Tak přístup nestarat se o věci (hmotného i nehmotného původu) není problém jen krněnský, ale všeobecně. Stačí se podívat na jakoukoliv méně významnou památku, zámek, kostel, družstevní a státní bytový fond apod. Dědictví doby, kdy všechno patřilo všem a nikomu nic.
Nechci tu rozviřovat debatu do Železnice v IDS nepatřící, ale už tuším, co bude následovat. Co to utnout už v zárodku a pohádat se v jiným tématu?

Už se postavilo. V Břeclavi.

Referendum ne "už zase", ale "ještě pořád". To je to, co mělo být současně s posledními volbami, ale nebylo, tak bude až s letošními.

Jinak klasický krněnský přístup, nebudem se o "to" starat, za chvíli se "to" postaví jinde. Jenže než dojde k tomu jinde, původní umístění se naprostou neúdržbou dostane do tak katastrofálního stavu, že se musí totálně opravit. Takže na finance to vyjde stejně jako průběžná údržba, jen si lidé několik let užívají trosky místo "toho" v normálním stavu.

Mě tam spíš zaujala jiná informace: další referendum na podzim? Už zase?

Marecek.00: jasně, v Anglii občas taky mají nádraží laděné do starého stylu, a navíc krásně opravené. Tady v ČR mi ale přijde, že jakmile je něco památkou, tak se na to skoro nesmí šáhnout.

Podívej se na ty sloupy, viz třeba https://cs.wikipedia.org/wiki/Brno_hlav ... tion_3.jpg . Mimo jiné vzhledem k ozdobnosti mne nějaký slabá forma památkové ochrany nepřekvapuje :)

Památkově chráněné přístřešky nástupišť. To jako fakt?

Stačily by kraje z roku 1960, těch bylo jen 7+(Praha) a další tři byly na Slovensku. Vtipné je, že zákonodárci se nenamáhaly s rušením starých krajských struktur, takže okresy i staré kraje z roku 60 a z doby ČSFR stále formálně existují, byť jsou personálně prázdné a jen tak prostě visí v legislativním vakuu. V našem balkánsku to není nic mimořádného.
Jinak souhlasím, že by se zemské zřízení hodilo a je jen škoda, že se po přípravách před rozpadem federace toto zřízení nepodařilo prosadit.
Omlouvám se za
:offtopic:

Nemůžu si nerýpnout - co problémů by se ušetřilo, kdybysme místo krajů, které vznikly jako slepence okresů na základě lobování politiků v devadesátých letech měli zemské zřízení:)

Ano, samozřejmě, sekl jsem se. Ale furt si neumím představit, že by krajům do dopravy kecal někdo výš.

Přesně něco takového jsem chtěl říct - tak když tomu by ten Zlínský kraj bránil, tak ať se činí sám a to IDSko už konečně začne budovat! Pak bych se nezlobil...ale takhle (i když je fakt, že KORDIS asi má dost svých starostí a než aby ukecával Zlín, tak bude řešit, kde vylepšit dopravu u nás).

Jenže takové snahy o integraci by nejspíš narazily na neschopný a nepřející Zl. kraj, který si tam hraje na svém písečku, podobně by se hodila třeba integrace Kroměřížska, nebo dalších oblastí na Vysočině.

Ono to je trochu složitější, než jsem to předtím ne úplně přesně popsal. "Dálková" relace, nebo řekněme spíš relace, kde je poptávka po nějaké rychlejší vrstvě dopravy, než Os vlaky, je právě jen to Brno - Veselí, dále do Starého Města už má ten spěšnák zastávky vesměs shodné s Os vlaky, takže nějaká objednávka ministerstva by se stejně pravděpodobně nekonala. Ze stejného důvodu nejsou v objednávce MD i Sp vlaky do Třebové - rychlejší vrstva jen do Letovic, dál je to v podstatě osobák. V době, kdy začaly regionální spoje objednávat kraje (a skončily tehdejší rychlíky Javořina a Vlára do Bylnice a dříve T. Teplé, ještě dříve dokonce jeden pár až do Nových Zámků...), ministerstvo argumentovalo právě tím, že Brno - Veselí je jeden kraj a dál nemá cenu dálkovou dopravu ve směru z Brna objednávat, takže to celé hodilo na kraj. A pokud si dobře pamatuju, tak JMK tehdy z toho nebyl zrovna dvakrát nadšený.
Ohledně integrace až po Bylnici by to nebylo špatné, ale myslím, že by to narazilo na opravdu tuhý odpor ze strany Zlínského kraje...

Moment, ale co vím i ze svých cest, tak většina těch spěšných vlaků pokračuje pak na Uherské Hradiště a končí ve Starém Městě, tedy zajíždí do Zlínského kraje. Proč je tedy neobjednává ministerstvo? Jinak kdyby to šlo, tak bych Uherské Hradiště a okolí na východ až na Vlárský průsmyk (ostatně i odtama jezdí přímé vlaky do Brna) zaintegroval, tím pádem by se sjednotila cena autobusů mezi Brnem a Uherským Hradištěm a taky by se tím zlepšila obsluha obcí na sever od Velké Javořiny pro výletníky

Proč přes ČD? Souhlasím, že by to muselo jít centrálně. Ideálně tedy přes stát, jako objednavatele dopravy: je tady linka R19 Brno-Praha. Tzn. jihomoravský IDS by ji mohl pojmenovat R19, podobně PID. A jestli ji zajišťuje ČD nebo sousedovic Toníček je přece jedno. Stejný systém přece funguje u autobusových linek. (Kdy se vypíše linka a následně vysoutěží dopravce, nebo ne?)

Michalk: to je asi jediná výhoda.

Čistě regionální linky rychlíků neexistují, ministerstvo objednává jen meziregionální (mezikrajové) linky, vnitrokrajské jsou čistě v režii daného kraje. Proto taky třeba spěšňáky Brno - Veselí jsou kategorie Sp a ne R a v seznamu ministerstva byste je hledali marně, ačkoli kdyby Veselí patřilo pod Zlín, tak by to ministerské rychlíky patrně byly.
Myšlenka jednotného číslování je pěkná, jen ale vezměme v potaz, že v regionálním IDS linka S zpravidla kopíruje trasu stejného (regionálního) čísla linky R. Pak by se mohlo stát, že bychom v Brně měli linky třeba S8, S9, S17 a S244 (něco bez rychlíků), nebo by toto nefungovalo a S2 by kopírovalo trasu třeba R19.

Richie: Jenže to by taky nebylo správně, bo OREDO a další IDS... To bys pak ty IDS musel vypsat všechny a vznikl by pěkný guláš. Navíc, jak zde zaznělo, ani ČD, ani MD si s nějakým linkováním zatím moc hlavu nelámou, takže nějakou případnou linku R19 by většina čtenářů viděla poprvé v životě. Maximálně by se hodilo něco ve stylu: Nový interpanter, trasa Praha - Brno, součástí trasy je i linka R2 IDS JMK (a pak člověk vyrazí na spěšňák do Třebové, který je taky v R2, a potká tam honekrovu pomstu ).

Martine, ale to by muselo být řešeno centrálně, přes ČD, a ne přes jednotlivé kraje, potažmo jejich koordinátory veřejné dopravy. Radši si nepředstavuji, jak by to dopadlo.

Nevím, já bych teda v InterPanterů napsal, že to jezdí z Brna hl.n. na lince R2 IDS JMK přes blablabla do stanice Březová nad Svitavou, kde to dále pokračuje jako neintegrovaná linka ČD Rxx atd.

Domis: nevím, kolik je celkově rychlíkových linek, nicméně jich zase tak moc nebude. A je jedno, jestli jich je v republice 5, 10 nebo 100. Jde o to jednotné značení, aby jeden vlakový spoj neměl 10 různých označení, ale jedno. Přitom by to nemělo být nijak složité. Tím, že se nejprve určily čísla meziregionálních rychlíků a poté až případně čísla rychlíků čistě regionálních.
Sice to není přesné přirovnání, ale to je, jako kdybychom D52 číslovali v Brně (JMK) D3, protože žádné jiné dálnice kromě D1 i D2 tu nemáme.

S tím značením rychlíků je to fakt složitý. Značení existuje několik

1) Ministerské úřednické značení: Ex 1-4, R 5-29. V reálu se toto značení nikde nevyskytuje a ani to nevypadá, že by ministerstvo mělo ambice toto značení někdy vyžadovat.

2) Značení "dálkových linek" ČD: D01 - D24, E01 - E03 (mezinárodní). Takto značí ČD linky ve svých "kapesních jízdních řádek". Viz mapa

3) Značení jednotlivých systémů IDS.
IDS JMK: R2 - R7
eSko Praha ( jen linky integrované v PID): R3, R4, R5
eSko Moravskoslezské: R1 (Opava - Ostrava - Havířov - Český Těšín).
RegioTakt Ústí (dnes už součást DÚK): dříve používali taky značení rychlíků: R4, R9, R11, R16... Dnes už se to nepoužívá, rychlíky jsou souhrně označeny "R".

Z toho všeho je snad jasné, že těch linek R je proste moc a slovní popis je nejjistější.

To by šlo vyřešit např. tak, že prvních 20 čísel (R1-R20) by bylo vyčleněno právě na číslování spojů mezi regiony, tzn. R19 Brno-Praha by byl R19 i v IDS JMK i v PID. A myslím, že rychlíků, které jezdí pouze v rámci jednoho IDS, tolik není. Pro ty by byla čísla >20.

A jak to chceš udělat v jiných částech republiky, kde je IDSka, a vlak tudy projíždí?