Správně, obě zásuvky jsou v sérii, k nim je paralerně záskokový odpor, v případě nedovření kterékoli zásuvky je obvod při brzdění uzavřen přes záskokový odpor, v případě, že záskokový odpor nefunkční, vůz nebrzdí eldynamicky. V případě, že připojen vlek a je nedovřená druhá zásuvka, tak vlek nebrzdí, proud jde jen přes záskokový odpor a brzdí jen motor, v případě, že zásuvka nedovřena a odpor nefunkční, tak nebrzdí celá souprava, v případě, že nefunkční odpor a druhá zásuvka dovřená, tak souprava brzdí normálně

Bylo mi pracovnikem technickeho muzea receno, ze pokud neni za vozem vlek, ze se brzdovy proud zavira pres viko zasuvky. Ten zaskokovy odpor o kterem pisete je tam aby vuz vubec brzdil, kdyby byla omylem zasuvka otevrena nebo jinak poskzena. Tak predpokladam, ze ten odpor je paralerne k ty zasuvce.

Jediná možnost, jak by se zkratovací brzdová zásuvka dala provozem teoreticky poškodit, je případ přechodového odporu v zásuvce, brzdový proud při jízdě bez vlečňáku teče záskokovým odporem, ten se přehříváním a otřesy při nouzovém brzdění přepálí, motory jsou plně nabuzené, takže vyvíjejí dostatečný proud, že dojde k přeskoku. V případě vzniku svaru v místě přechodového odporu, tak vůz normálně brzdí, protože přechodový odpor svarem překlenut a není důvod k vyhoření, dojde-li jen natažení oblouku nebo otřesy k přerušení svaru, vůz po znovu uvedení brzdy do činnosti nebrzdí, motory nevyvinou dostatečný proud k přeskoku a svému nabuzení.

Díky za lekci z z elektrotechniky, jenomže o paralerním zapojení nemůže být řeč, to nastane až po přeskoku přes přechoďák, a k tomu nevidím důvod, aby proud tekl zkratovací zásuvkou, kde k uzavření obvodu je nutný přeskok, když obvod je již uzavřený přes záskokový odpor, to by musela být hodnota odporu tak vysoká, že by si brouci elektřáci hledali snadnější cestu. A to v případě záskokového odporu určitě není.
Proč k tomu došlo to nevím, to je pro mě záhada, otec dělal od roku 1945 do roku 1971, kdy odešel do důchodu, elektrikářskou na dvouosých vozech v Pisárkách, mimo malého extempore na vozech T2, kdy byl na ně zaškolen a pak zaškoloval vozovenský v Medlánkách, nikdy jsem o něčem takovém od něho neslyšel. Sám jsem ze šrotovaných vozů a vraků pro muzeum demontoval brzdové zásuvky, a ani jedna nebyla poškozená.

Rika vam neco vzorecek R=(R1*R2)/(R1+R2)? Paralerni razeni odporu. Uz na druhym stupni ZS se uci, ze celkovy proud co tece paralernima odporama je roven souctu proudu tekouci jednotlivyma odporama. Takze si proud elektronu nevybira nejmensi odpor, ale rozdeluje se mezi jednotlivy odpory. Tam ho tece vic, tam min. Prosim, priste nepoucujte cloveka, co ma maturitu z elektrotechniky a 8 let pracuje jako elektromechanik.
A jak podle vas doslo teda k vyhoreni zasuvky?

Kari beru, je vypálená, ale neberu vysvětlení. Je potřeba si uvědomit, že brouci elektřáci chodí cestou nejmenšího odporu, takže nevidím důvod, aby proráželi přechodový odpor ve zkratovací brzdové zásuvce, když mohou pohodlně přes záskokový odpor (je-li v pořádku). Není-li v pořádku, tak vůz nezačne brzdit, protože nevznikne obvod pro průchod proudu, aby se mohly nabudit motory, díky tomu přechodovému odporu. Zbytky magnetismu v jádrech cívek nevyrobí dostatečný proud na proražení přechodového odporu, ani kdyby řidič otočil klikou na nejvyšší stupeň eldynamický brzdy. Jinak poškození trvalým oteplováním nepřipadá v úvahu, protože proud přes zásuvku prochází jen v době použití eldynamické brzdy a to ještě ten proud není tak veliký, roste skokově až sice na možných cca 150A, ale to je jen pár vteřin a navíc pří nouzovém brzdění z větší rychlosti, kdy motory jsou ve zkratu při posledním stupni brzdy, při jiných stupních motory jsou buzeny méně a zásuvkou protéká menší proud, protože obvod buzení je regulován odřazováním jízdních odporů sloužících k regulování eldynmické brzdy

Je vypálená. Stačí aby tam byl větší přechodový odpor a proud se rozdělí jak do toho odporu, tak do zásuvky. A jak je v zásuvce ten přechoďák, tak se hřeje a hřeje až se dohřeje.

Jenda - nejsem sice elektrikář, ale trochu tomu rozumím, napálení kontaktů může vzniknout tam, kde vznikne oblouk, což v systému brzdění nemůže nastat, je-li v pořádku záskokový odpor, tak brzdový proud při rozpojení kontaktu prochází jim, není-li v pořádku, tak tramvaj přestane eldynamicky brzdit a proud se žádný nevytváří. Napálit kontakty v zásuvce by tak mohl někdo, kdo by si na ně posvítil autogenem

J*M*: Ano, 99 je údajně odstavena kvůli vypálení brzdové zásuvky.

Já jsem si to nevymyslel jenom říkám to co jsem se dozvěděl od řidičů.

To jsem ještě neslyšel, za celou dobu provozu dvouosých vozů s tímto typem brzdové zásuvky nebyl z důvodu "vypálené kolíky v brzdových zásuvkách" odstaven ani jeden vůz. Co je to za kravinu?