byla to 1730... jel sem s ní taky - byl to garant, jel sem v 14:12 z Jírové - šalina přijela až 14:15.. jel na zadní pantograf, když přijížděl na zastávky, tak zabrzdil už daleko před zastávkou a dojížděl pomalu cukaně... A když sem ju pak viděl večer, tak hnedka za ní jela další šalina, takže zpoždění velký...

Jinak u klasických (i N2) kačen moc nefungujou dveře... párkrát už sem měl zpoždění ráno, protože nešly zavřít... třeba 1710, 1738...

1702 šrot není, taková 1722 je horší :o) ze 1702 by byl super muzejní vůz, opravit, dát budníky...slin slint :oú jenže to bohužel asi nedopadne

1702 teda šrot není! Jinak všiml sem si že jak 1701 tak 1702 už nemají sání zvenku...myslím mezi predposlednimi a poslednimi dvermi ve smeru jizdy...nevite nekdo kdy to bylo upraveno na vnitrni sani jako u seriovych vozu?

Ta čeština by nešla trošku zlepšit? 1702 je opravdu šrot, nejhorší KT8. Ale nechápu, jak to mohlo psát SAVS...když to má BUSE.

1702 hrůza dnes jsem s ní jel

Dnes jsem jel tramvají ev.číslo si nemohu spomenout ale kurz byl 008 10
a to byla hrůza něco tam furt vrčeno někde ve vozidle.A pantograf který nebyl zrovna nahoře něják blbl prskalo to něják na palubáků bylo s druhé strany vozů tam kde zrovna nebyl řidič napsáno Mimo provoz a cvikač místo ev.čísla a linky napsal na místo ev.čísla SAVS a na místo linky 100 ostatní věci cvakl bez problémů

1654 má na pravé straně posuvné okno před středními dveřmi a na levé straně naproti posledním dveřím...původní byly vyraženy a rozbity tak proto náhrada v podobě posuvek...

Dneska jsem jel upištěnou 1654 a koukal, že má jedno vyklápěcí okno vyměněný za šoupací (před prostředníma dveřma). Vypadalo to zajimavě!

Problém by to dodelat nebyl ale jsou aspon tri proti:
1) stoji to penize...coz je asi nejvetsi problem...
2) myslim ze tam je starej prestavnik takze kompletni vymena ale za noc by se to snad stihlo...
3) pokud by se tato vyhybka zelektrizovala vyrazne by se snizila propustnost odboceni z husovy na jostovu....na jeden svetelny signal se tam ted vlezou dve soupravy a to jen diky tomu ze vyhybka je mechanicka a je mozne jet v tesne blizkosti...tot muj nazor...

On asi bude problém v tom, že zhruba před 3 roky stála kompletní elektrická výhybka cca 1 000 000,- Kč. (pokud se mýlím, tak se omlouvám, ale je to od vedoucího opravářů výhybek). No a na 14 dní, kdy by se využívala to nemá smysl. Po skončení výluky tam stejně nic jezdit nebude. Sice mohli použít výhybku např. ze Životského, kde už je teď na nic, ale je to zřejmě docela pracné, když se jedná o tak krátkou dobu.

A to by byl takový problém to brnkátko a další náležitosti dodělat, zrovna na Komenského nám. by se mi nechtělo lozit ze šaliny s baldou.

Stává se, že určité vozy nestaví určité výhybky. db s tím mívá často problémy. Jinak výhybka na Komenského náměstí je jen mechanická (nemá brnkátko, takže se musí stavět ručně a té "tyči" se říká balda.

Dneska jsem jel s T3R na d-5(3) a řidič 2x vytahoval tyč (Konečňák a vyhýbka na Komeňáku.)

to ze usnul krabator na vyhybce je jina vec :)

S tím uvíznutím je to dobrá připomínka, zažil jsem na hlavním nádraží, že to jakýmusi dědovi ucvaklo gumovej konec jeho hole

Minutu ? to asi na vetsine uzlu ne .Laser uz z bezpecnostniho hlediska taky ne. Overeni smeru a uzamceni si ridic snadno zkontroluje na vyhybkovy navesti. A ris by nemel do vyhybek vubec sahat. Od toho je nastaveni linky v palubaku. Ris by pouze v pripade mimoradnosti nahral upravu a upozornil ridice na zmenu.

Jde o to, že vůz bude mít pomocí systému RIS nastavenou trasu linky, na které jezdí, čímž dřívější přestavování výhybek nemá smysl.

Proč by si měl vůz přestavovat vyhýbky sám, to se snad může dělat dopředu automaticky, klidně minutu před průjezdem, když máme ten RIS. Nebo je obava, že by mohl v vyhýbce někdo uvíznout? Stačí tam dat laserový paprsek, kterej by to kontroloval...

Teď jsou nainstalovány tzv. "bezkontaktní výhybky" (smyčka Švermova, Křížová ulice pro linky 1,5,6,7 a nově na nádraží na třetí koleji, u Čedoku v obou směrech a pod vozovnou Medlánky - také v obou směrech. Ovládání je zatím stejné jako u stávajících výhybek pouze s tím rozdílem, že zatím většinou neskáčou a tak skáčou řidiči s baldama. Na každé tramvaji je nainstalováno zařízení, které dá povel výhybce a ta by se měla přestavit do požadovaného směru. Rozdíl je pouze v tom, že tlačítko se musí držet dobrých 10m před kontaktorem, jinak se výhybka nepřestaví a zůstane zablokovaná ve stávajícím směru. Na kontaktor se musí najíždět velmi pomalu, jinak se nepřestaví a zůstane také zablokovaná. Postupně by se měli takto upravit všechny výhybky a později si snad bude vůz pomocí palubního počítače přestavovat výhybky sám.

Ohledně těch trolejbusových vyhýbek jsem zapomněl pro zajímavost uvést ještě jeden způsob stavění, a to přes snímací lištu RISu u vozů, které RIS nemají, ale v pravidelném provozu se objevovaly i po zavedení RISu. Týká se zejména vozů vyřazených relativně nedávno, například 3204 apod. Na pultě v kabině je specielní trojtlačítkový ovladač napojený na snímač na sběrači, žádaný směr přehození vyhýbky je třeba vždy před každou vyhýbkou ručně předvolit. V současné době jediným vozem teoreticky do provozu zasahujicím vozem bez RISu je 3208, ovšem těžko říci, zda někdy ještě vyjede. Oficiálně vyřazen ale není, je "pouze" odstaven kvůli pár "drobnostem".

fixi aspon se potvrdila moje demnenka ze na to zas nejsou prachy podobne jako u 21tr

Brnkátka jsou brněnský systém stavění výhybek, ale byl zaveden až počátkem 90. let. Do té doby se používalo klasické proudové stavění výhybek, spočívající v odběru proudu z izolovaného úseku troleje. Poloha výhybky se značila podobně jako u trolejbusů O-Z. O byla poloha stavěná "bez proudu" (ve většině případů rovně nebo častěji pojížděný směr), Z poloha stavěná "pod proudem".

Co se tyka prestavovani vyhybek, tak bylo zkuseno a pouzivano mnoho zpusobu. Velice pekna stranka je http://www.spvd.cz/hertl/ostatni/vyhybky.htm Tyka se hlavne Prahy, ale jsou zde i dalsi systemy z jinych mest.

V Olomouci se pouzival "stary' brnensky system - tedy ovladani proudem pres proudovou a napetovou civku. - viz ovladani dvoucivkovych vyhybek v predchozum textu.

V Brne se tento system (ktery fungoval vpodstate beze zmeny od roku 194x) zrusil nekdu v 1994 (+- 2 roky) a preslo se na brnkatka - temer 100% spolehlivost, moznost projizdet kontakty vetsi rychlosti a se zadanou jizdou/rekuperacni brzdou.

V Olomouci se dnes pouziva radiove ovladani vyhybek - ridic ma na panelu 3 polohovy prepinac a voli, jestli se ma vyhybky stavet vlevo, rovne, vpravo.
----------------
Jinak jsem zvedavy, kdy se podari dotahnout do pouzitelneho stavu novy system vyhybek v Brne. Zatim z toho mam spise smisene pocity. Proti brnkatkum (skoro 100% uspesnost) jsem zatim vypozoroval uspesnost 10%, coz neni nic moc. A treba uspesne prestaveni vyhybky u Medlanecke vozovny jsem jeste nevidel.
Docela si typuji, ze se do vyreseni problemu nebudou dalsi bezkontaktni vyhybky montovat.

moment, dle mého výzkumu 1202 po VP není, nic tomu nenasvědčuje. Dostala jen nový PTG Fb500, asi se ten původní pokazil. Ale VP to na 95% není.

No my víme co je Verusha zač že? Jinak brnkátka je brněnský způsob přehazování výhybek...každé město to řeší jinak u nás je to kontaktní a tudíž ne zrovna rychlé(ono by to rychlý bylo nebýt RT6 kvůli kterým jsou brnkátka posunuta asi 12m před výhybku-a stejně nejezdí ale to že se brnkátka nepřesunovala zpět možná značí že DPMB počítalo a stále počítá s tím že vyjedou:)...např. v Olomouci je to něco podobného jen se nepoužívá brnkátek ale kontaktem je přímo lišta pantografu...apod.