No, i u té čajovny by se točily, že jo. Jsem na to přehodnocení zvědav.

Myslíš Utopia? Ta čajovna na Maliňáku. Sorry za OT.

No a když se budou točit na Maliňáku, budou stačit tři. Ale to je utopie.

Ms: no při jízdní době 27 minut jedním směrem by stačily 4 vozy, kdyby si to městská část zaplatila

Linku d-7 město o víkendu určitě platit nebude, když je podle analýzy kapacita dostatečná. Jen se přiblíží časy, tak aby byla příznivější doba přestupu.
A nevíte co linky po znovuzprovoznení d-1 do Bystrce?

Když vezmeme interval linky 7 o víkendech po 20 minutách, tak tam bude celkem 7 vozů?

Na webu Starého Lískovce se objevila odpověď města ohledně doplněná o analýzu přepravních proudů. Ve zkratce je počet spojů hodnocen jako dostačující a zmiňuje plánované zlepšení návazností (zejména o víkendu) po změnách jízdních řádů od května po znovuzprovoznění tratě z Pisárek do Bystrce. Analýza se ovšem jenom okrajově dotýká kapacity spojů v úsecích blíž centru.

https://www.staryliskovec.cz/cs/aktuali ... kovci.html

Vzhledem k níže popsanému bude zřejmě reko části ulice Vlárská probíhat pokaždé v jedné polovině vozovky, ta druhá bude průjezdná. Takže zátahy do vozovny by měly fungovat nejspíše i za předpokladu, že se bude opravovat vozovka v tom směru.

Dotkne se to nějak výjezdů a zátahů trajfů do vozovny?

Jak bylo řečeno v aktualitce, na Vlárské se bude dělat nový povrch na komunikaci v úseku od Tilhonovy po stávající opravený povrch u bývalé Alimy. Včetně chodníků.

Mě napadlo něco jinýho. Nehodilo by se obousměrně přehodit A-75 tak, jak teď jezdí po odklonu? Že by měla společnou zastávku s T-31. Nevím, danou oblast moc dobře neznám, jen z občasnho projetí autem.

Díky. Myslel jsem, že je to trvalý stav, ne kvůli stavbě.

Viz zde: https://www.bmhd.cz/aktuality/aktualita.php?1750

Jaký je důvod pro nové vedení linky 75 od zastávky Černovičky kolem Lidlu na Řípskou?

Tak nikde není psáno, že na negarantu nemůže jet i nízkopodlažní vůz že...

Může, byl jsem toho svědkem v nějakém Solarisu.

ten dekl na hák může být nějak nefunkční?

Na to ti neodpovím, neb netuším. Ale teoreticky by to mohlo být využitelné i pro vůz s nefunkční plošinou, ne?

takže 14Tr končit ještě nějakou dobu nebudou? :)

Na každé lince je jeden negarant, ty ovšem mezi linkami přejíždět nebudou. Některé garanty ano.

na DPMB jsou jízdní řády trolejáků od 1.3. 32 bude provázána s 34 ve všední dny? U obou linek jsou negaranty.

Falkon: První bylo vejce: https://zoom.iprima.cz/zajimavosti/co-b ... rozlustena

Kurňa pochop konečně, že kdyby náš předek nezačal chovat krávu a pěstovat obilí, tak dodnes žijeme v jeskyních.
A na ty potřeby navíc si musím nějak vydělat. V případě vlastnictví krávy prodejem mléka. Nebo na mě - budu li nějaký středověký šlechtic - budou dělat poddaní. Ale pak jim musím zajistit obranu v případě nějakého útoku. A dnes to dělá stát.
A žádnou potřebu nemohu uspokojit zadarmo - to bych musel žít jedině jak Adam s Evou v ráji. A v ráji bohužel nežijem.

správci/admini - přesuňte to prosím někam, zrovna tohle téma bývalo docela užitečné

K té debatě bych jen řekl, že základy ekonomie by možná neškodily už na základní škole, některé myšlenky přímo bolí číst...

TMB: V jednom jediném si dovlím rozporovat: Člověk nemá víc potřeb. Ne těch fyziologických, v těch se prostě neliší od čehokoliv jiného živého. Ty potřeby „navíc“, nechť klidně zpoplatněné jsou, neboť nejsou esenciální, tudíž je člověk nepotřebuje pro to, aby přežil. Ani tak za ně ale nemusím platit stále víc (v případě, že po mně nebude jiný subjekt požadovat totéž, tedy stále víc). To je to, kam jsem směřoval svůj původní dotaz, jinými slovy: Byla první slepcie nebo vejce? Bylo prvně zdražování nebo poptávka po vyšších přijmech? Pokud by byl správně model B, tedy vyšší příjmy dřív, pak by to nedávalo smysl, v opačném případě je to prostě jen adekvátní reakce na danou akci. Pokud něco zdražím, je jasné, že lidé budou chtít víc, aby si mohli dopřát stejné množství dané položky (ať už se jedná o počet jízd hromadnou dopravou nebo počet rohlíků); pokud ovšem nezdražím a člověk si přesto bude přát vyšší finanční příjem, pak už se lze bavit o zbytnosti tohoto kroku a lze uvažovat o chamtivosti. Ovšem pozor! Aby si člověk neřekl o peníze navíc, nesmělo by se zdražit NIC, ne jen, že se třeba nezdraží pouze jízdné. Pokud se totiž jízdné nezdraží, ale vše ostatní ano, budu i tak požadovat vyšší plat, abych si mohl dovolit právě to zdražené. Budu si ale muset říct o sakra víc, když se zdraží všechno, nebo nejméně více věcí, které využívám, zároveň.
Mmch, co se týká Tvého posledního odstavce, že by šlo udělat měnu 1 : 10, ano, pokud by VŠECHNO bylo poděleno 10, pak samozřejmě i mzda, nezměnilo by se nic a nedotklo by se to ani rozdílu ve zdražování, jen by to zdražování naoko nebylo tak markantní; bylo by prostě stejně jako všechno ostatní, poděleno 10, ale ve výsledku se reálná hodnota zdražení nezmění, procentuální podíl/rozdíl zdražení by byl stejný a dotaz by tedy zůstal taktéž stejný.
Něco jiného by bylo, kdyby se podělilo 10 vše, kromě mzdy. Pak by neadekvátním způsobem přibylo nechutně bohatých lidí. Ty peníze „navíc“ by se ale do oběhu stejně dostaly, protože lidi by je utratili za víc položek. Nevěřím totiž tomu, že by najednou lidé začali mít „víc rozumu“ a peníze „navíc“ by šetřili. Ta morálka by zůstala stejná, jen by si lidé prostě mohli víc dovolit a určitě by mnohem méně remcali na zdražování, protože by je to ve výsledku nestálo tak moc sebeobětování, když i po zdražení by pořád měli dostatek, a to už je zase jiná oblast, kterou tu naznačoval, tuším MartinV – díky tomu, že by bylo méně chudých a člověk by nemusel počítat každou korunu (samozřejmě pouze za předpokladu, jak už jsem psal výše, že by se nezměnilo nic, jen by lidé najednou měli vlastně 10× tolik peněz; tzn., nevzrostla by míra nezěmastněnosti, nezvýšila by se inflace, zkrátka žádný jiný faktor ovlivňující tuhle „bohatost“ by do toho nevstoupil), by tím pádem pravděpodobně bylo méně bezdomovců či lidí žijících na hranici chudoby a bídy, méně dlužících, protože lidé by si nemuseli tolik půjčovat…

Mmch, když se ještě vrátím k naší oblíbené diskusi o kravách: V době, kdy si ochočím krávu, postavím pro ni ohradu a začnu pro ni shánět potravu (kterou by si bez mého zásahu obstarala sama) a všechny ty další věci, vzniknou mi náklady jen v tom případě, že jiný subjekt po mně bude vyžadovat peníze za to, že pro ni všechny ty věci budu shánět; to se zase dostáváme k té analogii o slepici a vejci – nebude-li po mně nikdo nic vyžadovat, nemusím nic vyžadovat ani já, nebo snad ne (a tím pádem můžu pak celou tuhe věc – obhospodařovávání krávy – dělat zadarmo)?
Zajdu ještě trochu dál: Pokud mám tedy tuto krávu (a nic mě nestojí) a vím, že pro svou vlastní potřebu spotřebuji tolik mléka, jenže ta kráva mi ho dá víc, mohu zbytek nabídnout někomu jinému, kdo ho využije (a nic za to nemusím požadovat, protože mi nevznikají žádné náklady na to, abych to požadovat musel). Samozřejmě v případě, že mám „jinou potřebu“ (například potřebuji pro tu krávu nasekat trávu a usušit ji na seno, jenže nemám kosu a neumím si ji vyrobit), mohu třeba to mléko vyměnit s někým, kdo umí vyrobit kosu. Ano, tím se samozřejmě dostáváme ke směnnému obchodu a pak je nasnadě otázka kolik mléka za výrobu kosy, a proto taky byly vynalezeny peníze, aby byl snazší přepočet. V tomto případě má „platba“ v jakékoliv formě (tedy buďto směnný obchod, nebo peníze, atd.) smysl. Ale platit „z principu“ v podstatě imaginární položce (stát nemá „fyzickou“ podobu, pouze hranici stanovenou nějakou mezinárodní dohodou) jen za to, že smím existovat (= tzn. musím nějak přežívat, to jsou ty esenciální neboli fyziologické potřeby, které mají společné všechny druhy živých organismů), mi přijde absurdní. Já jsem se přece státu nedožadoval, abych se narodil, tak proč by po mně měl cokoliv chtít jenom proto, že jsem se opravdu narodil a žiju?

A ještě pro tuto chvíli poslední věc: Vlastnit krávu není esenciální potřeba. Vypít mléko, které kráva dává, nebo ji zabít a sníst, protože mám žízeň/hlad je esenciální potřeba. Takže jak říkám: ta kráva se obstará sama bez zásahu člověka; to, že nějaký náš prapředek zjistil, že by mohla být užitečná a začal ji chovat, nebyla nutnost a stále platí, že i když dám krávě peněz, kolik budu chtít, ona z toho nebude mít žádný užitek. Pokud by kráva začala mít jiné než fyziologické potřeby, zdá se mi nepravděpodobné, že by po ní chtěl někdo nějaké peníze – i kdyby ji třeba operoval nějaký veterinář, a předpokládejme, že by to byla divoká kráva, tudíž by nebyla nikým vlastněna, čili by ani nebylo po kom ty peníze požadovat, leda po té krávě samotné. Ještě nepravděpodobnější mi přijde, že by na tyto podmínky ta kráva přistoupila a pak by tomu veterináři zaplatila. (A ano, existují veterináři, kteří uzdravují divoká zvířata, ne třeba konkrétně krávy, že. To by mě zajímalo, po kom pak požadují peníze… a zda za ten stejný zákrok chtějí stále víc.)