Pochybení jednotlivců je bohužel vždy a všude, ale kvůli tomu nezrušíme systém. Pravidla jsou v tomto případě jasně daná a pokud je někdo nedodržuje, koleduje si o průšvih. VYDOS je plný expertů, to je všeobecně známé. Co se týče Bosonoh, tak 69 a 401/402 ve skutečnosti provázané jsou, o víkendu je to vidět více než v pracovních dnech, ale nějaký proklad tam je. A co se týče Chrlic, ano, jsou součástí Brna, ale okrajová část venkovského charakteru se sotva 4 tisíci obyvateli přece nemusí mít striktně městský režim MHD. Navíc ta linka 509 de facto doplňuje a posiluje páteřní linku S2, ať už se to někomu líbí, nebo ne.

To ano, ale u spojů jedoucích do Měnína to neplatí. A předpokládám, že u spojů Vydosu taky ne (nebo spíše tak, že záleží na momentální náladě řidiče). Já tyhle pochybné přepravní společnosti vůbec neprožívám. Odjakživa jsem zvyklý na DPMB, nechť to tak zůstane vzhledem k tomu, že stále žiji v zóně 101... K nepříliš velkému nadšení z těchto společností mě vedou vlastní zkušenosti. Například společnost BDS, která zařizuje linky 401 a 402 jedoucích přes Bosonohy. U této společnosti pracuje pár ko***ů, kteří urputně vyžadují ukázání šalinkarty i v úseku např. Skalní - St.L.-smyčka - 2 zastávky v zóně 101. Můžeme domyslet, co by se stalo, kdyby se přistoupilo ke sloučení s linkou 69. Absolutní chaos, nejasný systém, zdržování cestujících a zase další krok zpět.... Systém i podmínky pro městské i regionální linky by měly být jasně dané, striktně ohraničené označením zóny, přehledné a v žádném případě by regionální doprava neměla nahrazovat dopravu městskou v městských zónách. Maximálně tak doplnit/posílit...

IvanM: To přece není pravda. Spoje jedoucí jen do Chrlic mají nástup všemi dveřmi. Je to úplně stejné, akorát že místo čísla 59 busy vozí číslo 509.

Dalším smysluplným argumentem je to nastupování předními deřmi. Ale tu nemožnost přepravy kol a čoklů spíš považuju ze svýho pohledu za výhodu než nevýhodu

Renek: Jediným smysluplným argumentem je menší počet nízkopodlažních spojů. Ale nabízí se jednoduchá otázka: proč Kordis netlačí na VYDOS, aby tam nasadil nízkopodlažky?

Mýtus "pevný podvozek" není zcela pravdivý.
Podvozky 13T mají dvojité vypružení, takže nejsou "na pevno" se skříní, ale jsou "otočné" v rozsahu asi 15 stupňů. Jsou daleko vhodnější na rychlodrážní úseky (typicky linky 1 a 8), kde u podvozků na otočných čepech dochází k vrtivým pohybům, a opotřebovávání kolejnic na rychlých rovných úsecích. To je ale na delší vysvětlování...

Změna jízdních řádů? Doprava je teď horší, tvrdí lidí z Chrlic
http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/ ... 41222.html

Mr. Smooth: Asi tak a kromě toho, že se s podvozkem natáčí celý první článek, tak ještě o menší úhel i následující zavěšený článek, takže té hmoty, co se musí hned natočit a která tím pádem působí bočními silami na styk kolo-kolejnice, je tam opravdu o dost víc.

K těm přechodnicím - krásný příklad je např. na lince 12, hojně obsazované Poršaty, mezi zastávkami Klusáčkova a Tererova v tom esíčku u křižovatky s Táborem. Při nájezdu do prvního oblouku (blíž Klusáčkově) celá 13T šíleně škubne, zatímco vzápětí průjezd tím druhým, nově opraveným je krásně plynulý. Dokonce mám dojem, že tam škube i T3 a to už je co říct.

Ono problém uplně nebude že pevnopodvozky škubou v zatáčce a ohlodává při tom oblouk, ale naopak že otočný podvozky maskují nekvalitní konstrukci oblouků. A dokud nebude pevnopodvozků "dostatek", řešit se to nebude.

Otočný podvozek se snáz natáčí, což znamená menší síly na kolejnice. V přímé ovšem dochází ke snadnějšímu příčení a sinusovému pohybu podvozku, což má za následek nerovnoměrné ojíždění kolejnic.


To škubnutí je ráz způsobený skokovým nárůstem křivosti při přechodu z přímé do kružnicového oblouku. Z tohoto důvodu existují přechodnice, které zajistí plynulou změnu křivosti. U otočných podvozků ten ráz není cítit, protože se nepřenese na skříň vozidla.

Tvrdit, že hmota podvozku je zanedbatelná, je velmi tendenční a hlavně blbost - podvozek je poměrně těžký a rozhodně to není zanedbatelná část. Ale jinak to víceméně chápu také tak.

MartinV: Představuju si, že u 13T při nájezdu do oblouku zapůsobí celá hmota článku s podvozkem (taky se okamžitě spolu s podvozkem natočí celá skříň, ostatně je to vlastně jeden velký napevno spojený díl).
Zatímco u T3 při nájezdu do oblouku zapůsobí je zanedbatelná hmota samotného podvozku, zatímco skříň se začne natáčet velmi pozvolna.
Takže v obou případech je asi geometrické natočení samotného podvozku úplně stejné ale podtstatná je ta další hmota, která (ne)působí spolu s podvozkem. Tak si to aspoň představuju a to náhlé škubnutí (trhnutí), když 13T/14T najede do oblouku, tomu napovídá.

Nevím, jak je letiště v kontaktu s podnikem, když v případě kapacitních problémů voláme dispečink my řidiči. I tak je to prd platný, protože i když řeknete davu, že za deset minut dojede záložní bus (říkám to i anglicky), stejně se celý stádo narve do mýho sóla a ten posiláč veze akorát ty, co nestihli doběhnout ten pravidelnej se zpožděním kvůli prodeji dvaceti lístků.
S angličtinou řidičů to taky nebude moc slavné, ale říct ticket a centrum umějí
Police tam jsou dávány přednostně, ale rozhodně to není pravidlo a 100% vypravených vozů.
Bezkontaktní terminály pochybuju, že tam už jsou, když se mají zkoušet od ledna a žádný info o nich pro řidiče na nástěnce 20.12. neviselo.
Sakra, promokecy pěkný, ale realita je jinde.

Jaký je nějaký závažný rozdíl mezi otočnými × neotočnými podvozky? Samozřejmě vím, co tu za ty roky bylo napsáno, ale nevidím rozdíl mezi tím, když se otáčí vůči sobě 2 podvozky na stejné pevné části vozu (T3), nebo kloub mezi dvěma články s pevnými podvozky (13T). Vždycky je tam nějaká otočná část.

Měl jsem na mysli tramvaje s pevnými podvozky obecně, ne konkrétně 13T. Podle mého názoru je dost úseků, kde by se tato koncepce dobře využila. Navíc na většině linek tyto úseky tvoří v podstatě většinu trasy.

[="Ondra K."][="Goldfffffinger"]Když to shrnu, tak krám 13T (nebo jeho deriváty) bude v ČR provozovat akorát Brno. Cajzli se jich zbavují, V Plzni nejsou (asi doma nikdo prorokem), V Ostravě nejsou a nebudou a Most s Libercem nepřipadají v úvahu. Jediný provoz kromě , který má pevné podvozky, je Ostrava se svými astrami. Asi jsme nejchytřejší...[/quote]
Tak, Brno by klidně sneslo většinové nasazení pevnopodvozkových tramvají. Při současném linkovém vedení je celkem málo linek, kam by nebyly vhodné. Řekl bych tak 4, 9 a 12.[/quote]
Otázkou je, za jakou cenu a nikdo mne zatím nepřesvědčil o tom, ze ta cena je přiměřená.Pevne podvozky mají lepší předpoklady pro dosazeni nízkopodlažnosti.Porsche schrott je ale NP jen částečně, vario taky, ale to ma otočné podvozky a je dvakrát levnější.Ma sice dva schody navíc, ale kdo se potřebuje promenadovat po saline? 100%NP ma u nás jen 15T a ta ma podvozky otočné.Tak v čem je ta snesitelnost?

http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/ ... 41216.html
Zajímavý je článek hlavně na konci:

Tak, Brno by klidně sneslo většinové nasazení pevnopodvozkových tramvají. Při současném linkovém vedení je celkem málo linek, kam by nebyly vhodné. Řekl bych tak 4, 9 a 12.

Já vím, že tam jsou - sešrotovali nabouranej atyp ev.č. 300 (první prototyp), ale zbytek prochází VP, takže tak horký to s jejich osudem zatím nebude. Jen doplním, že to byla první NP tramvaj sešrotována DP (2008), před ní byl sešrotován prototyp RT6 (2002) a rok po prototypové Astře následoval prototyp Vektry a funkční vzorek 15T (oboje 2009).

Mechoš: Si piš že je o nich rozhodnuto, jsou odsouzeny k tomu, aby jezdily Zapomněls, že od té doby Plzeň podepsala smlouvu na údržbu se Škodou. Dle mých informaci se kvůli tomu i opravovala 302 s nějakou závadou, kvůli které prý měla namále, neboť ta smlouva snad nějak upravuje i počet těch vozů. Ale jinak potvrzuju, Inky jsou super kočáry, v Brně jako sólo na víkendovou o d-8 a přes týden jako ekvivalent K2.

v plzni astry jsou a občas i nějaké jezdí pravdou ovšem je že plzeň byla vůbec první město v ČR které zešrotovalo nízkopodlažní vůz ...

takže o osudu těch jejich 10 aster je do budoucna asi rozhodnuto ....

o co říkali místní řidiči v létě s těma jejich LF2/2 (či jak to mají označené) jsou spokojeni a určitě jich ještě pár přibude

Most by právě v úvahu celkem i připadal, profil trati mezi Mostem a Litvínovem mi přijde na Porše naprosto ideální - hodně míst k sezení a málo k stání, pevný podvozky na rovnou trať... Kapacitou je to teda trochu overkill, ale až je Praha bude prodávat za cenu šrotu, možná by se jich tam pár stejně hodilo :) Vždyť Most je jedno z mála měst, kde jsou dvě Astry a obě víceméně stabilně jezdí...

Jinak sice nevím, co za "kromě" chybí, ale pokud dobře počítám, pevné podvozky mají krom Liberce všude, ne? (Ať už je to Porše nebo Anitra)

Olomouc už patří na Slovensko a v Mostě a Plzni Astry taky nejsou?

Když to shrnu, tak krám 13T (nebo jeho deriváty) bude v ČR provozovat akorát Brno. Cajzli se jich zbavují, V Plzni nejsou (asi doma nikdo není prorokem), V Ostravě nejsou a nebudou a Most s Libercem nepřipadají v úvahu. Jediný provoz kromě , který má pevné podvozky, je Ostrava se svými astrami. Asi jsme nejchytřejší...

ReZ:
Obávám se ale, že zaplacením pokuty by smlouva nepozbyla platnosti, tj. jedna z původních podmínek, že DP musí odebrat každý rok do 2016 alespoň dva vozy by tu stále byla. Takže nakonec bude i dobře, že se nebude platit další penále (zatím oficiálně neuplatňované) za neodebrané vozy z let 2012-14 a místo 10 vozů dodá zmíněných 16, přičemž 2 a kousek jsou z původního penále, další (dva ?) jako "trest" za nepřebrání v posledních třech letech a zbytek aby z toho měla něco i sama Škodovka...
Myslím, že si může plzeňský management pogratulovat. Netušil jsem, že když jsem byl v dubnu na prohlídce v závodě a jeden šéfů výroby tam měl takovou neurčitou poznámku k znovuodebírání tramvají Brnem, že se to stane skutečností již po půl roce a že to navíc budou naše oblíbené 13T.