Měl bych námět k vypravenost...
Bylo by možné přiřadit nějaký kód pro linku ČD? Jednalo by se o zapisování NAD za vlaky, které bývají navíc i označeny příslušným pořadovým číslem, které by se dalo použít do záznamu jako kurz, s využitím poznámky k popisu dané výluky (např. dnes NAD v Tišnově jsem zapsal jako ZVL s doplněním o konkrétní výluku)

Opraveno.

Navíc je nefunkční odkaz na stránky srazu

V aktualitě o 4. ročník Podzimního srazu autobusů ve Vyškově je chyba V sobotu 13. září 2013 od 9:00 místo 2014

Web je Edova parketa, ale za fórum jednoznačně říkám, že žádné úpravy se dělat v tomto směru nebudou.

Na fórum jsem bez problému chodil už na Symbianu. Tento template je udělaný tak, že i na malém displeji je fórum celkem dobře čitelné. Úpravy jsem kdysi nějaké udělal (např. přihlašovací formulář má zvětšené tlačítko přihlásit a u některých checkboxů jsem přidal label na jejich popisky (nemusí se tak prstem lovit samotný checkbox, ale stačí tapnout na popisek) - to v původní šabloně nebylo.

Co se týče procházení fóra, tak osobně nemám žádný problém. Pokud ty máš, prosím o uvedení modelu telefonu a prohlížeče. Ideálně přilož nějaké printscreeny.

V jakém ohledu a na které mobily by to bylo potřeba? Osobně mi na mobilu vše funguje tak, jak potřebuju... (WP 8.1 s Internet Explorerem)

Není v plánu stránky i fórum optimalizovat pro mobily?

Ano, to téměř všichni víme, ale pak se tu najdou někteří, co se budou u každýho dlouhodobě/definitivně odstavenýho vozu ptát "Proč se vyřadí zrovna ten...", když to ani není mnohdy pravda (jak tu popisuješ). Kvůli těmto diskutérům tu právě padl návrh na změnu (taky jde o to, jestli to vůbec pomůže).

Přesně tak je to myšleno.

Já to chápu tak, že "dočasně odstaven" má k provozu relativně blízko (potřebný náhradní díl, plánovaná oprava v dílnách atd.,) zatímco dlouhodobě odstavený má k provozu daleko (buď je v plánu šrotace, nebo pro uvedení do provozu je potřeba komplikovaná oprava v dílnách, u které se třeba neví, jestli vůbec bude).

Čeža: Log se nyní nikde nevede. Ale je to zajímavý námět, zkusím to nějak promyslet.

Rez: A čemu vadí stávající pojmenování? Je podle mě zbytečné mít na dlouhodobě a definitivně odstaven dva stavy. Pokud ale máme jeden, je nesmysl ho pojmenovat jen dlouhodobě odstaven, protože třeba nějaký vůz je definitivně odstaven týden a pak hned sešrotován, což by odporovalo tomu, jak je ten stav nazván.

V té souvislosti bych navrhl opravit kategorii odstaven (dlouhodobě/definitivně) na dlouhodobě odstaven.
Nebo případně sloučit do jedné kategorie a nazvat neprovozní. Musíme mít definováno, jak dlouho je odstaven? Nevidím do té kategorizace tak hluboce, jestli vychází z evidence podnikové nebo jde o historické pojmenování, které ztratilo význam. Jestli to pojmenování a třídění má nějaký hlubší význam, beru zpět.

Vzhledem k diskuzi v tématu o RT6 mne napadlo toto: Uchovává se log aktuálního stavu vozu v evidenci? A pokud ano, bylo by možno ho zpřístupnit?

Termín výluky na Vaňkecu se už blíží onomu termínu pro řidiče IAD, který se vyskytl v některém z článků brněnského deníku (prosinec).

http://www.bmhd.cz/vyluky/vyluka.php?vyluka=1098
Podle dpmb.cz byla výluka prodloužena do odvolání. Taky se není čemu divit - čím rychleji se zvyšovala cena oprav (z 50 na nějakých 113 miliónů), tím pomaleji se nyní staví. Teprve teď v srpnu (po 11 měsících) byla doprava převedena na druhou polovinu mostu, tedy odhaduji trvání do 6/2015...

Taky výluka na Vaňkově náměstí byla prodloužena do 5.10.2014 (ach, ty termíny).

Na Facebooku na stránce Internetové encyklopedie dějin Brna je připomenutí dnešního výročí, které na stránce BMHD chybí,

viz stránka

V popisu je sporný fakt, že loď Veveří byla zařazena jako čtvrtá v pořadí do stavu lodí Dopravního podniku města Brna. Je pravda, že existoval malý člun jménem Svratka, je možné, že od roku 1946 (nebo i spíš jak lodě Brno a Morava) v majetku DP, o jeho původu a použití se moc neví. Je možné, že přestavěn z parníčku Carolus, je možný i jiný původ. Ani na BMHD není Svratka vedena jako loď, takže Veveří dle evidence BMHD je třetí jednopalubová loď. Asi by v popisu od IEDB spíš slušel popis: ... že loď Veveří byla zařazena jako třetí v pořadí do stavu osobních jednopalubových lodí Dopravního podniku města Brna.

V popisu návrh na anketu na jména současných lodí. Je jasné, že jména nikdo nezmění, byla by to urážka partnerských měst, ale je to zajímavá anketa. Já bych hlasoval pro jména tradiční, pro brněnské lodi již použitá: Svratka, Morava, Veveří, Mír a Brno. Brno je už použito na bývalý Úderník, tak bych byl pro přejmenování třeba na Kníničky.

tam kde dnes znamená již včera...

Člověk myslí o rok dopředu

Jejda, díky

Opravené.

Už jsem to měl v plánu taky napsat.

U výluky "Oprava křižovatky Václavská - Křížová - 2. etapa" je špatně uvedený rok: 23.08.2015 00:00 - 24.08.2015 23:59

Na Facebooku pod příspěvkem k dnešnímu výročí je dotaz

"Fucik Leos Neví někdo, v jakém zápřahu se jezdilo a jaké bylo plemeno koní?"

V materiálech dnes známých nejsou zprávy o plemeni koní, ani podrobnosti k zápřahu. Před vůz zapřažen 1 kůň, nebo 2 koně jak do normálního povozu, jen nebyla použita voj. Počet koní určoval typ vozu (váha vozu s váhou předpokládaného nákladu) a sklonové poměry trati. Lehký vůz nepřeplněný cestujícími na sklonově nenáročné trati tahal jeden kůň, těžký vůz, či přeplňovaný lehký vůz na sklonově nenáročné trati tahaly 2 koně. Vozy na sklonově náročné trati tahaly 2 koně s tím, že v místě velkého sklonu dostaly přípřež 1 až 2 koní (bývalo zvykem řazení přípřež 1 kůň + 1 kůň + 2 koně i 2 koně + 2 koně), přípřež bývala např v úseku u starobrněnského pivovaru, kde byl větší sklon, kombinovaný s malými poloměry oblouku, a navíc přeplňované vozy ve svátečních a nedělních dnech

Téměř po 2 letech po upozornění na bludy ve stati o zahájení provozu první koňky v Brně na internetové encyklopedii dějin Brna se aspoň na facebookové stránce encyklopedie objevily konečně trochu nemystifikující údaje, viz facebook. Mimo upozornění pro dobrovolnou pracovnici IEDB v roce 2012 a mimo předchozí příspěvek v tomto tématu tyto vědomosti nebyly dosud nikde publikovány. Mohl by tedy příspěvek sklidit aplaus, nebýt ale hrubých chyb v onom příspěvku. Uvedeno: "(stanoviště u domu č. 9, tj. roh Kounicovy a Moravské náměstí)" - onen rohový dům s nápisem KIOSK na fasádě měl orientační číslo Am Kiosk No 1 (Na Kiosku č. 1), takže konečná byla jinde. Uvedeno: "[Na snímku je nákres jednoho z prvních 5 vozů, které na trasu Kiosk-Královo Pole v roce 1869 vyjely.]" - na snímku je plánek zavřeného vozu, který nemohl být jedním z 5 otevřených vozů při zahájení, neboť tyto vozy přišly do Brna až koncem listopadu 1869, kdy byly policejně schváleny.
Po upozornění v roce 2012 upravená stránka na IEDB viz zde

K zítřejšímu dni - zítra před 145 lety slavnostně zahájena v Brně tramvajová doprava v animální trakcí v předvečer narozenin císaře FJI (18.8..1830) a v den narozenin zahájen provoz na trati Kiosk (tehdy od domů Am Kiosk No 7 a 9, ulice Kiosk mezi dnešní Kounicovou a Lidickou měla liché orientační čísla 1 - 11) a Semilassem v Králově Poli (na plácku vedle císařské silnice mezi dnešním Starým Semilassem z roku 1900 a ulicí Metodějovou, vozovna byla východně pod konečnou v propachtovaných prostorách v hospodářském zázemí výletního, původně bývalého zájezdního hostince Semilasso na Metodějově ulici - dnes v místě vozovny multifunkční dům Nové Semilasso). Jelikož se tradují různé nepravdy, a to i na seriozních webech, nejen na BMHD, tak toto malé upřesnění. Zpráva o události z českého denního tisku:

Moravská orlice
Číslo 187 z 18. 08. 1869

17. srpna 1869 o 19.00 byl slavnostně zahájen provoz

5 ověnčených letních vozů vyjelo od Berglova domu (konečná na Kiosku) až do Králova Pole. Jízda trvala 15 minut. V restauraci Semilasso bylo občerstvení a v 19.00 byla společnost odvezena zpět. Trať byla vyzdobena dvěma černožlutými prapory u Berglova domu, dále pak na Nové ulici u mýta a na konečné v Králově Poli. Zahájení se zúčastnili pozvaní hosté, náčelníci zdejších úřadů obecních a zemských, vojenští hodnostáři a zástupci žurnalistiky. Dále správní rada Brněnské společnost Tramway-ové s presidentem ryt. Gust. Schöllerem. Pokyn k odjezdu vydal o 19.00 hodině ředitel společnosti inž. Bruhnsen

Tedy k tomuto datu nemohlo podle některých pramenů proběhnout zdobení vozů ve vozovně na rohu Údolní a Marešovy (budoucí vozovna byla ještě Gillainova továrna), ale jedině ve vozovně v Králově Poli. Vozů nemohlo být nastrojeno 6, protože v době zahájení provozu vlastnila brněnská tramvajová společnost pouze 5 letních vozů a 1 nákladní do dodávky zavřených 10 vozu koncem listopadu 1869 (28.11. 1869 zahajovaly provoz na trati Kiosk - Staré Brno) - viz Moravská orlice, číslo 161 z 18. 07. 1869 (Zakoupení koně, osobní a nákladní vůz jsou již ve vozovně v Králově Poli) a číslo 166 z 24. 07. 1869 ( Pro brněnskou tramway 5 vozů bylo po železnici dovezeno z Vídně. Vozy byly vkusné s výstupem v předu a vstupem vzadu pro 21 osob. Sedadla byla jako ve starých železničních vozech po obou stranách a průchod byl uprostřed). Dle uvedené novinové zprávy pravděpodobně došlo k slavnostnímu otevření v Králově Poli, kde v 19 hodin po občerstvení ve výletním hostinci byl vydán slavnostně pokyn k odjezdu a tedy k zahájení provozu. Prapory byla ozdobena nejen trať, a nejen v podvečer 17.8., ale i celý den 18.8. Ozdobeny byly všechny erární budovy z důvodu narozenin císaře.
Brno nebylo třetí město Rakouska-Uherska, kde byla zavedena MHD. Bylo prvním městem na území dnešní České republiky, bylo druhým městem na předlitavské části Rakouska-Uherska, ale v rámci celého Rakouska-Uherska bylo až páté po městech Vídeň (4.10.1865), Pest (1.8 1866), Buda (18.5.1868) a Temešvár (8.7.1869). Budapest vznikla až v roce 1871.

Snad moji připomínku k zítřejšímu výročí zájemci o historii uvítají a weby toto chybně popisující učiní nápravu