Mně přijde jako největší kontrast Havelkova 23 v Bohunicích - jdete po uličce jednopatrových rodinných domků a najednou 12-patrový panelák, taky to měla být etapa, u níž ro zůstalo. Ale třeba ve Starém Lískovci už navazuje sídliště na původní zástavbu lépe.

To nedostavění je třeba dobře vidět na první pohled v Bystrci viz Teyschlova...

Ono je to daný tím, že většina sídlišť nebyla dostavěná. U většiny je postavená první, max druhá etapa.. Třebas Stará osada. Většina staré zástavby až po dnešní ABB měla zmizet a v plánech byly stejný monstra, jako je ten obludný panelák na SO. I na netu bývaly svýho času k nalezení rozvojový plány Brna pro jednotlivý pětiletky.

Dřív se s tím nikdo nepáral. Například ulice Točná ve Starém Lískovci, která je natvrdo oddělená dálnicí a železnicí na tři separátní části, každá přístupná odjinud. Prostě ulice, najednou ukončená dálnicí a na druhé straně dálnice pokračuje ulice, která pokračuje pár desítek metrů, najednou železniční trať s výstrahou zákaz vstupu a za ní opět pokračuje ulice. Toto byla vlastně původní silnice mezi Ostopovicemi a Lískovcem, která se posouvala do nynější polohy.

Ona celá ta čtyřproudovka je takovej zářez do města (Černovická, Otakara Ševčíka, Gajdošova), myslím že to bylo označováno jako východní dopravní půloblouk nebo tak něco. Holt to souvisí s dřívější koncepcí dopravy (neexistence obchvatů a transit přes centrum). Ale dneska díky bohu aspoň za tenhle zářez, byť už kapacitně nějaký ty roky nestačí, ale VMO v nedohlednu a kudy by se jezdilo a jak by ta doprava vypadala si člověk nechce ani představovat, když už teď je dost strašná... Jinak v tomhle mají výhodu ty sídliště, co jsou postavený na zelené louce nebo aspoň nějak trochu lidsky napojený na původní zástavbu, pak to tvoří nějaký logický celek, který se dal lépe naplánovat, často se ale původní plány dost liší od reality. Třeba ty Vinohrady měly mít maximálně 4 podlažní domy a menší hustotu zástavby. A místo toho tam jsou namačkaný 12 patrový "věže" a mezi tím další řady nižších (4 a 8 patrových paneláků).

No, tak podobnej bizár jako kaplička mezi panelákama v Bohunicích je podle mě i kostel v Komárově, tam je sídliště, pak kostel a pak čtyřproudovka s parkovištěm a celý se to jmenuje snad Mariánský náměstí. Aspoň vidíš, jak nekoncepční a nesmyslná byla likvidace staré zástavby v kombinaci s panelákama.

Pokud bysme to brali jako jeden celek, tak je podle té práce největší sídliště Bohunice (kolem trasy 6 a 8 od Krematoria po Starý lískovec, smyčku), byť je to rozděleno do dvou městských částí (Bohunice a Starý Lískovec). Nějakých 11 tisíc bytů.

Kdybysme to brali podle městských částí, tak vyhraje Bystrc - cca 9,5 tisíc bytů.

Prahu soudit nemůžu, neznám to tam jenom teď zběžně ze streetview... Všeobecně jsou sídliště různorodý a zajímavý "architektonicky" (není každý sídliště stejný, jak si hodně lidí mylně myslí, právě naopak), ale třeba i z pohledu dopravy... Samozřejmě pro většinu jsou to jenom šílený paneláky. A vlastně čím horší, tak tím zajímavější, třeba ty Vinohrady nebo hlavně okolí ulice Spodní v Bohunicích to je něco tak strašně bizarního těch cca 15 dvanáctipatrových paneláků narvaných mezi starou zástavbu a obklopujících původní kapličku uprostřed... Na jednu stranu je to fakt strašný a na druhou stranu mi to přijde fascinující.

Nejsme mimo téma zas tak moc a kdyby jo, admini to můžou šoupnout do vlákna Urbanismus a architektura...
Takže je největší Lesná nebo Bohunice? U Vinohrad i Bohunic mi právě vadí ta namačkanost, jaká je třeba i v Praze na Jižáku.
V Praze bývám každý rok na soustředění vodicích psů kousek od metra Háje na P15 okolo zastávek Veronské náměstí a tak.
Tam se mi ta zástavba docela líbí, přecejen je v ní zeleň a kousek Hostivařská přehrada s lesoparkem, kde je to docela fajn i v horkém létě.

Cracatit: v pohodě netřeba se omlouvat...

Sídliště v Líšni (když budu brát oblast ohraničenou Novolíšeňskou a Jedovnickou a zbytky vynechám) je určitě větší než Vinohrady. Počet bytů je podle téhle práce https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=70401 cca 7000 Líšeň a cca 5200 Vinohrady. Vinohrady jsou celkově hrozně stísněný a namačkaný na sebe a Líšeň zase přesně naopak. Takže byť jsou obě sídliště postavený ve stejné stavební soustavě (B70), tak jsou hodně rozdílný...

I v té práci, co odkazuju výše se píše o původním plánu pro 60000 lidí. Četl jsem to i z jinýho zdroje, ale ten bohužel nemůžu najít. Mělo to snad být největší sídliště v republice. Ale to jsme asi mimo téma "tramvajové tratě"...

Pavel, moc díky za odkaz, myslím, že jsem ho už četl, když jsem pátral po "metru" v Brně. Dost jsem se toho jinak dočetl u Boučníka a na brňák.net nebo jakou to má správnou adresu. To poslední je teda spíš o klasické železnici, ale v souvislostech to do sebe zapadá.

Jinak, jak říkám, četl jsem o jednom projektu v Bosonohách asi pro dva tisíce lidí s jednou páteřní ulicí návaznou na páteřní Pražskou někde u zastávky Skalní, že by se nedalo projet skrz do Kohoutovic k Hájence. Úplně celé to území asi nebude zastavěné nikdy až po Starou dálnici a Kohoutovickou, protože už teď se proti tomu bouří místní lidi a vůbec, je tam dálnice, budou problémy s hlukem, až bude za několik desetiletí konečně I/43, tak ten hluk ještě zesílí a obchvat Bosonoh s tím nenadělá lautr nic.

No i tak mi Líšeň připadá docela velká, ale vlastně Vinohrady jsou asi o kus větší, ne? Bavím se teď o zóně od konce Vinohrad řekněme někam po Jírovu, nevím, kde to úplně končí, přecejen si víc pamatuju proporce staré Líšně, kam jsem jednu dobu pravidelně dojížděl (do roku 2007).
Ondras98: Omlouvám se, někoho to mohlo zmást, myslel jsem jen horní konec Kohoutovic u Kamenného Vrchu, spíš to jen tak líznout a jít co nejrychleji na Komín, což koliduje s oborou na Holedné, ale smysl by to dávalo.
Jo, kličkovat na Bosonohy, pak krajem Žebětína někam k rybníku a do Kamech, to by sice obsloužilo taky dost lidí, ale obávám se, že dost pomalu a že by to pak nemohlo navázat na Bystrc kvůli známým problémům s pokračováním jedničky od Ečerovy někam na Rudu/Říčanskou.

Zmátly mě tam ty Kohoutovice, jsem to bral jako trasu přes ně... Bosonohy-Bystrc je technicky asi reálnější, ale jinak nereálný... Zkoušel jsem ty plány rychle najít a našel jsem jenom článek o tom, že za 10 let bude tramvaj z Lískovce do Bosonoh. Problém je, že byl z roku 2009.

//
Pavel:
Zajímavý, díky. V tom plánu je třeba vidět i "Líšeň 2". Údajně mělo původně sídliště být snad pro 60-70 tisíc lidí a zabírat plochu od Zetoru po Podolí...

Cracatit: V případě Bosonoh, jde v územním plánu o zastavění celé severní části Bosonoh (od západního okraje až téměř k Novému Lískovci). Jestli se to území zastaví je ve hvězdách. To jsou plány na hodně dopředu.

Ondrah98, Cracatit: Jen jako perlička, v dobách minulých existovaly úvahy na tramvaj Starý Lískovec - Bosonohy - Žebětín - Bystrc (napojení na dnešní smyčku Ečerova): http://www.onemanbrnoblog.cz/podpovrcho ... ha-v-brne/ (miropiro mne předběhl)

Tak takové plány se dají najít na spojení Bosonos s Bystrcí tramvají.


Stránka Šalinou na Kampus má oficiální adresu https://salinounakampus.dpmb.cz/

A kudy by to mělo reálně vést? Vzhledem k terénu a rozsahu dost nereálný...

Ojin: západní výstavbou v Bosonohách se myslí co? Já zatím jen četl, že tam má být nějaký developerský projekt se školkou od Skalní ke Kohoutovicím, to mi jako západní směr nepřipadá.
Jak už jsem říkal v tomhle vlákně dřív, smysluplné by mi přišlo, kdyby se postupně dotáhla šalina z kampusu na Kamenný Vrch a dál na Bystrc, kdyby se spojila s šalinovou větví Vozovna, Komín - Ečerova, dostala by vybraná sídliště (Bystrc, Kohoutovice, Nový Lískovec a část Starého Lískovce) možnost jet celkem dost rychle na hlavní nádraží, ať už bude v jakékoli poloze.

Hodně velké detaily, nemá smysl se tím vůbec zabývat a řešit to. Stejně tam ta a-46 do budoucna jezdit nebude.

Vypadá to prý velmi nadějně, proto ten můj optimismus. Venhudova obě zastávky asi stávající polohy, v případě Zdráhalovy z centra návrat do historické polohy u hospody u Šímů.

Protože obsah stránky salinounakampus.cz je zatím "Test page 1", můžu přidat nějaká pozorování pro ty, co se kolem nepohybují (což je v dnešní situaci asi většina). Během března se začaly odstraňovat stromy v trase šaliny do kampusu a taky se dělají nějaké přeložky sítí na Mikuláškově náměstí před domy 10 a 11 (ty ke kterým se má tunel nejvíc přiblížit). Pár dokumentačních fotek je tady:
https://photos.app.goo.gl/fNe8QDkCEGB1G6zJ6

K těm Bosonohám - tam jde o dlouhodobý výhled pro případ většího rozvoje zástavby na západní straně Bosonoh - kvůli současné zástavbě tam nikdo šalinu stavět nebude.

Bosonohy nikdy pořádně nebudou, když jejich frekvenci pobere dvanáctimetr bus s frekvencí 3 x do hodiny, dobře s regionálkou, co jede jednou až dvakrát za hodinu, to fakt nemá význam. Mnohem víc lidí by to pobralo z Nového Lískovce.

Tak je vidět, že je tu plán prodloužit 12 do Medlánek, 1 do Ivanovic a samozřejmě i do Bosonoh

Ale územní plán je právě od toho, aby myslel na generace dopředu. Je jasné, že ne vše se bude v dohledné době realizovat, ale je potřeba s tím v území počítat, protože v momentě, kdy se někde postaví třeba bytové domy, aniž by se nechalo místo na tramvajovou trať. Tak nakonec kvůli tramvajové trati ty domy nikdo bourat nebude a bylo byto celé potom zablokované, nebo nesrovnatelně nákladnější (např. tramvaj zbytečně pod zemí).

Ohledně spojky Zábrdovice - Trnitá - Štýřice si myslím, že její realizace závisí především na realizaci nového nádraží. Protože po zprovoznění nového nádraží vznikne potřeba jezdit k němu i jinudy že přes vysoce vytížené centrum.

Myslím že ten územní plán, a v něm nové tratě MHD je spíš plán kategorie sci-fi. Minámálně tram-train pod Brnem se naše generace určitě nedožije.

Dívám se na ten územní plán a zae mám chuť postavit si vlastní Brno v BAHNu. I když jsem ani nedostavěl Sokolov a nemám čas.
Ale zajímalo by mě, jak to vypadá s jednotlivými prodlouženími.
I když, upřímně řečeno, nejvíc mě asi zajímá ta spojka Zábrdovice – Trnitá – Štýřice. Pak ta v Židenicích, a samozřejmě prodloužení 12 do Přízenic. A proto se zdejších chci zeptat: jak pravděpdobné tyhle tratě jsou?
Osobně se mi to líbí zejména proto, že to Brnu dodá víc k obecné síťové topologii kolejí, nebude to jen hvězda z větším středem.