Lehké ekonomické zamyšlení ohledně klimatizace:
DPMB mělo k 31.12.2014 (dle BMHD) 771 vozů všech trakcí. Kdyby se do všech pořídila klimatizace a její provoz stál v průměru zhruba 20 tisíc ročně na vůz (to si myslím, že je cena spíše přestřelená, než podstřelená - u pokojové klimatizace zhruba stejného prostoru jako je krátká šalina se uvádí roční náklady kolem 3-5 tisíc), tak je to zhruba 15 milionů za rok.
Pokud by se tyto náklady měly pokrýt jen z tržeb od cestujících, znamenalo by to zdražení jízdného o 1,5 %, tj. u roční šalinkarty o necelých 75 Kč, kratší jízdenky adekvátním způsobem. (Tržby v roce 2014 dle výroční zprávy 982 mil. Kč).
Pokud by se mělo o náklady dělit stejným dílem i město, pak by 10 mega připadlo na město a 5 mega na tržby - zvýšení ceny roční šalinkarty o 25 Kč.
A pokud by se chtělo, dalo by se to zvládnout i bez tohoto navýšení a ukrojit tyto náklady z čistého zisku - ten byl v r. 2014 něco přes 200 mil...
Docela by mě zajímalo, jak je na tom z hlediska nákladů ta klima v 7651 (či kde přesně je).

Já jsem teda na těch monitorech nic komerčního snad nikdy neviděl. Všechno reklama na policajty, šalinkarty, sejf, město Brno a další nesmysly.

Tak když DPMB myslí pouze na peníze, tak co čekat... Ty monitory slouží na 90 procent komerčním účelům.

P.Haluza: je pravda, že by se obrazovky daly používat lépe. Tzn. na zobrazování příštích stanic, mapy MHD (kvůli velikosti třeba jen okolní oblasti) atp.

No asi takto: Když jsou peníze na debilní vnitřní obrazovky, na kterých se kromě reklamních žvástů stejně nic nedozvím, tak proč by neměly být peníze na smysluplnější věci jako třeba údržba klimy? Já vím, je to o myšlení papalášů nahoře.

Záleží jak by se to oje*ávalo a jestli by se servisovalo externě. Celovozová klima by se měla servisovat alespoň 2x ročně. Pokud by se to nedělalo ve vlastní režii, tak to několik tisíc bude..

Nicméně v DP chybí peníze na důležitější věci..

V sobotu jsem si na Variu 1596 všiml toho, co vídávám často na starších autech - "bílé zadní blinkry". Jedná se o blinkry, kde světlo je čiré a oranžovou barvu má žárovka. Postupem času se barva ze žárovky opálí a opadá a pak má blinkr bílou barvu.
Zabýval se tím někdo na jednotlivých trakcích, nebo to považujeme za zbytečnost? (dokud to bude tolerovat STK a další dozor)

MartinV: K 1.lednu 1995 bylo ve všech vozidlech MHD namontováno celkem 705 palubních počítačů, 30 terminálů a 2100 označovačů jízdenek. Během ledna byly v provozu souběžně starý mechanický znehodnocovač a nový elektronický označovač, řízený palubním počítačem. Od 1.února 1995 byly již v provozu pouze elektronické označovače SAVS. /zdroj: zpravodaj DPMB 4-2012/

Se zavedením přestupního tarifu tuším od 1.1.95

Kecy v kleci - viz ta odpověď primátora na téma (ne)klimatizace...
Proč teda ve Valencii mají všechny tamní městské autobusy klimatizaci a je v nich příjemně?

Kdy se Brně přestaly používat mechanické označovače jízdenek (oranžové)? Předpokládám rok 1995/1996, ale nejsem si jistý, údajů o nich v brněnském provozu jsem mnoho nenašel, natož o konci jejich využívání.

12345: Ano už se o tom tady psalo... Je to jediná LF1, která ještě není upravená pro provoz s LF2.

1567, které s ní teď jezdí, tak není podle mě upraveno pro provoz s LF2.

Na zelenožlutých stránkách položen dotaz zda je možno spřáhnout a provozovat soupravu LF2 s T3R.EV (odpověď byla: teoreticky ano, T3R.EV by musela projít stejnou úpravou jako LF1). To znamená, že nelze provozovat LF1 s provedenou úpravou na provoz s LF2 v souprvě LF1 + T3R.EV? Potkám-li LF1 + T3R.EV na lince s cestujícími, tak to znamená, že LF1 neprošla ještě úpravou?

Hezky položený dotaz. A odpověď ve smyslu výčtů důvodů, proč bychom raději, aby to nešlo.

Demagogie
Je pravda, že vozdilo se nevychladí hned, ale taky tu klimatizaci řidič nezapíná až když já (cestující) nastoupím, ale na začátku jízdy nebo i dříve (na začátku směny, nebo od dopoledních hodin, kdy jsou vyšší teploty, apod.)

To je pravda. Proto mě sere, když v zimních mrazech navlečenej do bundy nastoupím do vozidla, který je tak přetopený, že i ve spodním prádle by mi tam bylo vedro.

Odpověď primátora na dotaz ohledně absence klimatizace v nových vozech:

http://primator.brno.cz/index.php?pg=dotazy&cdot=2611

V tématu Historie - poznáte místo? v souvislosti s nákladními vozy 4MT přestavěnými v letech 1974-5 nakousnuta otázka, která by pasovala spíš do tohoto tématu

Nejsem přes pantografy, poslední odborník praštěný pantografem již od roku 1982 není mezi námi a zmiňovaný polopantograf asi už neexistuje, tak jen malé historické poohlédnutí. Polopantograf na reko vozy 4MT nebyl vyroben žádnou renomovanou firmou a ani pravděpodobně neproběhlo žádné schvalovací řízení, byl to jen experiment tehdejších ÚD, možná trochu neúspěšný, vzniklý nutností vyrobit sběrač, který se vleze na střechu reko vozu a zároveň nebude vadit hydraulické ruce. Měl svoje mouchy, nebyl perfektní v celém pracovním rozsahu, dnes už asi se bez pečlivého prostudování dokumentace v archivu ÚD se nedozvíme jaké, pamětníci už asi nebudou a pantograf taky není. Při žádné jiné příležitosti již tento nepoužit. Dávám toto do pléna sem, snad někdo "pantografový" se pokusí odpovědět

Jel jsem dnes vozem 1662, do jehož posledních dveří již během zavírání naskočil ještě jeden cestující a dveře se tak nezavřely. Vůz se pak ale přesto rozjel (jel ale pouze několik metrů a zastavil na téže zastávce, aby vyčkal odjezdu dle JŘ). Myslel jsem, že vozy budou proti rozjetí s otevřenými dveřmi nějakým způsobem chráněny - u některých typů tomu tak není?

Ono nejde ani tak o směrování, jako o umístění a různá zarušení. Takže každý tento problém se musí řešit individuálně. U KT8 každopádně před nějakým časem proběhly úpravy a teď jsou to v tomto ohledu jedny z nejlepších "chytačů". Kolikrát je to až moc dobré, takže se stane, že chytnu i vůz 30m vzdálený.. Zato třeba u takových T6 je lepší stát před čelem vozu, protože sloupek a především pak otevřené křídlo dveří tu anténu "zastíní". Přesunout bohužel není kam, jelikož čela jsou plechová a signál tak přes ně neprojde a na opačné straně kabiny to bylo ještě horší..

TMB:
Celkem bych řekl, že přidaná 3. SP není případ jen LF2, ale i 1554, která je na SP, ale má za sebou skoro 6 let provozu. Otázkou je, zda je to nějaká mimořádnost, či předzvěst osudu dalších vozů.

Popravdě řečeno, jako cestujícímu se mi to protahování proběhu do VP moc nelíbí, bo to na těch vozech je vidět. Takové Anitry nejsou už vzhledově žádná hitparáda, a Vária mají nakročeno stejným směrem.

Neodpustím si rýpnutí. Anči mají VP místo GO, ale aby pak ta VP, nemusela být v rozsahu GO.

Doplním jen, že v současné době je hranice pro SP minimálně 90 tisíc, ale spíš se km proběhy natahují i přes 100 tis (za předpokladu, že to technický stav vozu dovoluje).

A nejenom Tobě. I za mě díky.

Perfektní, díky přesně něco takového mi chybělo. Díky za tvůj čas

U tramvají jsou prováděny střední prohlídky po 70 až 100 tis. km (obecně lze říct, že vyšší proběh mají novější vozy nebo naopak některé vozy ve slušném stavu najíždějící km do vyřazení).
Po dvou SP se dělá velká prohlídka (VP), což je asi po 210 až 300 tis. km, u novějších vozů může být někdy provedena i třetí SP (což je nyní tuším případ starších Varií LF2 s výjimkou vozu 1099).
No a po dvou a třech VP následuje generální oprava - tedy asi tak po 630 až 900 tis. km.

Tramvaje 03T a 13T to mají posunuté - SP se zatím dělá místo VP (cca 200 tis. km) a VP místo GO (cca po 600 tis. km).

Trolejbusy mají po 60 tis. km SP a asi po 5 (někdy i více) SP následuje VP či GO (360 až 400 tis. km).

Časově to je zhruba rok až rok a půl mezi SP, 4-5 let mezi VP u tramvají, cca 12-15 let mezi GO. GO/VP trolejbusů se provádí přibližně po 8 - 10 letech.