Ono by stačilo, kdyby drážní úřad pohrozil zastavením provozu a následně se to mediálně profláklo.

Ostatně soudím, že naše společnost pojde buď na práva, nebo nás zničí kindermanagement.

Na Veletržní dnes byla odkopána část trati. Patrně příprava na výměnu kolejnic. Nečekám, že by se toho měnilo víc, a nedejbože se čistil ten bordel v kolejovém loži. (Omlouvám se za výrazivo, ale jinak se to nazvat nedá.)

Až do léta se bude jezdit jednokolejně.

Na jednokolejce Vranovská / Nováčkova nejsou umístěny kaliforňany, jak by se mohlo zdát, ale napevno dané výhybky, poněvadž práce v ulici Mostecká budou asi na delší dobu

BMHD je věrohodný web. Jen v případě informací z fóra by to pro takové účely chtělo nějaký kvalitnější zdroj.

Řešení je prosté:
Nechť to J*M* sepíše na BMHD a následně Harold prohlásí BMHD za důvěryhodný web a opraví wikipedii

Sám razím teorii, že pamětníkům nelze věřit. Ono každé tvrzení je potřeba mít potvrzené min ze dvou nezávislých stran, v případě některých zdrojů minimálně ze tří na sobě nezávislých stran (např publikace 80 let ED, publikace 100 let ED a web BMHD nelze brát jako nezávislý zdroj - publikace jsou opisovány kolektivem pod stejným "autorem", web opsal publikaci).

Je mi jasné, že informace pamětníků jsou často hodnotné a přínosné, mnohdy vyjasní různé nesrovnalosti. V případě Wikipedie je však nutné (nebo alespoň by to tak správně mělo být) mít mezi primárním zdrojem (= pamětníkem) a přidanou informací na Wikipedii (která má být sama o sobě terciární zdroj) ještě jeden mezistupeň - sekundární zdroj v podobě nějaké vydané seriózní knihy, článku, webu, který zpracuje a zveřejní tu informaci pamětníka. Samozřejmě se pak můžou přebírat tradované omyly, nepřesnosti, chyby,... řešením je zveřejnit správnou informaci pomocí věrohodného sekundárního zdroje s uvedením, že podle nejnovějších výzkumů a bádání to nebylo takto, ale je to zřejmě trochu jinak (viz vozy parní dráhy). Je to podobné případu spisovatele Philipa Rotha, který nedávno proběhl některými médii.

Tu zrušenou trať jsem opravil, z mé strany to bylo spíš nevychytání terminologie, vzhledem k pozdějším aktivitám na trati popsaným v knize Historická vozidla... je vcelku zřejmé, že úředně zrušena asi nebyla. Nicméně, jen pro zajímavost, sousloví "zrušený úsek" se v souvislosti s tratí do Líšně dvakrát vyskytuje i v knize 100 let el. pouliční dráhy (s. 38 a 109).

Omlouvám se za nevychytaný překlep - ... V roce 1967 bez... - má být správně ...V roce 1969 bez...

Já to chápu, ale ...
... při tom jsou zde publikovány nesmysly z např denního tisku, které si vycucal naprosto neinformovaný "novinář" z paty, popř někde něco slyšel, JPP, a udělal z toho zprávu, která se od pravdy diametrálně liší. Podobně různou úroveň historické pravdivosti mají i různé pamětní publikace. Jednou z pomocných historických věd je sběr informací od pamětníků, kdy s patřičným ověřením lze tyto informace pokládat za historicky věrohodné.
Rád bych se zeptal, kde vznikla informace, že trať ze SS do Líšně byla zrušena. Dle mého úsudku neexistuje žádný úřední dokument, v kterém by se dalo toto tvrzení najít. Na trati byl v roce 1964 zastavena přeprava osob, což bylo oznámeno dopravcem, max k zastavení přepravy osob vydal příkaz OD NVmB, co by úřad suplující v té době funkci DÚ. V roce 1967 bez jakéhokoliv úředního nařízení byla trať odpojena tím, že projektová dokumentace rekonstrukce neobsahovala v obvodu staveniště pokračování trati do Líšně. PD obsahovala tak krátkou odstavnou kolej, že v provozu tato nevyhovovala a bylo nutné ji prodloužit, což pravděpodobně proběhlo bez SP. Přes to se stále objevují informace o zrušení trati, ač toto není pravda. A navíc současnému vedení TMvB a jeho strategii (zbavit se areálu v Líšni) toto tvrzení velice vyhovuje.
Tvrzení pamětníků je třeba doložit i z jiných zdrojů, jako např u tvrzení dvou na sobě nezávislých pamětníků, kteří tvrdily, že z vozu koňky byl v počátcích el. trakce rekonstruován "solňák". Dokud nebyl dán do této souvislosti snímek vozu koňky ve vozovně v Pisárkách s podivným zařízením pod vozem, tak toto tvrzení bylo považováno za nevěrohodné, neboť u všech známých vozů koňky převzatých ED byl znám jejich další osud a ani jeden na solňák přestavěn nebyl. A tu začalo do sebe zapadat, že vůz PD e.č. 15 (ex koňka) mizí z evidence a objevuje se v evidenci neznámý nákladní vůz, který pak převzat ED.
Dr Šaur (+1976) publikoval některá tvrzení, která už v době jeho života byla pokládána za nevěrohodná, dodnes nevíme z kterého palce si je vycucal, natož, aby se podařilo tato tvrzení doložit nějakým podkladem. Díky tomu, že dílo dr. Šaura bylo jediným (mimo díla L. Řezníčka, které nedostupné a navíc upravené i dr Š. do podoby publikace 100 let MHD v Brně) souhrným zpracováním tématu, tak bylo i přes některé nedoložené nevěrohodné tvrzení dodnes stále v dalších publikacích opisováno i s těmi nevěrohodnostmi, i když se podařilo v některých případech téměř doložit, že tvrzení dr.Š je mystifikace. Takže vlastně se potvrzuje, 100x opakovaná nepravda se stává pravdou

Když to vezmu postupně:
* Chápu, že pro pamětníka nebo člověka, který je nějak zainteresován a vidí dovnitř nějakého tématu, je to složité, na druhou stranu Wikipedie chce být i věrohodná, proto by tam neměli lidi psát informace s uvedením "přesně tak si to pamatuju", "takhle to opravdu je, byl jsem u toho" nebo dokonce "Franta mi to říkal".
* Nicméně děkuji za informace, opravil jsem název Bitumy, info o napojení odstavné koleje a demontáži troleje jsem s pomocí publikace Historická vozidla MHD ve sbírce Technického muzea v Brně upřesnil. Článek byl vytvořen dříve, než tato knížka vyšla. Sice ji mám a četl jsem ji, ale je v ní tolik informací, že člověk ani pomalu neví, co četl na předchozí straně. Je opravdu výživná a zatím jsem právě proto nenašel čas nějak zapracovat informace v ní uvedené do článků na wiki, i když někde jsem ji už uvedl.
* depozitář od roku 1971- TMvB převzalo areál koncem 1973 - Tohle se v článku nikdy nepsalo, hovoří se tam o sbírce vozidel, nikoliv areálu (...které zde umístilo svoji, od roku 1971 vznikající sbírku vozidel MHD.)
* ukradená trolej - Podle výše uvedené knihy jsem to opravil. Ale někde jsem to asi četl, možná v některé aktualitě Tramvajklubu z roku 2002 (která však teď, snad prozatím, není na netu dostupná), možná někde jinde, bohužel už nevím (proto by se taky měly uvádět zdroje).
* Ostatní nezapracované informace jsem alespoň vložil na diskusní stránku článku (http://cs.wikipedia.org/wiki/Diskuse:M%C3%ADstn%C3%AD_dr%C3%A1ha_Brno_-_L%C3%AD%C5%A1e%C5%88), aby nezůstaly zapadeny, třeba se pro ně zdroje objeví.
* vlečka do Bitumy - Díky za upřesnění, špatně jsem to tipl podle malého schématu na str. 120 v knize 100 let elektrické pouliční dráhy v Brně.

Vlečka do podniku Bituma (od odbočení z trati DP po vrata do areálu) se nacházela cca v místě dnešní zastávky Krásného - viz mapa

Harold - ještě jedna připomínka

Odstavná kolej byla v provozu od 3. ledna 1970, na jaře 1971 byla pravděpodobně bez stavebního povolení a kolaudace jen prodloužena cca o 36 až 54 m. V březnu 1974 byla na objednávku TMvB toto prodloužení oficiálně vrchní stavbou DPmB za aktivní účasti Tramvajklubu (lépe by bylo Tramvajklubem za pomoci mechanizace vrchní stavby DPmB) posunuta do nové osy a vystavěno propojení na pravou kolej (ve směru do Líšně) odpojené trati. Materiál na propojení pravděpodobně vzat z levé koleje odpojené trati.
V současnosti prodloužení pravděpodobně z nařízení DÚ neprovozováno, na příkaz DÚ též zlikvidováno propojení, neboť TMvB nedodalo DÚ doklady o kolaudaci a ani neprojevilo snahu stav legalizovat

Harold - ono je těžké doložit tvrzení pamětníka, když veškeré publikace a důvěryhodné weby opisují z publikace STO LET MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY V BRNĚ sepsané před rokem 1969 a publikované v roce 1970. V publikaci se o zastavení provozu a ukončení nákladní dopravy píše

Zastavení provozu osobní dopravy bylo politické rozhodnutí NVmB (rozhodl nedat DP potřebné peníze na GO trati z důvodu, že byly nakoupeny nové autobusy a jejich provoz byl levný, protože levná nafta), odpojení kolejí nebylo možné, neboť koleje sloužily jako zpětné vedení pro měnírnu v Líšni (po rekonstrukci v roce 1969-70 tuto funkci převzaly bývalé napájecí kabely podél trati do Líšně, měnírna tehdy stále v provozu, napájela trolejbus do Šlapanic)
Nákladní doprava do března 1967 mohla být provozována až do Líšně, otázka je zda byla potřebná celovozová přeprava. Myslím si, že byla. Naváželo se zde pro potřeby n.p. Uhelné sklady uhlí a stavebniny do maloobchodních prodejen stavebnin a uhlí. Později toto naváženo po silnici. U poslední vlečky je chybně uváděn název - byly to v té době Izolační závody Brno, n.p., provoz Bituma
V článku se uvádí jako i v jiných zdrojích více nepravd (depozitář od roku 1971- TMvB převzalo areál koncem 1973, ukradená trolej - trolej a dřevěné sloupy demontovány cca 1980 Tramvajklubem v režii TMvB z důvodu bezpečnosti chodců po trati, atd ... atd ...

Asi bych se měl k tomu vyjádřit. Právě proto, že články na Wikipedii může upravovat kdokoliv, platí závazné pravidlo ověřitelnosti (http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:OV), čili nepsat tam nic, co není podloženo věrohodnými zdroji (knihy, časopisy, noviny, kvalitní a věrohodné weby), což by měly zajistit odkazy na zdroj u každé nezjevné informace. Tím má čtenář Wikipedie možnost si tuto informaci ověřit u věrohodného zdroje, případně tam nalezne i další rozšiřující informace. Úkolem Wikipedie totiž není přinášet jako první nějaké horké novinky, nové teorie či nová zjištění, byť můžou být pravdivá, ale shrnout dostupné informace z kvalitních zdrojů a odkázat na ně. Když si otevřete opravdu kvalitní články na české i anglické wiki (namátkou třeba http://cs.wikipedia.org/wiki/Pluto_%28t ... planeta%29 a http://en.wikipedia.org/wiki/Rush_%28band%29), tak odkazy na takové reference vidíte prakticky za každou větou. Tohle by byl ideální stav, drtivá většina článků ale takhle nevypadá z více důvodů...

Článek o trati Černovice - Líšeň jsem psal už před několika lety a určitě by si zasloužil vylepšit. Nicméně většina informaci v něm obsažených vychází především z knihy 100 let elektrické pouliční dráhy v Brně (vydavatelství Wolf, 2000), možná něco málo i z publikací uvedených v sekci "Literatura". V této knize se nic konkrétního o dalším provozu nákladní dopravy do Líšně po roce 1964 nepíše, nic jsem nenašel ani v publikacích 120 let MHD v Brně a 80 let elektrické dráhy v Brně (jestli jsem něco přehlédl, tak se omlouvám), zmíněna je jedině vlečka do n. p. Bituma (asi někde u ulice Černovičky), kde byl provoz nákladní dopravy ukončen v roce 1967 jako poslední v Brně. Jestli máte někdo nějaké věrohodné zdroje k dalším informacím, bylo by to jen dobře. Prozatím jsem v článku trochu změnil formulaci a uvedl zdroj.

J*M*: Zřejmě jsem některé Vaše opravy zrušil já, ale problémem je prostě ta ověřitelnost, kterou jsem rozvedl výše, snad je to pochopitelné. Proto jsem se třeba taky ptal na to číslování vozů parní dráhy, protože bývá uváděno číslování dle dr. Šaura a první informaci, že to bylo nějak jinak, jsem osobně zaznamenal až v článku Tomáše Kocmana v Městské dopravě 3/2012.

Pokoušel jsem se několikrát na různých stránkách http://cs.wikipedie opravit různé nesmysly, ale nakonec jsem to vzdal, protože někdo mi ty opravy důsledně mazal a obnovoval původní nesmysly

J*M*: Zde je to možné:
http://cs.wikipedia.org/w/index.php?tit ... &section=3

(je to totéž, jako z článku tlačítko Editovat)

V odkazu kolegy mceza
http://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%ADstn ... %A1e%C5%88
jsou bohužel uvedeny různé nepravdy, jako např

"4. října 1964 byl zrušen úsek mezi Stránskou skálou a Líšní. Důvodem byla zřejmě nedostatečná vytíženost, špatný technický stav tratě a nemožnost jejího prodloužení. Linky č. 10 a 15 (nově zavedena od konce března 1964) byly ukončeny ve smyčce Stránská skála, obsluhu oblasti kolem líšeňského nádraží převzaly autobusy. Zrušený úsek byl odpojen od tramvajové sítě, kolejnice ale zůstaly zachovány."

Správně má být:
4. října 1964 byl zrušena osobní přeprava v úseku mezi Stránskou skálou a Líšní z důvodu špatného technického stavu tratě a nízké rentability generální opravy (zkrátka nebyly peníze). Linky č. 10 a 15 (nově zavedena od konce března 1964) byly ukončeny ve smyčce Stránská skála, obsluhu oblasti kolem líšeňského nádraží převzaly autobusy. Úsek se zrušeným osobním provozem byl nadále provozován nákladní dopravou a odpojen byl během rekonstrukce trati od Olomoucké ulice po Stránskou Skálu po 30. červnu 1969 od tramvajové sítě (nebyl nově položenými kolejemi k 3. lednu 1970 už napojen), kolejnice ale zůstaly zachovány.

Nevim jaka je situace ted, ale cca 5-6 let zpatky se tech 10 minut ve spicce na odvoz delniku ze Zetoru rozhodne uzivilo ;) A predpokladam ze ta situace se od te doby nejak zvlast nezhorsila (mozna spis naopak).

Nejsem pamětník a ani původem z Brna, proto jsem se ptal, s tím Zetorem to smysl dává, díky.

A rozhodně není pravda, že trať na Stránskou skálu byla vždy nevyužívaná, to by tam u zadního východu ze Zetoru asi nestál největší krytý zastávkový přístřešek v Brně. Co jsem tak na tramvajklubu viděl video, v době konce šichty v Zetoru byl onen přístřešek plný a na zastávku najížděla jedna souprava za druhou.

Zbytek co zustal po mistni draze Lisen - Brno a po ukonceni provozu na dnesni jablonove stezce (trat k muzeu).

Dík, tenhle odkaz mi google z nějakého důvodu neukázal.

Yakuzza: A co si o tom nejdřív něco přečíst?

http://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%ADstn ... %A1e%C5%88