Dokáže někdo z vláčkařů z toho poznat který linek IDS JMK by se to týkalo?

Mimo jiné o tom píšou částečně i na IDnesu.
http://ekonomika.idnes.cz/revitalizace-trati-vlaky-zrychly-drf-/eko-doprava.aspx?c=A130327_194355_eko-doprava_brm

Evropské peníze půjdou na investice do desítek železničních tratí

http://www.szdc.cz/pro-media/tiskove-zp ... y-opd.html

Mělo by se to týkat i mnoha tratí v JMK, konkrétně stavby:

Revitalizace trati Brno - Křižanov
JHM+VYS 250 zvýšení rychlosti Brno-Královo Pole - Křižanov
JHM 250 Tišnov - zřízení bezbariérového přístupu na ostrovní na nástupiště a rekonstrukce nástupištních hran
JHM 250 Zvýšení rychlosti směr Nedvědice v žst. Tišnov
JHM 250 Výstavba nástupiště v žst. Tišnov u koleje č. 8
JHM 250 modernizace neutrálních polí na trati Brno-Maloměřice - Křižanov
JHM 250 Rekonstrukce nástupišť Brno - Královo Pole
JHM 250 Odbočka v mezistaničním úseku Kuřim - Tišnov
JHM+VYS 250 Modernizace informačních zařízení pro cestující
JHM 250 Diagnostika jedoucích železničních vozidel Brno - Kr.Pole - Česká

Úpravy koridorových tratí v Jihomoravském kraji
JHM 250 Modernizace neutrálních polí v úseku Brno - Břeclav
JHM 250 Zřízení EOV v žst. Šakvice
JHM 260 Modernizace neutrálních polí v úseku Brno - Letovice
JHM 260 Most km 182,618
JHM 330 Most km 80,93

JHM 260 Diagnostika jedoucích železničních vozidel Skalice n/Svit. - Rájec Jestřebí
JHM 260 Diagnostika jedoucích železničních vozidel Skalice n/Svit. - Letovice
JHM 330 Diagnostika jedoucích železničních vozidel Břeclav - Moravská nová ves

Revitalizace trati Brno - Křenovice
JHM 300 Most km 14,543
JHM 300 Most km 14,693
JHM 300 Most km 4,894
JHM 300 odb. Brno-Komárov
JHM 300 Most km 17,676
JHM 300 Most km 18,240
JHM 300 Zvýšení rychlosti Brno hl.n. - Křenovice hor.n.
JHM 300 Modernizace informačních zařízení pro cestující

Revitalizace trati Brno - Blažovice
JHM 340 zvýšení rychlosti Brno hl.n. - Blažovice
JHM 340 STC

Revitalizace trati Břeclav – Znojmo
JHM 246 Rekonstrukce nástupišť a kolejové úpravy v žst. Hrušovany nad Jevišovkou
JHM 246 Rekonstrukce nástupišť a kolejové úpravy v žst. Mikulov n. M.
JHM 246 Rekonstrukce nástupišť a kolejové úpravy v žst. Božice u Znojma
JHM 246 Rekonstrukce nástupišť a kolejové úpravy v žst. Novosedly
JHM 246 Rekonstrukce nástupišť a kolejové úpravy v žst. Hodonice
JHM 246 Rekonstrukce zastávek v úseku Břeclav – Znojmo
JHM 246 Zvýšení rychlosti Břeclav – Znojmo
JHM 246 SZZ Valtice
JHM 246 SZZ Mikulov na Moravě
JHM 246 SZZ Novosedly
JHM 246 SZZ Hrušovany nad Jevišovkou
JHM 246 SZZ Božice u Znojma
JHM 246 SZZ Hodonice
JHM 246 Radiofikace Břeclav – Znojmo
JHM 246 Rekonstrukce omezujících mostů a propustků v úseku Břeclav – Znojmo

Legenda:
AH Automatické hradlo
DOZ Dálkově ovládané zabezpečení
EOV Elektrický ohřev výměn
SZZ Staniční zabezpečovací zařízení
TNS Trakční napájecí stanice

Takžo to vypadá, že se SŽDC konečně dala do konkrétních důležitých staveb, konečně. Snad se toho všeho dočkáme.

Jak jsem tu před časem uváděl odkaz na Studii příměstské brněnské dopravy v roce 2020, její součástí je projekt Křenovické spojky, tedy propojky tratí 300 a 340 v trase Zbýšov - nová zast. Křenovice-Hrušky - Slavkov u Brna, v budoucnu i pro plánovaný SJKD.
Z uvedeného obrázku je zřejmé, že pro obec Křenovice bude mít spojka značně negativní vliv, neboť současné nádraží ve středu obce se přesune přesně doprostřed do polí mezi obce Křenovice a Hrušky. Dobrou docházkovou vzdálenost na vlak tedy nebude mít ani jedna obec. V současné době je linkou 620 s pohodlným přestupem v Křenovicích obsloužena i obec Hrušky. Díky tomuto nemá celá stavba z mého pohledu jasný pozitivní význam, nebo spíše převažuje význam negativní.

A světě div se, našel jsem stránky občanského sdružení Proti Křenovické spojce.
http://www.krenovicka-spojka.cz
Obec Křenovice nechala zpracovat studii severního projektu Křenovické spojky přes současné křenovické nádraží v následující trase: http://www.krenovicka-spojka.cz/spojka/ ... ice-10.pdf
Studie dále vůbec zpochybňuje nutnost Křenovické spojky pro obsluhu Slavkova, neboť většina cestujících stejně bude využívat pro cesty do Brna spěšné vlaky R6 oproti značně delší a zastávkové trase přes Sokolnice. Taky si myslím, že cestujících ze Slavkova přes Sokolnice do Brna tolik nebude, takto pojedou pouze ti, co směřují právě do obcí na trase nebo jižní části Brna (Chrlice, Tuřany).

Pokud by se realizovala severní varianta Křenovické spojky, jízdní doba Brno - Slavkov by se prodloužila o 2 až 5 minut, ale obce Křenovice, Zbýšov a Hostěrádky-Rešov by byly přímo a komfortně spojeny se Slavkovem (obcí s pověřenou působností). Mohly by se značně omezit výkony na souběžné autobusové lince 630, nebo ji ještě lépe sloučit s linkou 620 v nové trase Lovčičky - Otnice - Šaratice - Zbýšov - Křenovice (přestup vlak Brno > autobus Slavkov a současně naopak) - Hrušky - Vážany n. L. - Slavkov - Němčany - Hodějice.

Jsem se tu zase trochu zasnil. Čekám na reakce, třeba se někdo najde.

Je třeba vzít v potaz, že ROP Jihovýchod není jen JMK, ale i kraj Vysočina. No a kromě toho, že DPMB doslal dotaci 40 % na devět tramvají (a ne 29, jak tady tuhle někdo jistě jen nedopatřením zmínil), tak ČD koupily mraky Stadlerů a JHMD dostaly peníze na rekonstrukci svých motoráčků. Vedle toho šly dotace z ROP JV na nákup trolejbusů do Jihlavy a na nákup spousty autobusů, mimo jiné i do Brna. Města dostala spoustu peněz na terminály a právě Kordis na dispečink či čipové karty (ty ale asi nebudou).

Je jasné, že těch peněz není neomezeně a vždy se najde někdo, kdo bude fňukat, že zrovna on přišel se svým naprosto geniálním nápadem zkrátka. Je ale naprostá blbost tvrdit, že dotace šly jen do brněnských tramvají, když to prostě není pravda. K detailům se dá pomocí googlu dostat asi za tři minuty.

Ježišmarjá, už je to tu zas. Nikdo nedostal přidělené žádné peníze, peníze z ROP jihovýchod může dostat vcelku kdokoliv na předložený projekt, který musí splňovat určité předpoklady. Nákup nových tramvají pro DPMB je jen jeden z projektů (byť co do peněz velký) a jsou tam i projekty železniční, jsou tam cyklostezky, je tam toho mrtě a je tam i hafo jiných příjemců.

Možnosti jak financovat pořízení nových souprav pro provoz existují i jiné, než jen tenhle program. Něco si ČD či jiní dopravci financují z vlastních zdrojů, něco může financovat kraj samotný, jsou i další dotační programy, státní zdroje... možností je hromada.

Ale to jsem přece nenapsal. Jenom, že na tratě mimo Brno se hned tak nedostanu, a když už, většinou po nich jen prolítnu za svým cílem, takže na nějaké vyhledávání, kdy jezdí panter, opravdu nemám čas.
Což mne vlastně přivádí k dotazu, který souvisí s předcházející debatou: Bylo tu naznačeno něco ve smyslu, že peníze, které JMK dostal na modernizaci dopravy, využil koupí "ke kolejovému svršku tolerantních" (ironicky) tramvajových vozidel (aspoň pokud jsem to z toho příspěvku pochopil správně). Ale jak to souvisí? Chci tím říci: Rozvoj a modernizace dopravy v JMK přece není jen Brno, ale celý kraj, ne? Část peněz na dopravu by měl dostat Kordis, jinou část zase ČD, jinou neintegrovaní dopravci a tak... ne? Pokud ano, jak tedy modernizovaly/rozvíjely dopravu v JMK ČD? V jiných krajích se nakupují, jak tu zmiňujete, nová, lepší (nízkopodlažní, rychlejší a já nevím jaká ještě) vozidla do vozovéo parku, neboť všechna zastarávají, jenom JMK nic?

Aha, nejezdí okolo Brna, tzn. jakoby to neexistovalo...

Souvisí to tak, že po jižní Moravě to nejezdí (ale o tom proč, už tu řeč byla). No, doufám, že se snad taky někdy dočkáme. Všude se jezdí moderně, jen Vysočina a jižní Morava jsou jaksi 100 let za opicemi.

A jak to s tím souvisí? Já reaguju na to, že "hezká" jednotka už existuje (a že bylo načase, mimochodem).

Miky: Nojo, jenže Budějovice ani Olomouc nejsou Brno a přilehlé tratě.

Ano, tato souprava odjíždí v 19.40 směr Vranovice/Břeclav. Párkrát jsem s ní jel a koukal jsem jak

Dneska vypadá stejně všechno stejně, jestli do toho chcete dýzl či pantograf nebo to budete napájet z třetí kolejnice, to je skoro už na úrovni volby barvy stěn na záchodě.

Ano, ano. Tahle souprava na S3 opravdu jezdí, nejsem si jist, jestli denně, ale většinou tuším 20.10 z Brna směr Vranovice (i když, když jsem kouknul na detail, je tam psán odjezd 19.40, tak možná o spoj dřív). Škoda, že je taky motorová, ale každopádně vždycky s ní jezdí vzadu elektrická jednotka.

Co prosím? V čele je sysel, aneb řídící vůz Bfhpvee, což je pouze vagón se stanovištěm strojvedoucího. Následujou dvě Bdmtee a eso, neboli 362, neboli elektrická lokomotiva. (A na tomhle vlaku navíc ještě za mašinou jeden další vagón.)

Což mne přivedlo k jedné možná divné otázce: Jak to, že není problém vyrobit "hezké" motorové jednotky, ale je problém vyrobit "hezké" elektrické jednotky? (Jasně, jak jsem už psal, na krásu to nejezdí...) - to je takový problém tomu přidat pantec a upravit to tak, aby to mohlo odebírat elektriku z drátů?[/quote]
A co Panter, v současné době jezdící v Budějovicích (vícesysstémová verze) a v Olomouci (stejnosměrná verze)?

Ano, ano. Tahle souprava na S3 opravdu jezdí, nejsem si jist, jestli denně, ale většinou tuším 20.10 z Brna směr Vranovice (i když, když jsem kouknul na detail, je tam psán odjezd 19.40, tak možná o spoj dřív). Škoda, že je taky motorová, ale každopádně vždycky s ní jezdí vzadu elektrická jednotka.
Což mne přivedlo k jedné možná divné otázce: Jak to, že není problém vyrobit "hezké" motorové jednotky, ale je problém vyrobit "hezké" elektrické jednotky? (Jasně, jak jsem už psal, na krásu to nejezdí...) - to je takový problém tomu přidat pantec a upravit to tak, aby to mohlo odebírat elektriku z drátů?

Miky: Omluva, v lokomotivách nejsem kovanej

Ne 263, ale 362 (např. tady: http://www.zelpage.cz/razeni/13/vlaky/cd-4643)

Asi dvakrát jsem na S3 zahlédl loko 263 a na druhé straně vlaku byl řidičák.

Falkon : Ne , pouze je aktualne zadni vuz rizen z predniho. Obdoba trojcete u DPMB kde je mezi 2 motorovy vozy vlozen deformacni clen v podobe vlecnaku.

Ono totiž když chce jet vozíčkář vysokopodlažním vlakem, tak si několik dní předem musím objednat plošinu... Tak to si pak radši sežene někoho kdo ho tam hodí autem nebo si tam autem dojede.

Miropiro: už je to i v jiném vlákně (DP v tisku).

Takže když jede strojvedoucí 560 v jednom směru, tak celou cestu "couvá" a ve druhém směru jede dopředu? Jak potom odhaduje vzdálenost nástupiště, aby věděl, kdy už má začít brzdit a zastavit?

Ne, na 560 jezdí jeden strojvedoucí. U 560 řídíš přední i zadní vůz z předního stanoviště.

Že by na trati 250 nejezdili vozíčkáři vlakem právě proto, že se do něj nemají jak dostat?

Miky: Je jednodušší to objet. V podstatě jsem to naznačoval už ve dvou příspěvcích. A to tím, že na té trati ty soupravy 242 + n × Bdmtee jezdí, takže na konečné (ať už ve Skalici nebo v Letovicích) se souprava otočit prostě musí. A když se to stíhá v jednom čase, nechápu, proč by se to nedalo stíhat v tom druhém. (Já při tom nikdy nebyl, v tý oblasti nebydlím, takže pokud tam třeba jednou za hodinu projíždí zrovna nějaké ECčko nebo co, to já nevím; JŘ zas tak dopodrobna nestuduju. Dost velký úchyl jsem, ale abych si pamatoval, v kolik hodin je kde který vlak, to opravdu ne.)
A mmch, když jede jednotka 560, to taky jezdí dva strojvedoucí?
Kromě toho, argumentujete tu někteří rychlejším obratem cestujících. Já na trati 250 v úseku KrPole - hlavas - Vranovice pendluju každý den (škola, příbuzenstvo, a tak). Je fakt, že matky s kočárky se v těch soupravách vyskytují a i celkem často, ale v životě jsem na tom úseku neviděl nastupovat vozíčkáře (jasně, co není, může být, to není to, o čem chci mluvit, jen podotýkám, že když už vozíčkáři na této trati, tak snad jedině z Břeclavi nebo z Rakouska, protože výhradně nastupují do EC...). Ale pánové, jaký vlastně rychlejší obrat? Ať už je vůz nízkopodlažní nebo ne, vždycky se musí prvně počkat, než cestující z vlaku vystoupí a pak než noví nastoupí. A i kdyby to díky nízkopodlažnosti bylo třeba o několik vteřin rychlejší, přinejmenším na hl. n. vlak stejně musí čekat do času svého pravidelného odjezdu a v mezilehlých stanicích, ať už je to na jakékoliv trati a ve kterékoliv zastávce, musí souprava umožnit cestujícícm důstojné vystoupení a nastoupení, a lidé se sníženou mobilitou se i z regionovy štrachají jak šneci (osobní zkušenost). Ale OK, říkáte rychlejší obrat cestujících, můžete to podložit nějakými statisticky průkaznými daty? Napadlo někdy někoho změřit čas přestupu (ať už u vlaků nebo třeba u šalin) mezi klasickým (vysokopodlažním) vozidlem a vozidlem částečně či plně nízkopodlažním? Pokud ano, v jakých řádech se pohybuje případná úspora času výměny cestujících? (Já soudím, že to budou nanejvýš desetiny vteřin.)