Neříkalo se náhodou původně něco o tom, že by měla být zastávka Šilingrák pro 12,13 a 5,6,7 společná?

Mám, našel.

Jen by mne zajímalo, jak to bude jezdit, když tam není místo pro otáčení šalin? To bude tunelem?

Skoro správně. Jedna skutečně bude u chodníku, ale mezi druhou a chodníkem rozhodně dva pruhy nebudou. ;)

Cca pred rokem sem na DF nekdo (PvvS?) daval situacni nakres reseni Silingraku. Nemuzu jej uz najit, nemate jej nekdo? Co si z neho pamatuju, koleje v Husove na Silingraku budou prisazene k chodniku na vychodni strane, aby od cerveneho kostela vzniknul samostatny pruh pro leve odboceni IAD a smerem do Pekarske mohly koleje mit co nejvetsi polomer

Na začátku se říkalo, že směrem na Českou bude u chodníku a směrem na Hlavní bude ostrůvek.

Mno tak jsem si dneska prosel husovu a zaujalo me to sileny esicko, ktery vzniklo na krizovatce s pekarskou. Jak budou reseny zastavky d-12 a d-13 za krizovatkou ? Skoro to vypada , ze jedna by byla u chodniku a druha (pokud se nespacha dalsi esicko) by mela u sebe 2 jizdni pruhy pro IGK.

http://du-praha.cz/rservice.php?akce=ti ... 2008060004

Budou se uklizet prevesy.

PvvS: nepochopils. BKV je prokletí jenom proto, že kvůli své nízké tuhosti vyžaduje pro rozumnou funkci nerealistický modul pružnosti -- tedy na zemině. Na mostech je ovšem dostatečný a jediný problém pak může dělat kolejnice, které začne být ve žlabu poněkud těsno a vydá se na výlet. Doufám, že je ti to už jasné.

Datel: to mi lehce připomíná hydrauliku se zhruba dvěma matematicky korektními vztahy: rovnicí kontinuity (alias zákonem zachování hmoty) a Bernoulliho rovnicí (alias zákonem zachování energie). Všechno ostatní jsou pak empirické vztahy věnované různým pánům.

David Jaša: S tou nižší adhezí při vyšších rychlostech ti nejsem schopen odpovědět čím je způsobena. Bohužel ve styku kola s kolejnicí je zatím mnoho vědeckých otazníků, zjistily se pouze experimentálně nějaké vztahy (však např. teoretické křivky závislosti součinitele adheze na rychlosti se různí podle toho, kdo je určoval je jich několik [Kother, Müller, Wichert], nebo dnes je uváděna jako nejpřesnější křivka dle Curtiuse - Knifflera). Ale nikdo dodnes nepopsal, co přesně za fyzikální jev se odehrává na stykové plošce kolo-kolejnice. Bude se jednat samozřejmě o nějaký druh deformace povrchů - teorie stykové elipsy (Herzova teorie).
Nejzajímavější na tom všem je, že to už mnoho let spolehlivě funguje..., zkrátka "když se kolo valí po kolejnici není to blbej nápad".

Jestli ještě můžu k těm panelům - v Praze sem viděl trať z těch panelů (BKV?), docela velký spáry a pod tím voda. To je normální stav? Konkrétně ta voda mě docela děsila, nevypadalo to tam jen tak trošku napršený...

Jo to sou ony.

PvvS:
Myslíš panely VÚIS? http://www.prazsketramvaje.cz/view.php?cisloclanku=2006041495

David jasa: nemyslim prokleti zvane BKV a jeho nepodareny klon z VUKV. Ale velkoplosny podkladovy panely , na ktery se pouziva klasicka kolejnice.

Mrak: ale něco se bere i v prváku na ZDT, myslím, že výše přiložené se vztahuje právě k ZDT, takže tě to asi nemine.

Thor - no aspoň se tu konečně něco děje :))
Datel - jo tak, tak to mě snad nepotká...

mrakicio: Jo to se studuje na oboru DP-KV....oni jsou tam stykem kola a kolejnice, případně adhezí doslova posedlí!

Zdá se, že jsem vyvolal pěkné fyzikální sympozium , na poslední úvahy kolegů nestačím - jsem z oboru silně humanitního.

Datel: N/kN znám, kupodivu se o tom povídá i na druhé straně toho mezixichtu, nad kterým hledáš chyby. Napadlo mě, jestli to snižování adheze s rychlostí nemá něco společného s tuhostí kola a faktem, že ve vyšší rychlosti se nestihne zdeformovat, takže se nevytvoří celá dotyková elipsa.

PvvS: Na to ti neodpovím, ale místo toho ti napíšu, že v té otázce opomíjíš nejzásadnější věc: modul pružnosti (E) zemní pláně. Pokud je ten menší než požadovaný modul pružnosti pláně železničního spodku, tak se s tím musí něco dělat. To "něco" a jeho tloušťka pak závisí na rozdílu modulů pružnosti. Pokud bys stavěl trať přímo na skálu třídy R1, tak ti stačí akorát trocha MZK na srovnání, položíš na to BKV a není problém. Pokud bys stavěl naopak jakýkoliv svršek na zvodnělém jílu s extrémně vysokou plasticitou, tak bude mít spodek vždycky řádově metry...

Datel - to se studuje na KV? :)

Mel bych trochu odlisny dotaz : Jak se zmeni potrebna stavebni vyska pri pouziti plosnych podkladovych panelu , proti klasickym prazcum ? Je to stale zhutnena plan, na ni geotextilie a pak pisek/sterk ? Nebo je tam vice vrstev jak u prazcu ? A je nekde k nalezeni nosnost tech panelu ?

Mel bych trochu odlisny dotaz : Jak se zmeni potrebna stavebni vyska pri pouziti plosnych podkladovych panelu , proti klasickym prazcum ? Je to stale zhutnena plan, na ni geotextilie a pak pisek/sterk ? Nebo je tam vice vrstev jak u prazcu ? A je nekde k nalezeni nosnost tech panelu ?

Ad valivý odpor: je to nová jednotka, která udává odpor v newtonech na jednotku tíhové síly v kN. Dříve se užívala jednotka N/tuna. Ano tento odpor působí "po celé délce tratě" je to další druh vozidlového odporu.

Ad adheze: ano při vyšší rychlosti se zmenšuje součinitel adheze, tíha vozidla je stejná....
viz stránky Ing. Laty od nás ze školy:
http://webak.upce.cz/~lata/ZDT_e-learning/ZDT_kap_4.htm

Odpověď na kubovu SZ: na jednoho cestujícího se počítá 70 kg, dá se to zjistit z vozidel, kde se udává obsaditelnost a příslušné hmotnosti.

Ad součinitel tření na silnici: pro návrh silnic se používá 0,2. Reálný je za sucha a mokra vyšší, na sněhu a ledu nižší (teď nevím, kde mám příslušnou tabulku :-S).

Ad valivý odpor: ten kN ve jmenovateli je předpokládám síla kolmá ke kolejnici nebo vozovku. Pak by to ale mělo působit ztráty "po délce tratě" bez ohledu na režim jízdy.

Jakým způsobem závisí adheze na rychlosti? Dosud jsem žil v tom, že se jenom snižuje hyperbolicky tažná síla při konstantním výkonu (protože P = F.v).

Lepší je obnovovat při reko tratí přechodnice. I jízda v T/KT bude kulturnější a nebudou se dít zvrhlosti jako je vidět ve výjezdech z oblouku pod spojením tratí od Renneské a Vídeňské.

Pepola : Mno tak se to vezme. Dvounapravaky nemely o moc vetsi roztec jak dnesni anitry , takze souprava vozu stary stavby se chovala podobne jako anitra. Ovsem vetsinou nevletely do oblouku tak jako nekteri, kteri ho snad chteji projet rovne..
Hlodani oblouku by se dalo trochu snizit tim ze by se u porsat a aniter budto uplne vyradily, nebo vymenily za meksi, tlumice v kloubech. Pak by vuz pri najizdeni do oblouku nekladl takovej odpor. Ovsem na rovny trati by se to pri zmene rychlosti vlnilo jak epilepticka zizala.
Tohle se zkouselo tusim v olomouci.