Koukam ze vozy vybaveny reklamou na jisty keramicky vyrobky, sou tercama nehod :) . Na co se prelozi ted ? Co vyjelo z dilen (KT8) ?

1708 je jiz odtavena v Medlankach, ma pohlu stresni konstrukce (jen jemne) a samozrejme zdemolovanou kabinu ridice. Do provozu bude uvedena do cca 2 mesicu.

1706 mela tusim to stejny co na Novosilensky kdysi u krasnyho, akorat na druhou stranu ne ? Taky tam od jisty doby chybi trakcak v kolejisti ... Tu nehodu sem mel v primym prenosu ze skoly :))

Má nejvíc těžkých nehod. 1706 měla jen jednu (ale stála za to...)

NJ , ale je to stale lepsi jak zhruba pred rokem o kousek dal. A oba vozy vyjely. Jenom 1708 uspesne soutezi o titul OTLOUKANEK DPMB. Ma snad nejvic nehod ze vsech KT8 . Nasledovan je 1706 .

koukám že fórum umí tečkovat sprostá slova, no, takže jsem tam napsal p-r-d-e-l, čímž jsem myslel zadek vozu, nikoliv něco hanlivého.

1708 a 1078, dle hlášení dispečinku online na intranetu DP. Příčinou nehody je patrně nepozornost řidiče vozu 1708. Fotka je na idnesu v rubrice krimi, je tam ael defakto vidět pouze vůz 1078, který má totálně zrušenou ##MLUVÍM SPROSTĚ##, podobně na tom (dle intranetu "zdemolovaná přední část vozu") bude i 1708. To je zase dílo.

linka d5 byla sconto nabytek 1078 esi sem si dobre vsiml ( muzu se milit) kdyz ji tahly do vozovny pisarky bez zadku, kt8 nevim

Dnes ráno podle mfd najela ve Starém Liskanci d8 do d5, soudě podle 2 lehkých zranění budou i vozy pochorumané. Co to bylo za stroje, snad ne nějaká nízkopodlaza, nebo je šance na 1 neplánované reko?

To je dobře, že je to napadlo, už jsem se bál, že budou jezdit spolu...

Tak ziskaji 2x vic nizkopodlah a nebude to tak dlouhe.

K3N 1751 zprovoznovali dele jak pul roku. Takze bych to nevidel tak tragicky. Neco jineho by bylo, kdyby ty vozy stali jeste za pul roku.

Dik moc vsem...ted akorat premyslim co by vypadalo dobre...ps: v liberci nebudou T3RN.PV ve dvojici ale soupravy budou ve slozeni T3RN.PV+T3R.PV...

To Izzy: Velmi dobré nákresy, ta T6A5 je naprosto dokonalá...

Pražská KT8D5RN2 stojí již dva týdny pro poruchu a nevyjíždí...
RT6N2 stále stojí ve vozovně bez hnutí...

Izzy: super nákresy

1706 vykolejila na Novolíšeňské, protože byla výhybka hozena do smyčky, kam také první podvozek jel. Poté se výhybka přestavěla pod vozem a druhý podvozek jel už rovně. Protože se výhybka přestavovala hóóóódně pomalu. Kdyby "mlaskla" jako staré výhybky, tak by asi k vykolejení nedošlo - rychlost, kterou tramvaj jela by ta výhybka vydržela. A mimochodem ta výhybka byla funkční a blokovala normálně, jak má.

Vzhledem k tomu ze nevim kam to dat davam to sem...abyste videli ze na mhd pamatuju prinasim tyhle dva crty...ps: kdybyste nekdo touzili neco nakreslit dejte vedet...ps2: verusho trajfy jeste musim vypilovat

Vzhledem k tomu ze nevim kam to dat davam to sem...abyste videli ze na mhd pamatuju prinasim tyhle dva crty...ps: kdybyste nekdo touzili neco nakreslit dejte vedet...ps2: verusho trajfy jeste musim vypilovat

ad vyhýbky - zajímavý článek je zde http://spvd.cz/hertl/ostatni/vyhybky.htm

příští rok má být jedna školní K2P, neví někdo, jestli to bude přestavba z nějaké již existující K2P nebo reko z nějakýho šrotu? a bude to něco jak v Bratislavě jejich školní K2S, že bude jezdit s kaštanama (pokudnebude cvičit)?

ted sem si tak projížděl evidenci a všimnul sem si - to se od té doby, co se dodávají Anitry, nedělají K2P? to je docela na nic... a letos jenom dvě T3P (+ teda 2/3 T3R.PV)... docela smutný skore...

Hlavni duvod je, ze pokud by blokovani vyhybky z jakehokoliv duvodu selhalo, tak muze byt vyhybka podhozena pod prvnim vlakem. Zvlast drive, kdy bylo blokovani realizovano pomoci relatek, ktere obcas odpadly a odblokovaly vyhybku pod tramvaji.

no, já si myslím, že to je aby se nestalo to, co třeba 1706 na Novolíšeňské... protože i když ta šalina jede stejným směrem, tak musí dát výhybce signál, ne?

Tak pred 10 lety se jeste pouzivalo proudove staveni vyhybek - konkretne system se dvema civkami. Vice informaci na: http://www.spvd.cz/hertl/ostatni/vyhybky.htm

Pokud byl odber ze site vyssi nez X A => vyhybka se postavila do jednoho smeru. Pokud odber byl nizsi, nez Y A = > vyhybka se postavila do hlavniho smeru. Hlavnim problemem tohoto systemu je, ze hodnoty X a Y jsou individualni pro kazdou vyhybku.
Navic pokud by byl odber vetsi nez Z A (napr. zadana jizda na radici), tak se v lepsim pripade spali pojistka, v horsim pripade obvody vyhybky.

Tlacitko Z generovalo nejaky (dany) odber za site dostatecny na prestaveni vsech vyhybek v siti, ale takovy, aby to nespalilo vyhybky. Tlacitko 0 odpojovalo spotrebice ve voze, aby odber ze site byl co nejmensi. Pokud se nezmacklo ani jedno, tak to vzasade byla loterie, kam se vyhybka prehodi.

Tento system se pouziva stale v Ostrave (dvoucivkove vyhybky) a v Praze (jednocivkove) a nejspis v nejakych mestech mimo CR.

Dnes se v Brne pouzivaji tzv brnkatka, ktera jsou nezavisla na prave odebiranem proudu z troleje => staci jedno tlacitko. (poloha loterie neni treba)

Tady jde o blokování výhybek (červená šipka nahoře na návěstidle). Pokud druhá tramvaj najede na "brnkátko" dřív, než první odjede z výhybky, tak potom není elektricky blokovaná a teoreticky (i když by nemělo) může dojít k přestavení pod vozem a vykolejení. To stejné, když přijede třetí tramvaj a bude odbočovat, tak může přechozí tramvaj "podhodit" a ta vykolejí.