 6967 15 dub 2008 16:23 Žlutý kopec
|
Z jiného soudku, a sice rozhovor s Jiřím Horským (ze sobotního vydání brněnského deníku - je to přepis skenu, i po přepisu zde mohou být nějaké chybky): Citace: Novým ředitelem společnosti Kordis organizující jihomoravskou dopravu je Jiří Horský. Hodlá více podporovat nové technologie při informování cestujících, říká o tom:
Cestujícím zjednodušíme přístup k informacím
PETR JEŘÁBEK, Brno - Po deseti letech existence společnosti se stal jejím teprve druhým ředitelem. Převzal firmu, která zajišťuje dopravu pro 728 obci z jižní Moravy i okolních krajů, řídí pohyb 660 regionálních autobusů, 570 vozů městské dopravya stovky vlakových souprav. Za jediný den přiveze jen do Brna šedesát tisíc lidí. Při své práci chce navázat na svého předchůdce, ale zaměří se více na nové metody informování cestujících. Jihomoravský integrovaný dopravní systém považuje za výjimečný. "Je ojedinělý v Česku a na jeho fungování se jezdí podívat i delegace ze zahraničí," zdůrazňuje ředitel společnosti Kordis Jiří Horský.
Vedete Kordis necelý měsíc, je to hodně odlišné od doby, kdy jste šéfoval jeho dopravnímu odboru?
V podstatě navazuji na to, co jsem dělal i v předchozích letech, jen se má činnost rozšířila. Ve firmě pracuji od jejího vzniku v roce 2002. Dříve jsem byl vedoucím dopravního odboru a zástupcem ředitele.
Víte, čím jste jako kandidát na ředitele nejvíce zaujal?
Tato otázka by měla mířit spíš na komisi, která mě mezi uchazeči vybrala.
Je něco, co hodláte ve firmě změnit?
Samozřejmě tak jako v každé jiné firmě, i ve společnosti Kordis je co zdokonalovat. Hlavní význam vidím ve zkvalitňování služeb pro cestující.
A máte nějaké konkrétní předsevzetí?
Mojí snahou je usnadnit cestujícím přístup k informacím a nabídnout jim nové možnosti, jak jednoduše získávat informace o veřejné dopravě. Technika postupuje stále dopředu a objevují se nové příležitosti, jak lidem rychle informace nabídnout. Chtěl bych například, aby se snadno a jednoduše dostali k informacím o aktuálních odjezdech ze zastávky, kterou potřebují, o výlukách a o aktuálním provozu.
Jakých novinek se tedy cestující dočkají?
V současné době zprovozňujeme takzvané osobní jízdní řády na adrese http://www.idsjmk.cz/ojr. Cestující si jednoduše může vytisknout kartičku se spojením, které potřebuje. Včetně alternativ. V řadě případů to může být pro lidi výhodnější než vytištění spojení ze standardních stránek integrovaného dopravního systému. Rozšíříme také Služby v mobilních telefonech. Chceme, aby byl na každém zastávkovémjízdním řádu ve městě Brně QR kód. Cestující na něj jen zamíří mobilní telefon a načtou se mu nejbližší odjezdy z jeho zastávky vycházející z reálné situace v dopravě.
Na co hlavně hodláte navazovat po svém předchůdci?
Jedná se o centrální dispečink, který vznikl díky evropským fondům v předcházejících letech. Tento dispečink sleduje aktuální polohy všech vozů integrovaného dopravního systému včetně brněnské městské dopravy. Dispečeři díky němu řeší návaznosti linek v přestupních uzlech. Dá se říct, že je to ojedinělý systém v České republice. Na exkurze k nám jezdí návštěvy i ze zahraničí.
Firmu jste začal vést v momentě, kdy se zdražilo jízdné. Poznamenalo to nějak vaši práci?
Vzhledem k tomu, že Brno a Jihomoravský kraj připravovaly úpravu jízdného s předstihem, tak ne. Hlavní diskuze o zdražení se odehrály minulý rok.
Brněnský dopravní podnik měl například první dny nového roku problémy s distribucí jízdenek. Byly podobné problémy i ve zbytku kraje?
Ojedinělé problémy jsme zaznamenali. Jednalo se například o nastavení odbavovacích strojků v autobusech. Bylo to však jen několik drobných potíží bezprostředně po změně.
A kdy se mají Jihomoravané připravit na další zdražování?
To je otázka spíše na Jihomoravský kraj a město Brno. Nicméně mohu říct, že již dříve se nastavil dvouletý cyklus změn cen jízdného. Dá se tedy předpokládat zdražování ve dvouletých cyklech.
Hodláte omezovat dopravu? Například ubírat linky nebo prodlužovat intervaly mezi spoji?
V současné době je to spíše naopak. Cestujících stále přibývá, na což jsme museli reagovat posílením dopravy do směrů, kde již kapacita autobusů nestačila. Jednalo se o směry z Brna do Rousínova a Vyškova, z Brna do Rosic a Zastávky či z Brna do Znojma.
Integrovaný systém pokrývá už celý kraj a zasahuje i za jeho hranice. Bude se dále rozšiřovat?
Co se týká linek do jiných krajů či států, tak nás příjemně překvapil příliv cestujících na lince do rakouského Laa. Lidé ji využívají pro cestu do zaměstnání, do škol nebo do tamních lázní. Na základě těchto zkušeností si myslím, že se dá doprava rozšiřovat i dále. Nejen do Rakouska, ale také třeba na Slovensko, kam už nyní jezdí linka 910.
A co rozšíření do dalších krajů?
Už teďzajišťujeme spoje i do více než padesáti obcí v jiných krajích. Ovšem je to hlavně proto, aby lidé dojíždějící do jihomoravských center nemuseli zbytečně přestupovat na hranici krajů. Některé okolní kraje teď spouštějí své integrované systémy. Takže si nemyslím, že je vhodné se dále rozšiřovat třeba do Pardubického kraje, kde svůj systém spustili v prosinci.
Jsou spoje v okrajových částech jižní Moravy navázané na spoje v ostatních krajích tak, aby lidé nečekali příliš dlouho?
Na toto téma jsme několikrát již s Pardubickým krajem jednali. Stále ale návaznost není taková, jakou si představujeme, takže je co zdokonalovat.
Zvykli si už lidé na integrovaný systém a nutnost za cestu několikrát přestupovat? .
Každý systém má svoje výhody a nevýhody. Aby mohl ten náš fungovat a nabídl stávající počet spojů za současné jízdné, je přestupování nutné. Nicméně nárůst cestujících dokazuje, že dopravní systém v současné podobě má svůj smysl.
Lidé stále častěji pracují pozdě do večera. V Brně fungují noční rozjezdy, ale jaký je zájem o jiné pozdně večerní a noční linky v kraji?
Co se týká nočních linek, nastavili jsme jednotný systém. Pokud mají obce zájem o noční autobusy, musí přispívat na jejich ztrátu. Ať už to je například autobus do Viničných Šumic nebo autobusy do Ostopovic. Přesto zájem o noční linky roste. Teďnapříklad řešíme a počítáme možnosti vedení nočního autobusu třeba do Rosic, nebo na Telnici, Sokolnice a Újezd u Brna. I tam to na bývá konkrétní podoby. Včetně nutných příspěvků od obcí. Bude záležet jen na nich, zda se pro ně rozhodnou.
V novém jízdním řádu je zařazeno i několik cyklobusů. Pročjste se rozhodli pro tuto službu?
Tyto linky jsme zařadili proto, že stále přibývá cyklistů ve vlacích. Spoje budou jezdit od jedenadvacátého dubna do konce září ve třech směrech. První pojede směrem z Brna na Rousínov, Luleč, Vyškov, Studnici a Nové Sady. Druhá naváže na vlak v Blansku a povede přes Rudici, Jedovnice a Lipovec opět do Studnice. Třetí pojede z Tetčic na Ivančice a Mohelno. V následujících letech pak Podle Poptávky můžeme nabídku ještě rozšířit.
Jak to bude fungovat technicky?
Za klasickými autobusy bude přívěs s kapacitou kolem dvaceti jízdních kol. S ohledem na plynulost provozu lidé nastoupí a vystoupí jen na vybraných zastávkách vyznačených v jízdních řádech. Stejně tak symbolem kola označíme tyto spoje v jízdním řádu.
Mnohé autobusové linky na jižní Moravě provozuji díky loňskému tendru nové dopravní společnosti. Lze už nějak srovnat kvalitu jejich služeb s těmi, které jezdily do konce minulého roku?
Hodnocení bych nechal na pozdější dobu. Je přiliš brzo po prosincové změně. Víme, že ze začátku měli řidiči, kteří nebyli na daných trasách zvyklí jezdit, určité problémy. Občas nabírali zpoždění. Většinu těchto počátečních problémů se ale v krátkém čase podařilo překonat.
A jaké výhody pro cestující loňská výběrová řízení přinesla?
V podmínkách řízení se nám s Jihomoravským krajem podařilo nastavit řadu věcí které přepravu mohou zlepšit. Například nasadíme více nízkopodlažních spojů. Nebo třeba nové autobusy musí mít hlásiče pro nevidomé. Nastavili jsme také systém záložních autobusů tak, abychom mohli pružněji reagovat v případě neočekávaných událostí.
Vozový park drah na jižní Moravě je často kritizován, protože patří k nejzastaralejším v celé republice. Chystáte v této oblasti zlepšení?
Předpokládáme, že se tato situace postupně změní. Podmínky pro výběrové řízení na nové vlaky už Jihomoravský kraj dráhám nastavil. V následujících letech tak začne postupná modernizace.
Železnice má být páteří krajské dopravy. Přesto to například ve směru na Vyškov neplatí. Jezdí tam hlavně autobusy. Kdy je reálná změna?
Páteří je železnice tam, kde je to smysluplné a kde to podmínky infrastruktury na železnici umožňují. Například ve směru z Brna na Znojmo. Tam, kde je jízdní doba vlaků podstatně delší než autobusů, se o páteři na železnici nedá mluvit. Stejně tak o ní nelze moc mluvit ve směru na Vyškov. Vede tam totiž jednokolejná trať s omezenou kapacitou, která není schopna na sebe přebrat veškerou zátěž. To bude možné až v momentě, kdy tam vznikne nová trať. To platí i pro modernizaci ve směru do Zastávky.
Trať do Zastávky čeká modernizace už příští rok. Má umožnit zkrácení intervalu regionálních vlaků na patnáct minut. Využije Kordis tuto možnost?
Když se zvětší kapacita, předpokládáme, že nabídne i více spojů. Železnice bude atraktivnější i tím, že nabídne kratší jízdní doby. V současnosti tam je spousta křížení například s rychlíky z Plzně či Českých Budějovic, kvůli kterým pak regionální vlaky nedodržují jízdní řády a nabírají zpoždění. Řada cestujících proto dává nyní přednost autobusovým linkám 405 a 406.
Za jeden z klíčových železničních projektů je považován takzvaný severojižní diametr. Má propojit rychlou regionální tratí Tišnov a Slavkov u Brna, přičemž v Brně povede pod zemí. Projekt má ale stát dvaadvacet miliard korun. Je opravdu taková investice pro krajskou dopravu nezbytná?
Severojižní diametr úzce souvisí s předpokládaným rozvojem města Brna. V současné době se pracuje na generelu veřejné dopravy ve městě Brně. Ten by měl na tuto otázku dát jednoznačnou odpověď a doložit ji čísly a fakty.
Ovlivňují regionální dopravu i neustálé problémy a zdržení s přestavbou brněnského železničního uzlu a souvisejícím přesunem hlavního nádraží?
Ano, ovlivňují. V současné době narážíme na to, že brněnský železniční uzel má nedostačující kapacitu. Některé vlaky proto nemůžeme vést přes hlavní nádraží. Ty mezi Modřicemi a Židenicemi jedou přes nákladní průtah. Stejně tak se jízdní doba řady vlaků dálkové dopravy před Brnem prodlužuje a jedou kvůli omezení pomaleji, než je žádoucí.
|
|
22 led 2012 19:10
Vlastní zkušenost, jezdil jsem s Veolií na lince 165 denně (na druhou stranu je vidět zlepšení, ale ty Citybusy z Přerova jsou výživný)
TV Prima se snižuje na úroveň TV Noha...
Veolia: 
](./images/smilies/eusa_wall.gif "Brick wall")
