MartinV, MtM: Děkuji oběma za zpětnou vazbu.

MartinV: Ano, tomu samozřejmě rozumím, na druhou stranu by nebyla potřeba navyšovat mzdy, nezdražovalo-li by se (tedy, když to hodně zjednoduším: stálo-li by dnes vše stejně jako před xx lety, předpokládám, že by nebyl požadavek na růst mzdy, nebo alespoň ne tak markantní*)
*musíme samozřejmě připustit, že vznikají nové produkty, poněvadž technologie jde stále kupředu, a je tedy nutno stanovit nějakou cenu takových produktů – ale tam by se z pochopitelných důvodů cena měla odvíjet od produktů podobných či srovnatelných (ať už jde např. o nové mobily, chytré hodinky, samořídící metro,…)
A mimochodem, co se týká Tvého posledního bodu: právě proto, že dnes je ta technologie někde úplně jinde, by se naopak mohlo klidně i zlevňovat, neboť, pakliže uvážíme, že výroba a vývoj takové technologie, která se dnes používá (ať už v dopravních prostředcích, na poštách, nebo v jakémkoliv jiném odvětví) je primárně dělána s tím, aby byla SNAZŠÍ (na údržbu, na pochopení, na ovládání), tudíž se klade důraz na to, aby manipulace s takovou technologií byla co možná nejméně náročná a obsluhu s ní zvládl kdokoliv, komu bude svěřena, takže pak například odpadá nutnost vstupu „nežádoucích mezičlánků“ do celého procesu (jinými slovy, pro nějaký příklad: naučím prodavačku s novou čtečkou čárových kódů a nějakou základní údržbu, aby kvůli každé hovadině nevolala servis, když se jí třeba něco sekne, atd., a pak právě už nemusím platit člověka, který tu čtečku bude opravovat, protože si ji moji zaměstnanci budou umět opravit sami; nebo, třeba právě v případě těch nově vyráběných vozů: tím, že se mi nový vůz opotřebuje mnohem pomaleji, nemusím do dalších nových investovat za 10 let, ale až za 20, protože jejich životnost je delší. To ale neznamená, že by ten vůz měl být dražší, protože byť je technicky možná náročnější ho vyrobit a správně seřídit, už to nemusí dělat člověk: dělá to robot, který nepožaduje plat, a já tak odbourám několik lidí, kteří ten proces sestavení dřív museli dělat ručně – teď mi to dělá jeden člověk, který jen někde mačká nějaké tlačítko a zadává vstupní hodnoty do počítače, který řídí robotickou ruku, atd.; pochopitelně lidský faktor nelze nikdy zcela vyloučit, protože nějakou vstupní hodnotu tam vždycky musí zadat – jasně: můžu naprogramovat robota, aby všechno dělal pomocí strojů, ale furt musím být na začátku já, protože beze mě by nevěděl, CO chci vyrábět, ale tím právě platím míň lidí, tak si přece za nový a lepší stroj nebudu paradoxně účtovat víc, ne? – Čímž se smyčkou dostávám zpět k první větě tohoto mého příspěvku, respektive k tomu srovnání cen před xx lety a nyní – protože by nebyla potřeba zdražovat, nebyla by potřeba mě, jakožto plátce, poptávat více peněz za tutéž činnost, kterou jsem před xx lety vykonával za plat xx krát nižší.)

Takže možná, že by ta správná otázka měla nejspíš znít: Proč chtějí lidé stále víc? Nejsme to náhodou my… počkat, tím se dostáváme do docela zajímavé smyčky… takže když se dostaneme k původní otázce: Kdo vyvolal tu potřebu zdražovat? Nebyla to nějaká chtivost toho mít víc peněz a tím se muselo zdražit, abych si toho pak nemohl pořídit víc než dřív? Hmmmm

MartinV...ale to, že jdou mzdy někde nahoru není pravidlo. Jsou firmy (v jedné dělám i já a znám i x dalších), kde x let nešel plat nahoru, samozřejmě je to ekonomicky složitější, ale zmiňuji jen to, že to zvyšování mezd není všude. To zvyšování je nerovnoměrné, bohužel je to i chyba státu, že neroste minimální mzda rychleji, protože třeba já si koupím za stejnou mzdu 60% toho, co před 2 roky. To je myslím i to, na co Falkon narážel z hlediska ekonomiky.

Falkon: ve tvé úvaze chybí ostatní vstupy inflace, jako je vznik nových peněz v ekonomice. Je to trochu složitější, ale to je jeden z důvodů, proč rostou mzdy, proč lidé zdražují své služby, produkty atp. (protože nabídka a poptávka, jinými slovy když lidé mají víc peněz a poptávají více mých výrobků, ale já jich víc vyrobit nedokážu, zvednu cenu, čímž docílím, že lidé opět budou poptávat takové množství, které dokážu vyrobit; což je jen nějaký modelový příklad, realita je o poznání složitější).

Ve výsledku tu stále inflace je (byla a bude), a to znamená, že zachování nominální ceny jízdného není nic jiného, než zlevňování reálné hodnoty jízdenek. Takže my už tu 10 let platíme stále méně a méně, jelikož nikdo asi nemá stejnou mzdu, jakou měl před 10 lety.

A jiný úhel pohledu: i zdražování reálné hodnoty by mělo své opodstatnění, jelikož kvalita vozového parku před 10 lety a dnes je úplně někde jinde - NP vozy, klimatizace, tichost vozidel atp.

Souhlas s MtM, jen bych k tomu rád dodal takový řekněme dotěrný dotaz: Proč by se za tutéž službu či komoditu mělo (ať už v pravidelném či nepravidelném intervalu) platit stále více? A teď samozřejmě nemám na mysli pouze cenu dopravy, myslím to všeobecně, ať už jsou to potraviny, listovní a poštovní služby, spotřeba energie, atd.

Argument typu „vstupní komodity (cena benzínu/nafty, údržba, atd.) se zdražují“ rovnou odbourávám stejným dotazem: Proč je stále zdražovat? Dostaneme-li se na úplný začátek všeho, stojí za tím zpravidla živá či neživá příroda (tzn. např. chovaná hospodářská zvířata, těžba ropy, kamene, písku, atd.). Tyto položky – veškeré původní vstupní materiály – jsou stále za stejnou cenu: zdarma. Nebo snad někdy někdo, kdo chtěl něco odněkud vytěžit/podojit krávu/vzít vejce slepici musel té hroudě země/dané krávě/slepici ZAPLATIT za to, aby mu tu danou položku vydala?

Takže: Proč tedy za tutéž službu/komoditu platit stále víc? A když už ne zdražovat, proč tu službu/komoditu jiným způsobem zhoršovat (např. prodloužením intervalů mezi spoji/mícháním nekvalitních příměsí do jednotlivých potravin,…)

A proč by se měly zvedat ceny? Proč prostě ministerstvo dopravy nepřispěje různými finančními injekcemi na podporu jednotlivých MHD? Pořád se mluví jen o ekologií, přitom MHD je nejvíc ekologická doprava ve městě, když nepočítám kolo a koloběžky. Navíc ceny energií začínají jít dolů, snad by časem zas mohlo dojít k obnovení většího rozsahu objemu MHD.

Richie: když se politici bojí zvednout nominální ceny..

Výborně, další osekávání pokračuje....

Podle odsazení časů odjezdů t-34 a t-36 v prokladu to vypadá na očekávané obsazení t-36 v kloubech a t-34 v sólech. Stejný model asi bude v dopoledním sedle i na t-31 (sóla) a t-33 (klouby): každá v intervalu 15 minut. Na t-25 a t-26 to vypadá na záměnu časů večerních odjezdů směrem do Nového/Starého Lískovce.

Tak to tedy doufám, že i 34 bude v kloubech, protože jinak to bude solidní maso.

Na idosu je jízdní řád s platností od 1.3. Linky t-34 a t-36 mají v sedle interval 15 minut a odpolední špička 10 minut.

Jo, o přejezdech z Husovic vím od začátku, jen mi nebylo jasný, jestli se něco nezměnilo právě na tom kolečku ze Slatiny na hlavas a do Slatiny areál. Jsem zvědavej, jestli časem dojde na zadrátování právě tohohle oběhu.

Jezdí, to je vysvětlení různých intervalů v různých směrech. Ráno to jezdí po 33 do centra na po 77 z centra, odpoledne opačně.

Celodenně jsou na 33 pouze 4 vozy, další 3 jsou jen ráno, naopak odpoledne najíždí 3 vozy z Husovic po ranní části na 27, k tomu pomáhají ty klouby ze 77.

No a když už jsme u Slatiny a linky 33, ony už nejezdí oběhy, kdy kloubový autobus vyjel z nádraží jako 33 na sídliště a vracel se jako 77 z dnešního Areálu Slatina?

Ale proč proboha? Kloubových trolejbusů bude teď aktuálně dost.

No, tak se na 33 pošlou autobusy. Ty snad ještě ve Slatině jsou, ne? Není to ideální, ale není to ani žádná novinka. Na autobusy na 33 jsou už lidi zvyklý

To bys musel poslat do sól i tu 33 (minimálně 3 její odpolední kurzy, kde jsou přesně ty 3 vozy z 27, co ráno zatáhly do Husovic). A tím by se vynutila potřeba dalšího vozu na 33. Navíc sóla jsou na 31 a ve Slatině jich není zrovna na rozdávání (a ani místo na další tam není).

No, tak se 27 pošle do sól. Ono se zas tolik nestane. Stejně tam jsou po většinu dne ty klouby naprosto zbytečné.

Ale tehdy zas nebyla kloubová 33 a 27

Tak oproti covidové situaci na 30 těch kloubáků ve stavu dost přibylo, takže by nemusel nastat takový problém dané šichty obsadit adekvátním vozidlem.

No pokud to dopadne tak tragicky, jako vloni na 30, kdy se kvůli covidu omezil interval, měly to odjezdit klouby , ale ve výsledku tam ve většině pak stejně byly nasazovány natřískané sóla, protože klouby nebyly, tak potěš koště.

No, pokud se tomu nějak přizpůsobí i intervaly 34, ve stylu neodjede všechno najednou a pak dlouho nic, tak by to ve špičce mohlo fungovat. Příjemné to není, ale zase 7 minut v sólech, nebo 10 minut v kloubech není už zase tak velký rozdíl. Horší to bude v sedle. S patnáctiminutovým intervalem není moc reálné tam udělat rozumné proklady a přestupní vazby se taky zhorší. Celodenní desetiminutový interval by za mě byl lepší. Ale holt se nechce zvýšit jízdné, tak se musí šetřit a doplatí na to cestující. A nikoliv poprvé.

Ale kurzů bude míň než nyní, takže myslím že bude prodloužen interval. Podle počtu kurzů to vypadá 10 minut špička, 15 minut sedlo.

Nově od 1.3.2023 budu rozepsaný na kurzech 03603, 03609 a 03611 kloubové vozy garantovaně. Nově bude trhačkou (R,O) 03606. Ale podle toho rozdělení bude v pracovní dny celá 36 kloubová.

Ano, k 1. 1. 1997 byla ještě jednosměrná, k 1. 9. 1997 již obousměrná (zdroj: plánek linek a JŘ linek 50, 79 a 80 k 1. 9. 1997).

EDIT: a k lince k Bauhausu: v JŘ z Rovnosti z roku 1998 je JŘ ASKO+BAUHAUS s platností k 1. 2. 1997 (přitom v JŘ z Rovnosti z roku 1997 nejspíš není). Přikládám.

K ASKO se přestalo jezdit od 2. 8. 1999 (zdroj: platnost JŘ BAUHAUS 1999).

Peno: Ty spoje byly slibované, ale jestli vůbec vyjely, si nepamatuju. Od 10. 8. 2013 začala k AQM jezdit 105. Jinak dlouho jezdil Aquabus do/z Vranovic.