politiku „nechte to na nás“ nahradili intenzivní reklamní kampaní a postupně se jim podařilo přesvědčit velkou část lidí o výhodnosti přesunu nádraží. Podle výsledků ankety, kterou si město nechalo zpracovat, souhlasí s navrhovanou podobou přestavby železničního uzlu 66 procent oslovených Brňanů. „Je vidět, že se komunikace s občany osvědčila,“ uvedl náměstek primátora Miroslav Hošek (ODS).

Politika v tomto případě hraje u občanských demokratů menší roli, protože strana už při svém postavení další voliče může získat jen těžko. Ovšem do komunálních voleb zbývá už jen necelý rok a „kauza nádraží“ má potenciál dominantní pozici ODS na radnici oslabit.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava

Autor: JIŘÍ SMETANA
6. 2. 2006