Dovolte mi, abych se, jelikož tuto debatu sleduji, také alespoň jednou zúčastnil a přinesl pohled ne ze strany řidičů, ani ze strany THP, ale ze strany dílen. Leckdo mě tady už asi zná, pro ty co ne, zestručním to a řeknu, že dělám ve vozovně Komín na pozici elektromechanik na pracovišti Lehká údržba. Zahrnuje to prohlídky KP a opravy lehčího charakteru. Do náplně mé práce kromě KP spadají i opravy typu nejede, elektricky nebrzdí, nesvítí, škube, střílí, padá automat, vykazuje chybu xy, nezavírá neotvírá, nenaklání, pálí pojistky, nezobrazuje apod. atd. Dalo by se říct, že aniž bych si nějak fandil, vzhledem k relativní komplikovanosti oprav se zabývám vozy 21Tr a hlavně 22Tr, čili řekněmě, že když je tam řeba proraženej tyristor, dělám to já - ono těch lidí ve vozovně, co by se v 22Tr uměli porejpat a detailně věděli co k čemu tam je, moc není. Tuto práci beze změny dělám od nástupu do DP, od listopadu 2004. Práce mi vyhovuje, baví mě, někdy i těší. Bohužel, i ten největší optimista jednou narazí a sem tam něco se mu zhnusí. Ačkoliv se na zjevné problémy DP týkající se všech oblastí snažím dívat objektivně, něco se opravdu nedá a musíte si říct: někdo něco dělá špatně.
Takže předně: nepatřím a nikdy nechci patřit k těm, co budou nad silovým káblem spojeným čokoládou v izolačce nebo upadeným šroubem u sedátka mávat rukou řka "pro ty p*če co se tím vozej to stačí". Tím bych se dostal na úroveň řady zaměstnanců DP, dle názvosloví webu D-fens bych je označil s prominutím jako vohnouti, kteří opravdu dělají, jenom protože musí, všechny chyby shazují na druhé, problémy vidí pouze ve vedení firmy a stěžují si, že mají moc práce, málo peněz a jejich práce stojí za pendrek, co udělají, funguje dva dny a pak to stejně upadne tam, kde to bylo. Nepatřím ani mezi ty, kterým je lhostejno, jak vypadá Dopravní podnik v očích veřejnosti. I já občas jedu do města a vezu se místy i výsledky své práce.
Takže: musím velice často souhlasit s poměrně rozumnými názory zde přítomných kolegů - většinou koukám řidičů. Pravděpodobně se jedná o zaměstance, které bych zařadil k tomu výrazně lepšímu. Bohužel zdaleka ne všichni nejsou na stejné úrovni jako oni. Pravda je jedna - ano, ani mě se nelíbí současné výše výplaty. Protože však zatím peníze nejsou to, co by mě v DP drželo, přeskočím rovnou k těm věcnějším věcem.
Noví zaměstanci: na našem pracovišti bylo ještě před rokem pět elektrikářů. Nyní jsme tři. Vedení firmy nás stále udržuje v napětí tím, že "jestli se ti to nelíbí, běž, před vrátnicí stojí dalších deset takových jako ty. Tak já tam včera byl, a vážení přátelé, nestáli tam
. První problém bych tedy viděl v naivitě na vyšších pozicích. Žije se tam v dojmu, že lidi se pohrnou na práci, kde jste od šesti do dvou od šmíru, na kanále vám stojí tři vozy na kontrolní prohlídku a vedle dva nepojízdné kloubáky a jedno sólo, a až to budete mít hotové, jeďte ještě nahoru na halu spravit ten kompresor a o přestávce jeď teven s kolegou opravit v děšti urvanou botku na druhým konci Brna. Tady za to máš 12 000 čistýho a ne abys zítra přišel do dílny o tři minuty později až v 6:02.
Případ 1: O vánocích jsme dostali nového mladého kolegu čerstvě po škole, všechno ví všechno zná. Po asi 14ti dnech jsem pochopil, že to je s ním marný, když jste mu jeden den řekli, že ta černá piksle je staťák, druhej den se ptal, co to je. Asi po měsící boje, kdy jsem už z toho neustálého (marného) vysvětlování, že tohle je stykač a slouží k tomuhle a tohle je čidlo na tohle, rodil ježky, nám kolega ztratil Akuvrtačku (odjela ve voze 3275, nenašel někdo?), následně ještě stihl po výměně uhlíků špatně nastavit brejle v trakčním motoru a pak s ním byl rozvázán poměr. Kde skončil? U tramvají, kde už na uvítanou údajně ztratil sadu šroubováků.
Případ 2: Dostali jsme nového kolegu, asi v lednu. Byl to původním povoláním radiotechnik, inženýr, mimochodem po asi 14ti dnech jsem náhodou zjistili, že máme jednoho společného kamaráda a že se vlastně "známe". Velice rozumný člověk, chápající učenlivý, říkal jsem si, pohoda, dobrej parťák, práce u šla, řeč s ním byla, značka ideál. Bohužel nastalo co jsem si myslel - první výplata mu dala jasný signál, že z tohodle barák a rodinu se dvěma dětma prostě neuživí, tak jsem mu s pochopením řekl ahoj.
Dál to dáhnu se dvěma kolegy, k nimž nemám výhrady a doufám že oni ke mě taky ne, ale jeden z nich není daleko od výpovědi (už prý jenom datum dopíše).
Problém dva - podmínky pro práci. Za všechny případy snad jeden. Po "ztrátě akuvrtačky", stejně to byla hajtra která dodělávala, jsme byli nás cca deset lidí bez jakéhokoliv náhražkového vercajku, ačkoliv jsme ho okamžitě všude možně urgovali. Ztratilo se rozbilo se, kolik dneska stojí vrtačka, která by nám stačila? Jeden dva tisíce? Nejsou peníze. Kolega nakonec donesl aspoň prehistorický kolovrátek, abychom jako ve středověku mohli aspoň povolovat dekl od serva a od jiných věcí. Nyní vrtačku čerstvě po asi třech měsících máme - starou byť funkčí, převedenou odjinud, aby se nedejbože nemusela kupovat nová. Zajímavostí té staré mimochodem bylo, že byla asi třikrát na opravě. Jednou se spálil motor, pak ta regulace, potřetí oboje plus chyběly zuby v převodovce. Byla to stará Boschka (ještě bez volitleného utah. momentu), ale holt měla svoje a uznávám, zacházeli jsme s ní kolikrát dost na hranici. Pokaždé ji spravili, celkově za ty tři opravy to snad bylo 6000 korun, což dalece převyšuje cenu minimálně dvou nových srovnatelných vrtaček. Absurdita? Ne, DPmB, a.s.
To by zatím snad stačilo. Chtěl jsme říct, že ne všichni děláme v DP jenom pro (bídné) peníze, ale také pro to, že nás to občas i těší, rádi za sebou vidíme dobře odvedenou práci, vyhovuje nám pracovní doba či třeba nemáme jinou profesně podobnou možnost zaměstnání. Nerad bych, abych na vás působil jako nějaký vojín Jasánek, agitátor nebo naivně optimistický blbeček. Nejsem slepej ani imbecilní, abych jako jiní dělníci prohlašoval známé "THPka jsou naprd a ve vedení jsou idioti". Kdo je bez viny, nechť hodí kamenem. Na každém hierarchickém patře jsou lidé špatní a dobří.
P.S. Stávkovou pohotovost jsem nepodepsal, nejsem v odborech. Řada lidí by mě zařadila do stávkokazů, o těchto lidech si myslím svoje. Většinou to totiž jsou lidé, kteří chodí celej den s rukama v kapsách, každou hodinu mají deset minut "kouřovou" (nic proti kuřákům, jednou cca za týden si taky zapálím, ale spíš na pohodu a ze zlozvyku) a druhých deset minut "kafovou", a zatímco blbečci typu já, kteří v této firmě drží hubu a krok a snaží se smontovat ve 13:50 vůz dokupy, aby 14:10 vyjel na trať, oni vám říkají "vykašli se na to". Druhé P.S.: ne, workoholik nejsem. Jenom za sebou rád vidím výsledky.