No, taky to do té doby může být neosvědčená technologie. Pořád tam není radikální odlišná metoda skladování energie. A i tohle musí mít měnírny a nabíjecí stanice, takže nějaká ta infrastruktura tam je. Pokud by hlavní kouzlo bylo v tom, že je to mnohem lehčí (a ono to asi musí být co nejlehčí, aby to vůbec něco ujelo), tak proč raději nepostavíme lehčí trolejbus? Pak by byla i trolejbusová infrastruktura o kus levnější.

DJ: pořád ti zůstane množství křížení, takže to asi nějak významné nebude. Pokud nevznikne podzemní trakce, alespoň pro spojení sever-jih a východ-západ (druhá jmenovaná cca v trase t-25/26), o mnoho lepší to nebude (obecně).

Tyhle věci se zhruba ví už od dob 21Eb - to nové je, že se to dá plně nabít za 20 minut. A než se Brno vzchopí k jakýmkoliv investicím do nových trolejbusů, může to už být osvědčená technologie...

Mimochodem k té pomalosti na kříženích - nakolik by se to dalo odstranit lepším TV?

No, on ten článek hodně milostivě zamlčuje, kolik tam v tom ta baterka váží, zabírá místa, a tak celkově. Náklady na výstavbu měníren a tratí zhruba známe, z čeho se skládají, a můžeme i lehce odhadovat kam a jak se budou vyvíjet. Tohle… těžko říct.

Tak jsem to nemyslel - když už infrastruktura stojí, je blbost ji nevyužívat. Nicméně pochybuju o smysluplnosti nové infrastruktury, obzvlášť, když už teď je možné ujet po 20 minutách nabíjení 120 km, což při brněnských 15-25 km/h cestovní rychlosti odpovídá 4-7 hodinám provozu - dost na to, aby se to dalo nasadit i místo autobusů (článek).

Přijde na dvě věci:
- jestli jsou ty ulice zralé na reko inženýrských sítí
- zda ty úpravy na silnici budou dělat fyzicky, nebo jen barvou
Pokud je odpověď na obě otázky "ano", tak ta konverze na šalinu vyjde dlouhodobě nastejno nebo líp. Tu linku se už dnes využívá na úrovni některé z "kádvojkových" linek a to narozdíl od nich v podstatné části své trasy, i po drobném zrychlení se dá čekat další nárůst až na úroveň, kdy to tam bude zralé na dvojčata - úroveň, kdy už je v celkových nákladech levnější šalina. Navíc, většina pevné trolejbusové infrastruktury se dá využít i pro šalinu. Jediná nevýhoda je velká počáteční investice. Viz taky tenhle komentář:

Jenom jsem se uklik pri oddelovani tematu. Jiank nema vyznam . Ale da se pri trose snahy doplnit ke vsem tematum.

mohu se zeptat co znamená ten obláček u tohoto tématu?

Měl to být úlet, nepovedený kiks nebo se něco fakt chystá?

Jinak k trolejbusům bych řekl toto: myslím si, že zrovna na linkách 25 a 26 trolejbusy mají své místo zasloužené oprávněně. Je sice pravda, že autobusy to zvládají o něco rychleji, ale dokud nebudeme mít autobusy, které nebudou produkovat tolik emisí, tak bych se držel trolejbusů.

a proto taky neustále čekáme do času

(mimoekonomické OT - v brněnské realitě je bohužel autobus i výrazně rychlejší - znatelné na dopolední 25, posílené autobusy. Odpadají jízdy krokem přes většinu křížení, atp.)

Já bych trolejbusy do koše neházel. Myslím si, že po relativně malých investicích, zejména kvalitním vybudování bus pruhů a oddělených těles mohou být velmi efektivní, zejména jako tříčlánkové varianty. Do toho už se naskládá lidí skoro jako do šaliny a náklady na budování trati jsou neskonale levnější. Ale pustit to do provozu by samozřejmě byl problém. Dokážu si naprosto představit, že po svedení aut do nového okruhu by nebyl problém podobnou dráhu vybudovat na většině trasy 25/26 s mnohem nižšími náklady, než kdyby se tam budovala šalina. Veškerá infrastruktura tam je, měnírny, dráty, sloupy, chce to jen udělat úpravy na silnici.

Trolejbus tak, jak ho známe, je pozůstatkem dob, kdy autobusy neměly pořádné motory a pořádné brzdy - a ta éra v našich zemích skončila s příchodem Š11. Zachovaly si sice pár výhod (nulové emise v místě, stoupavost, dynamika, při velké hustotě provozu menší provozní náklady oproti abusu), nicméně jak píše PvvS, je poměrně málo míst, kde vychází jako optimální řešení - tam, kde je velká přepravní poptávka, se víc hodí kovokolní MHD (bo víc cestujících na jednu soupravu nebo jednoho řidiče), a pro zbytek jsou už dnes výhodnějším řešením baterkoidi nebo hybridi.

Ovšem v brněnské situaci jsou podle mě optimální cestou baterko*-tykadloidní hybridy, které umožní se stávající infrastrukturou prodloužení typu Jírova a časem - po zvýšení dojezdu na jedno nabití do řádu desítek až stovek km včetně topení/klimy - i nahrazení abusových linek.


* ta baterka by kvůli rychlosti dobíjení a životnosti měla být spíš ze superkondenzátorů, než z klasických akumulátorů

Ke grafu: zajímavé (netýká se jenom elektřiny, ale i paliv,...), kolik (=jak málo) procent koncové ceny zabírá cena produktu.
Taky mohli přenos a distribuci sloučit do jedné výseče.

Pokud porovnáváme trolejbus s autobusem, tak si myslím, že by se měla započítat i náhradní doprava. Tedy dopravní podnik by měl disponovat určitým počtem autobusů, pokud se děje zrovna nějaká rekonstrukce na trati. To se samozřejmě týká i šalin. Ale jaký je optimální počet si netroufnu říct. Myslím si, že trolejbusy v podobě jaké jezdí teď dříve nebo později skončí, přeci jenom jejich obrovskou nevýhodou je nutnost mít troleje.

Docela zajímavý je také tento článek o elektromobilech
http://auto.idnes.cz/problem-s-dojezdem ... tomoto_vok
především poslední dva odstavce. Nicméně cena bude oproti trolejbusové trati někde jinde. Nicméně jsem si říkal, že kdyby byla nabíjecí plocha jen na konečných (za předpokladu, že by se autobus stihl rozumně dobít), tak by to tak utopické pro širší nasazení být nemuselo.

Oddeleno

Řekl bych, že toto ekonomické okénko by si zasloužilo vlastní vlákno.

Agent: Cenotvroba elektřiny je mnohem složitější, než "za kolik si ji vyrobíme." Obchoduje se na burze stejně jako ropa a to v eurech, tj. kurzové rozdíly nesmažeš. Samotná elektřina je asi třetinou z konečné ceny, velmi vysoká je cena distribuce, příspěvek na obnovitelné zdroje a samozřejmě také daň. Ta mimochodem tvoří více než polovinu ceny i u benzínu.

Otázka ceny a stálosti výroby elektřiny je spíš na výrobce. Ten elektřinu právě na burze a čím levněji je schopen ji vyrobit, tím více vydělá, cenu tvoří celý trh společně.

Mno a kolik elektraren je plynovych, nebo na uhli ? Pokud stoupne nafta, stoupnou i vsechny ostatni energie. Nejde uprednostnit jednu trakci nad jinejma. Kazda ma svy pasmo, kde je jeji provoz vyhodny . A u trbusu je bohuzel ta hranice dost mala. Kapacitne je jako autobus, cenama se blizi tramvaji . Nekdy jeho vyhody sice prevazi nevyhodu drazsiho provozu, ale to je an opravdu vytizenejch linkach ve meste. Ne na okruznich jizdach po venkove. A ta sobestacnost energii je dost prazdnej vyznam. Papirove sice mame v republice zdroje prevysujici spotrebu, ale staci mensi rozpad site (i v zahranici) a je konec. Jediny co by mohlo zlevnit provoz by bylo vetsi nasazeni trbusu mimo spicku. Aby DP ziskal plossi odbernou krivku. Tim by mohl ziskat trochu levnejsi energiu.

Tady jde spíš o to, že ve výrobě elektřiny jsme soběstační, a cena energie je dlouhodobě čitelná, případně regulovatelná. Kdežto u ropy jsme závislí na dodávkách z nestabilních regionů (Rusko, Blízký východ), případně se ropa přes takové regiony transportuje (Ukrajina, viz. loňský výpadek v dodávkách plynu). Cenu značně ovlivňují kurzy měn, světová poptávka, zejména prudký růst ekonomik Číny a Indie (5x více obyvatel, než kolik má celá EU), a řada dalších faktorů. Takže co je lepší? Mít sice dražší trolejbus a mít dlouhodobější kalkul nákladů, nebo jezdit na levnější naftu, ale s tím, že ta nafta bude může stát v létě třeba 42Kč/L ?

Zapomente jenom na ceny elektriny. Pripocitejte k tomu cenu vystavby trbusove trati . Ta v soucasnosti vychazi okolo 40 milonu za jeden km trate. V tom jsou sloupy, kabelove trasy, menirna. Dal si rozpocitej cenu trbusu, ktera je pri´stejen zivotnosti zhruba dvojnasobna, jako u abusu.
Razem nebude divny ze abusy dokazou jezdit okolo 30km/kc a trbus se placa nekde okolo 50kc/km. A cim delsi interval, tim hur se naklady rozlozi. POkud to neni linka an urovni t-25/26, tedy 5 minuta lidi padaj z oken, tak to nema moc smysl.

Máš opasek?

Ať se pro mne za mne zvyšuje co chce, ale zároveň s tím, ať se také úměrně zvyšuje plat. Pokud mě tento rok bude stát o 15tis více při stejných spotřebách a platu jako loni, tak je něco špatně.

Mám pocit, že cena nafty v posledních letech roste pomaleji než inflace -> reálně zlevňuje. Ale je hodně volatilní, takže jde i o to, kdy se o ni začneš zajímat
Zato cena elektřiny, pokud si dobře pamatuji, roste oproti inflaci nadproporčně. Nicméně zdá se, že teď by měla zase nějakou dobu klesat...

Kdybych tohle řekl známému, který má autodopravu a tankuje naftu každej den, tak mám monokl pod okem.

Zadarmo?