Jezour:sám sebe většinou nepodceňuju...Jasné, znám jednu kancelář, která se na podobně aktivity specializuje-Frank Bold.Ale tady by mělo skutečně zafungovat o hraně pásmo dráhy, jak se o něm dobře rozepisuje brnopat.Dobra víra a vydrženi by tady nemohla byt ani nahodou.

Pan Štourač, existuje-li, nás buď mystifikuje, nebo si šťouráním snaží na sebe přivolat katastrofu. Trať byla uvedena do provozu v roce 1905, stála-li ta zeď již tehdy, tak tehdejší majitel dostal od dráhy kompenzaci, že svou činností nebude ohrožovat provoz dráhy. Byla-li postavena po roce 1905 se stavebním povolením, tak jako stavba v ochranném pásmu dráhy (25m od krajní kolejnice) mohla být povolena jako hospodářská budova, jejiž provoz nebude rušit provoz dráhy. Od roku cca 1975 do 1990, kdy bylo ochranné pásmo ještě větší, se souhlasem majitele dráhy se povolovala jen dočasná výstavba s trváním limitivaným rekonstrukcí trati. Po roce 1990 tu byl divoký návrat kapitalismu, tak je možné, že tu proběhla výstavba na základě (za úplatek) vydaného stavebního povolení (právně neplatného, nebylo respektováno ochranné pásmo dráhy). Stavby v ochranném pásmu však byly většinou stavby na černo, některé protiprávně možná v posledních letech zlegalizovaných. Pan Štourač by měl být velice nenápadný, aby nedošlo k revizi té jeho výstavby a tím k možnosti vydání rozhodnutí o demolici jeho dočasné stavby užívané k jiným účelům než znělo stavební povolení, či demolici jeho černé stavby.

MtM: No, Čechostán bych asi nepoužil, to trochu zavání islámem a jeho vládou, ale jinak s tebou naprosto souhlasím.
Chtělo by to prostě nastavit pravidla tak, aby veřejně prospěšné stavby měly navrch.

Protože žijeme v Čechostánu-kocourkově, tak zda bude docházet k napadání u výstaveb všeho nového. Pokud nechceme v kocourkovsky vedeném Čechostánu pokračovat, tak by měl soud zamítnout veškeré tyto námitky ze stolu. Ale bojím se, že tento kocourkov bude pokračovat, tudíž nejbližší nová trať (úsek) se začne stavět až nejdřív tak kolem roku 2025.

GF: nepodceňujte právníky

Ale u líšeňky nebude probíhat územní řízení nebo řízení o umístění stavby, protože ta stavba tam už je, maximálně stavební úřad stanoví ve stavebním povolení podmínky provádění stavby (nesmí zasáhnout do sousedních pozemků atd.). Takže spolek si může tak akorát trhnout, nemůže obstruovat jako Děti země D8 nebo D43/52. Že je město ochotno vyjít obyvatelům domů přiléhajícím k trati vstříc, je akorát jeho dobrá vůle.
Navíc provoz šalin je od 5 (o víkendech od cca 6 hod.) do cca 23, v noci tam nic jezdit nebude.

Co je a co není veřejný záměr určuje výhradně soud, ani já, ani GF. Ale že se to spolek Holzova-Líšeň pokusí zablokovat, na to bych vsadil docela hodně.

Jezour: goldfinger to vlastně napsal za mě, já bych jen dodal, že šalina má daleko větší význam, než to, aby tam pár lidí mělo klid. Aneb, pokud by kvůli pár lidem, kteří nejsou schopni přežít šalinu, řádově víc lidí nemělo mít kvalitnější spojení s centrem, tak… No, těch řádově víc lidí by asi nadšených nebylo.

Papírově trať zrušena nebyla, pouze byl na ní zastaven provoz pro nevyhovující stavebně technický stav. Takže majitelé nemovitostí nemohli být v dobré víře, že se trať někdy v budoucnu neobnoví.

Analogická situace, jako se zahrádkáři v Knínničkách a obyvateli Bastru podél Dolfovy dálnice.

Veřejným zájmem je v tomto případě obsluha rozvíjející se zástavby na východní straně městské části Líšeň/Lösch. K tomu nemá soud co říct. Že se k tomu svým typickým způsobem vyjádřil odpůrce noční dopravy Jezour, mne vůbec nepřekvapuje, ale za směrodatný jeho názor rozhodně nepovažuju.

Naxashi: proč by měli být pro? Teď tam mají klid, který jim šalina vezme. Kdybych vlastnil nemovitost s tím, že se za mým pozemkem obnoví jednou zrušená tramvajová trať, tak bych taky využíval všech legálních prostředků, jak tomu zabránit a následně žádal soud o určení míry "veřejného zájmu" (a jeho závěr plně respektoval).

honny: Ty lidi jsou jak na drogách. Četl jsem to tam, založili si prý nějaký spolek proti šalině. WTF? Snad mají být pro, ne?
Magoři, totální. To je právě to, proč by takovýhle vůbec neměli co kecat do něčeho jako jsou šaliny.

Wtf?
Neverim tomu, ze stara Holzova v tehle casti je frekventovanejsi/hlucnejsi, nez Drckova, ktera jim za barakem uz vede.
(A kdyby, tak jako jednu z moznosti bych klidne videl 'prujezd zakazan, mimo mhd' na tu starou komunikaci, ale to by zas vsichni povazovali za socialni inzenyrstvi a neomarxisticke omezovani. ;) )

No... VŘ může celý odhad značně protáhnout. Dokud se nekopne, neuvěřím .

Vypadá to, že od dubna začínáme s Plotní: https://www.rsd.cz/mapa/attachment/585a ... 581802.pdf

Není zač, v příspěvku jsem trochu ujel, napsal jsem:

... Dvojkolí s kuželovou pojízdnou plochou kol koná v kolejnici sinusoidový pohyb ...

mělo tam být:

... Dvojkolí s kuželovou pojízdnou plochou kol koná v přímé koleji sinusoidový pohyb ...

Omlouvám se za nepřesnost vzniklou mým nesoustředěním.

Díky za vyčerpávající vysvětlení!

U kolejových vozidel (tedy i tramvají) v zemích bývalého R-U býval sklon pojížděné plochy dle norem z těch dob 1:20, což se dochovalo až do dnešní doby. Pro trati s vyššími rychlostmi se přechází na sklon 1:40. Za dob R-U se používala kuželová pojízdná plocha 1:20, dnes se používá tzv ojetá kuželová plocha 1:20 (profil UIC-ORE u železnice, jednotlivé DP pouřívají něco podobného). Kuželový profil kola (taktéž dnešní profily) umožňují díky rozličné výšce od vodorovné roviny přejezd žlábku, kdy vždy část kola jede po kolejnici (s plynulým přejezdem z jedné konstrukce křížením přes žlábek na druhou konstrukci) a tedy není potřeba jízdy po okolku. Příklad Chemnitz uveden jen jako ilustrace tvrzení, čím větší úklon, tím větší hluk. Dvojkolí s kuželovou pojízdnou plochou kol koná v kolejnici sinusoidový pohyb, čím větší úklon, tim kratší sinusoida, čím kratší sinusoida, tím větší hluk.

Díky za vysvětlení, chápu podstatu věci, ale trochu se v tom ztrácím.
Rozumím-li tomu správně, kolo s válcovou hlavou je na přímé koleji tišší než kolo s kuželovým sklonem 1:5, ale přes výhybky je nutný zvýšený žlábek. U kuželových kol obecně žlábek na výhybkách nutný není.
Dnešní šaliny asi v ČR obecně používají kuželové kolo s jiným sklonem než 1:5, které přes výhybky zvýšený žlábek nepotřebují a na přímé koleji je to kompromis mezi válcovým kolem a kuželovým kolem v poměru 1:5. Chápu to správně?

Vario 1523 odpověděl velice laicky, ale výstižně. Jízda po okolku přes srdcovky tu zůstala jako pozůstatek po snaze dopravců skoro před 100 lety o tišší provoz tramvají . V té době se začaly zavádět do vrchní stavby kolejnice normovaných profilů NP, které sice byly pojízdné pro kolo s kuželovou pojízdnou plochou (kola s kuželovou plochou se používaly od dob, co tramvaj vznikla), ale daleko tišší byl provoz kol s válcovou plochou (v Chemnitz /Saská Kamenice/ býval rozchod 925 mm a kuželová kola se sklonem 1:5, tam nepotřebovali iRIS, tam o tramvaji věděli, že přijíždí, na kilometry daleko). Proto se zaváděly kola s válcovou pojízdnou plochou a zároveň jízda po okolku přes křížení, aby se zamezilo dvojkolí chování coby kladiva hamru pří přejezdu žlábku. Dnes jízda po okolku je anachronismus, neboť se používá opět jakoby kuželový profil pojízdné plochy kola.

No proč, tramvaj si před prvním křížením ''povyskočí'' na okolek, prakticky bez poskakování projede celou křižovatku, pak sjede na jízdní plochu a dál pokračuje normálně. Kdyby to tak nebylo tak tu máme mnohem více drncání, hluku a vibrací.

Neví někdo fundovaný, proč šaliny přes srdcovky výhybek jezdí po okolcích??? Proč má srdcovka výhybky zvýšený žlábek??? Výrobce kolejí neumí udělat hluboký žlábek?

Díky Removi a jeho radě, alespoň nějaké fotky z výstavby: http://transphoto.ru/search.php?aid=16251&auth=1

Také bych se přimlouval za nějakou drobnou fotodokumentaci.

Otázka ohledně nových kolejí ve vozovně, má to někdo vyfocené i za světla?