Nevím, co je míněno dříve, ale už před 40 lety vozy K2 a T3 se s otevřenými dveřmi nerozjely, nezmáčkl-li řidič jisté tlačítko

Kari: příbuznou sevřely dveře tramvaje a ta se následně rozjela. Dost jí to potrhalo stehno. Ale je to už řadu let. Nicméně ať se to nazývá jakkoliv, alespoň dříve zde daná ochrana nebyla.

Pardon, sypu si popel na hlavu, pokud to takhle rozlišujete, tak to pak jo.

Ano i na starých T3,K2 se dveře seřizují na max 35 mm (většinou se to dá zvládnout i na 30 někdy dokonce i na 25 :-O)

Norma říká že "škvíra" musí být v rozmezí 25-35 mm bez ohledu na typ !

Pokud se mi mezi starší systém dveří u T3 dostane například batoh, tak se motorky pořád snaží dveře zavřít, ale v kabině by kontrolka měla ukazovat, že dveře nejsou zavřené ne? A tedy by se nemělo dát rozjet. Pokud by ten vůz měl ochranu proti sevření, tak by se dveře měly kvůli překážce otevřít bych řekl. A technici zřejmě seřizují tu vzdálenost "škvíry" mezi dveřmi, aby blokovala rozjezd. Kvůli tomu byla před pár lety v Olomouci ta aféra, že u staré T3 dveře přivřely nohu chlapci, ale řidič rozjezd neměl blokován (dveře byly seřízeny zhruba na sílu lidské ruky). Proto se pak všechny dveře musely seřídit tak, aby se blokoval rozjezd i při nepatrném nedovření. Předpokládám, že v Brně je situace podobná.

Možná by zde bylo dobré nezaměňovat
Ochranu proti rozjezdu - tedy tzv. blokování (musí být na všech vozech funkční)
Ochranu proti sevření - tedy to že se dveře po zaznamenání překážky otevřou (v prvním případě se neotevřou, ale pokud je vše nastaveno správně šalina se nesmí rozjet... )

Vy možná starý dveře ( třeba 1597, 1590 a možná ještě i nějaká T3M) seřizujet na blokování rozjezdu, ale určitě ne na ochranu proti sevření.

Tak to by mě zajímalo, které to jsou. Pokud teda ochranu proti sevření nemyslíte to, že se dveře hned po kontaktu s překážkou otevřou. Podle mě ochrama proti sevření je to, že se vůz s pootevřenými dveřmi nerozjede.

Kari : nejsem sice mechanik, ale v tomhle souhlasím s Manilem. Stále tu jezdí některé vozy T3 i K2, které ochranu proti sevření nemají.

Co to plácáš za nesmysly? Jestli původní ČKD nemají ochranu, tak mi potom vysvětli, co na nočních seřizujeme a zkoušíme?

Cracatit:
U T3 a K2 se dveřní pohony mění proto, že původní nemají ochranu proti sevření. U výklopek (některé K2R, T3R a T6) proto, že ty původní BODE zase byly nepoužitelně pomalé a poruchové. Ty u KT8N jsou jinak bezproblémové, ale je možné, že při GO dojde k jejich výměně.

Zastávku Líšeňská jsem jako Vinohraďák využíval dost často, když mi ujel bus 58 nebo prostě tam byl lepší interval. Sice když pršelo, seběhnout ten kopeček bylo o hubu, a než to na léto zarostlo, docela to šlo. Bílá hora je oproti tomu naprosto nevyužívaná.

Dobře, tak Líšeňská možná není tak zbytečná, jak se zdá, ale okolí je tak zarostlé, že se celkem divím, že se vyplatí tudy někomu jít. A s Krásného určitě souhlas, že by si zasloužila lepší umístění, možná by neškodilo ji posunout blíž směrem k zast. Židovský hřbitov, pak už by mohla být i celkem v rovině, nevím, jestli to takhle dává smysl vzhledem k uspořádání terénu a hlavně k zástavbě, co vy na to?

No jo máš recht a dobře tam i postavili hned u zastávky rampu nahoru

Smer lisen byl az na konci chodniku na rovnym useku. Pak se posouvala tam kde je dnes.
https://maps.google.cz/maps?num=10&hl=c ... CAsQ_AUoAA

tady je i znatelnej zbytek po uchyceni patky oznacniku.

Já na obou zastávkách vystupuji/nastupuji celkem často a to ani nejsem od tam.

Zastávku Krásného směr Líšeň pamatuji ve stejné poloze, jako je dnes. Měnila se poloha zastávky směr město, která původně byla až na konci nástupiště a později se přesouvala tak, aby vozy stály čelem u přechodu přes koleje (dřív blokovaly zadním článkem přechod, což byla lahůdka, když člověk dobíhal spoj z města...).

Zastávka Líšeňská zase tak zbytečná není - sice do Líšně jezdím šalinou relativně málo (oproti busu), ale zastavujeme tam docela ve velkém procentu případů jak pro výstup, tak pro nástup. Samozřejmě to nejsou žádné davy cestujících, ale svoje lidi to má. Proti tomu na zastávce Bílá hora si pořádně nepamatuji, kdy bylo poslední zastavení...

Pvvs: Co se myslí původní polohou Krásného? Tuhle zastávku jsem linkou osm projížděl pravidelně v období 2003 - 2007 a párkrát jsem tudy jel i v posledních dvou letech a nevím nic o tom, že by ta zastávka nějak měnila polohu ostrovů, pořád byla v zatáčce s klopením, kde tak nějak nedávala smysl a celkem se nedivím, že dělalo problém to tam ubrzdit a hlavně to zavírání dveří.
K motorům IFE, byl by nějaký technický problém je vyměnit za IGE? Pomohlo by to něčemu? Co tak vím, tak u T3 se po určité době při VP nebo GO měnily pohony dveří právě za IGE. (doufám, že to píšu správně)
Díky za odpovědi.
Ještě celkem hloupá a zbytečná mi přišla zastávka Líšeňská, která dávala smysl jedině pro ubytovny u hlavní brány Zetoru a vzhledem k neúdržbě okolí ta zastávka byla naprosto nevyužitá a taky byla v takové nic moc poloze, v porovnání třeba se zastávkou Bílá hora (Z) byla využitá ještě menší frekvencí. Pokud si pamatuju, tak jsme ji využívali hlavně my z intru u učňáku, co dřív patřil Zetoru (stojí před hlavní bránou Zetoru naproti parkovišti), protože to bylo o pár metrů blíž než na Novolíšeňskou, která má mnohem lepší úpravu stran bezpečnosti. Omluva, asi jsem to mohl rozdělit spíš na dva příspěvky, ale už to takhle nechám, pokud to nebude vadit.

Jenže na Krasnýho není navíc ani nulová rychlost na přechodu.

Hlavne, kdyz v puvodnim umisteni problem nebyl. Ale to je asi to geni(t)alni resini nulove rychlosti na prechodu .. Kolik zastavek kvuli tomu prislo o pristresky, nebo bylo vystrnadeny na uzky konce.

Ono by se dalo i zauvažovat nad smyslem umístění zastávky Krásného, kde ty dveře zlobí.

To není nevýhoda předsuvných dveří, ale motorů IFE, které dveře v KT8D5N ovládají. Ona KT8D5N na osmičku může, přednostně jsou ale nasazovány na jiné linky, aby se předcházelo zbytečným problémům.

A jeden znak když už rýpu...

Už tak je to označování typů poměrně složitý, holt se mu tam vloudilo písmenko navíc.

Myslíš KT8D5N předpokládám...