abcde: Podle Vás bude obsluha odsunuté role levnější?! Jestli to víte, tak sem hoďte číslo a zkuste ho doložit.Ale je na první pohledu zřejmé, že dostat lidi od řeky do centra bude nákladnější, než od Petrova.

8 šalinových linek na Nádražní, resp. v jejím bezprostředním okolí, když počítám i Maliňák a dvě linky u řeky je setsakra rozdíl. Kdo to nevidí, má v mozku vypnutá některá centra.

Třeba proto že na západ není navržená žádná tramvajová trať? A směrem na východ jen v nějakém dlouhodobém výhledu, přičemž ten jak víme z realizace napojení ÚAN Zvonařka může v Brně trvat i 40 let?

A i kdyby se povedlo nějaké propojení přímo z přednádražního prostoru na Životského zároveň s nádražím postavit, tak se stále nevyhneme křižovatce přednádražní_prostor X Plotní. Bude předpokládám úrovňová světelná a pak by mě moc zajímal její kapacitní výpočet. Abychom neskončili třeba jako na křižovatce Václavská X Křížová nebo Vranovská X Cejl. Stejně tak by mohl být velmi zajímavý výpočet kapacity na Nových Sadech.

O linkování MHD ve variantě Řeka se ví úplné kulové, jediné, co se ví, je právě ta tramvaj přes Nádražní (ale už se neví, kam dál). O žádných autobusech ani trolejbusech se neví vůbec nic, natož o tom, kam by jely a v jakém intervalu (skoro mi to připadá jako záměr...). Prostě tady vaříme z vody a není divu, že jedna strana si myslí, že se zavedou (trol a bus) linky od nádraží do "všech" směrů v rozumném intervalu, kdežto druhá je skeptická a vychází jen z jediné zveřejněné (možná účelové) malůvky, která není v tomto ohledu moc pozitivní a kromě cestovní doby +10-15 minut po (skoro) celém Brně zná jen tu tramvaj na Nádražní. Nikdo nedokáže v tuhle chvíli na jistotu říct, jaká bude cestovní doba z nádraží u Řeky do různých zastávek po Brně. A to je špatně. Sakra špatně. Přitom to je dost podstatná součást pro rozhodnutí o poloze nádraží. A jestli to nebude obsahovat ani studie, co má být zveřejněna teď, tak to bude první věc, čím se bude dát zpochybnit pro neúplnost.

Všichni (kromě těch směřujících na jih do Komárova a Chrlic) projedou uzlem přes Nádražní, případně Nové Sady...
To jsi zjistil kde? Nemyslím si, že by lidé směřující na východ nebo na západ potřebovali přes Nádražní. Proč?

A jé, už tady dlouho nebylo "150 mega". Někdy mám dojem, že debaty o nádru na netu ovládli chatterboti. Furt ty stejný fráze dokola.

Přestoupit (vystoupit) jinde, než na HBf. už jde nyní, ale ve větší míře se tak děje akorát v kéniku, protože to je jediná stanice, která má solidní návaznost na MHD. Šimice a Heršpice jsou tragicky nedostupné, Řečkovice jsou na tom o něco líp.Ale odsouvat rolu kvůli nácestným stanicím (Leskava, Vídeňská, Životského), které lze nota bene zřídit i bez něho, je hloupost. Navíc odsun by zabil obsluhu kancelářského komplexu kolem Hornbachu, kde by se teď poměrně snadno dala zřídit zastávka.

Přímá tramvajová spojení k řece vždycky pojedou přes už dnes přetížené křižovatky buď Dornych/Křenová, nebo Nové sady. Z perónů to na nástupní stanici šaliny u odsunu bude podstatně dál plus delší cesta do centra plus často další přestup. No nekup to.

K tomu každoročně vyšší náklady na provoz MHD 150 mega (když se škudlí na kdečem) nehledě na investice do nových tratí, vozů, rozšíření vozoven atd.

Všichni (kromě těch směřujících na jih do Komárova a Chrlic) projedou uzlem přes Nádražní, případně Nové Sady, i když tam nutně nebudou muset přestupovat. V souvislosti s řešením tramvají před odsunutým nádražím jsem viděl namalované tramvajové linky vždy jen přes Plotní a přes Bulvár. A určitě by šlo zavést nějaké autobusové linky co pokryjí vedlejší směry, nicméně to nikdy nebude páteřní systém (tam počítám trasy v intervalu 5/10) a navíc tento přístup neodpovídá dopravní koncepci Brna, kdy bus je považovaný za doplňkový druh dopravy.

Samozřejmě je navíc část lidí, kteří použijí jiné zastávky regionálních vlaků, ale s výjimkou KP to s jejich návazností na tramvajový systém není zrovna dvakrát komfortní.

Co se týká polohy zastávky SJKD ve variantě odsun, tak samozřejmě tou polohou v prostoru Zvonařky jsem měl spíš napsat logicky za Zvonařkou - tj. v úrovni -1 odsunutého nádraží.

Opět mylný názor, že všichni cestující z vlaku pojedou přes Nádražní. Nevím, kde se to tady neustále bere. Podívejte se na mapu a vezměte si přestupní uzly a zjistíte, že na hodně z nich existuje minimálně stejně rychlá cesta od odsunutého nádraží - Nemocnice Bohunice, Stará Osada, Mendlovo náměstí, Komárov. A určitě vyrostou nové přestupní uzly - Vojtova, Životského. Nemluvě o cestování do jižní části města. Ano, problém jsou uzly severně umístěné uzly jako Česká, nádraží v Králově Poli atd. Takže prosím nebudujte představu, že nejlepší to bude vždy přes Nádražní. Nemluvě o možnosti přestoupit na jiných zastávkách než na současném hlaváku. Případně půjde využít vlaková spojení, odsunuté nádraží - nádraží v Králově Poli. Protože se zkapacitní nádraží, tak vlaky budou moci jezdit v kratších intervalech, podívejte se na západ od nás a všimněte si, jakou roli hraje železnice při cestování po městě a jakou u nás. Proč máme pořád tendenci všchny rvát do jednoho přestupního uzlu, na kterém se už teď nedá hnout.
Důležité bude vytvořit přímá tramvajová spojení odsunuté nádraží - severní směr a vytvořit kapacitní trolejbusové (autobusové spojení) Životského - odsunuté nádraží - Vojtova - kampus/Mendlovo náměstí.

Co se týká SJKD a Zvonařky, tak při odsunu nádraží se má odsunout i Zvonařka, takže pokud umístíte zastávku na současné místo a nádraží se odsune, tak to bude problém.

Ojin: tak třeba Stuttgart není o mnoho větší než Brno, a přesto má Stadtbahn (polopodpovrchovou vlakotramvaj) - pod povrchem je to v hloubce 1-2 pater domu; ne zahloubené hluboko pod povrchem á la pražské metro.
A ve chvíli, kdy bychom měli výrazně rychlejší tramvaj za cenu nutnosti sejít pár schodů na zastávku, bral bych to všemi deseti. Myslím, že stejně (mělce) je na tom metro v Budapešti či RER v Paříži.
Tak aby se na tato témata jen nepořádaly přednášky, ale taky se něco skutečně začalo dělat.

O akci jsem věděl, ale program mě vůbec nezaujal na první pohled, tak jsem to pak tak nějak vypustil. Asi to mohlo být nakonec docela zajímavé, tak díky aspoň za report :)

Když už se tu mluví o diamteru, shodou okolností včera byl včera na stavební fakultě seminář o brněnské mobilitě. Byl jsem na její druhé části. Shodou okolností se to překrývalo s veřejným projednáním plánu mobility, což považuju za chybu.

Program zde: https://cs.eventbu.com/brno/mobilita-ro ... ne/1435605

V první předášce "Limity pouliční tramvaje aneb potřebuje Brno rychlodráhu" bylo zdůrazňováno, že současná tramvajová síť je na hranici kapacity a také fakt, že rychlost zejména v centrální oblasti města desítky let stagnuje. Takový stav může těžko přilákat a pojmout nové cestující, což je překážkou dalšího rozvoje města. Byla tu snaha zbořit mýtus, že Brno je na podzemní kolejovou dopravu příliš malé. I když počet obyvatel není tak vysoký ve srovnání s dalšími městy s podzemní dopravou (i když jsou i mnohem menší města - Lausanne, Brescia), je tu poměrně velká rozloha a vysoký podíl cestujících veřejnou dopravou. Navrhované řešení - dat tramvaje pod zem, čímž se zároveň získá místo na povrchu i pro nedopravní funkce - příkladem byla ulice Veveří v rámci Severojižního tramvajového diametru s upřednostňovaným směrem do Bystrce jakožto největšího sídliště. Osobně si ale myslím, že náhrada povrchových tramavají podzemními není správná cesta, jak už se poučili v mnoha městech.

Nejzajímavější byla přednáška pan Veselého z DPMB o historii a odkazu konceptu rychlé tramvaje do současnosti ("Ohlédnutí za příběhem "rychlé tramvaje" v Brně – možnosti využití kolejového systému v prostředí MHD v historických i budoucích etapách"). Mluvil o plánu propojení rychlodrážních úseků třemi diametry, které by ovšem znamenaly zánik mnoha povrchových tramvajových tratí. Rok 1990 zastavil realizaci povrchově hloubené tratě v parku pod Janáčkovým divadlem a projekt se v průběhu 90. let transformoval na severojižní tramvajový diametr. Nově vzniklým krajem byla tato myšlenka přejata ve formě kolejového diametru zapojeného do železniční sítě. Tento dvojí přístup se v průběhu let nepodařilo rozetnout a trvá dodnes. Jako zajímavost byla uvedeno, jak se to promítlo do současného územního plánu - zatímco v severní části je tam tramvajový diametr do Bystrce, v jižní části je napojen do železniční trati do Chrlic. Na závěr bylo na příkladu Lipska a jeho nedávno (2013) zprovozněné Stammstrecke naznačeno, že budoucnost brněnské městské a příměstské dopravy je v železničním diametru, u kterého nehrozí, že by měl o cestující nouzi.

Dále byly představeny projekty tramvajových tratí do kampusu a do Staré Líšně. Pro kampus by mělo být v průběhu března vydáno územní rozhodnutí a v Líšni zase byla přidána obslužná komunikace pro černé stavby v zahrádkách, ovšem jenom jižně od plánované zastávky (severní část se přimyká příliš těsně).

Následovala prezenatace VMO Žabovřeská, kde byly zajímavé hlavně vizualizace, které se na internetu neobjevily s takovou podrobností. (V podstatě toto zblízka http://g.denik.cz/50/89/vmo_vizualizace.jpg) Kromě překrytí komunikace v okolí mostu na Veslařskou je tam plánovaná ještě lávka zhruba na konci ulice Kamenomlýnské, ten překryv uprostřed ke kamenomlýnské kapličce nakonec v projektu není, ale má tam být stezka pro pěší po spodním okraji Wilsonova lesa po celé délce. Problémem je však nutnost nového posudku EIA.

Poslední přednášky představily budování P+R v Brně, oproti dříve prezentovaným byl navíc záměr P+R u nádraží v Bílovicích místo původně zvažované Obřanské a v závěru spíše polemické vystoupení stylu "opravdu má být v každé ulici cyklopruh?".

Je zajímavý, že ti vadí finanční náročnost odsunu, ale podzemní část varianty pod Petrovem už ne. Přitom zrovna ta podzemní část může být taky finanční sebevražda.

Ohledně SJKD nedělají, nebo alespoň mám taký pocit, naši zastupitelé vůbec nic. A přitom i zde by šly čerpat prostředky z EU.

Ano, zlepší - ale po 40 letech od otevření mi to přijde krapet pozdě.

Že na SJKD musí být zastávky v prostoru Nádražní a Zvonařky je jasné už od počátku. Budou potřeba ať už se postaví jakákoliv z variant nádraží. Na čem ale trvám je, že verze Řeka bez SJKD nemůže být, zatímco při stavbě nádraží v centru (ať už na stávajícím místě nebo pod Petrovem) se může začít stavět diametr teoreticky až po přestavbě nádraží (z praktického pohledu by ale bylo také vhodnější jej mít dřív).

Dostupnost Zvonařky se snad zlepší přesunutím d-12 na Plotní (mělo to být už dávno, ale aspoň že to bude), když bude zastávka přímo u nádraží.
Taktéž přesunutá rola má být blíž Zvonařce, proto se nabízí naplánovat zastávky SJKD jednu Nádražní a druhou Zvonařka, čímž budou zastávky pro jakoukoliv z variant roly.

V případě vymístění nádraží, tedy oficiálně varianta "Řeka" je funkční SJKD základní předpoklad, bez kterého nelze technicky zajistit ani zdání adekvátní dostupnosti MHD v rámci města. Náhradní řešení v podobě protažení dvou nebo tří linek tramvaje přes kapacitně omezené křižovatky Plotní x přednádražní_prostor a přednádražní_prostor X Bulvár nedokáže konkurenceschopnou a kapacitní návaznost zajistit. Bez SJKD bychom museli od nádraží do centra (a dále, protože většina cílů je spíše na severu města) přemístit nejméně 50,000 lidí denně v jednom směru, což při uvažované (a z hlediska kultury cestování hodně hraniční) kapacitě 150 osob na spoj představuje nějakých 333 spojů (v jednom směru !). A to je požadovaný proud pouze generovaný nádražím, bez započtení dalších nemalých zdrojů cestujících v okolí - Jižní Centrum, Komárov atd.

Odstrašující případ výstavby autobusáku Zvonařka bez zajištění adekvátní obslužnosti budiž mementem na věčné časy. Poučit z historie se občas vyplatí.

goldfinger:
Aktivisti dobrovolně nepřiznají, že vymysleli špatnou variantu nádraží v centru a šli do slepé uličky kvůli slibům levného nádraží. Díky tomu se porovnává špatná varianta v centru s odsunem. Tlak přisunovačů bude dostatečně silný na to, aby zabránil výstavbě odsunutého nádraží neustálým napadáním u soudu. Ano, celá věc skončí na nedostatku financí, protože kvůli neustálým odkladům nebudeme moci čerpat finance z EU. Doufám, že město nepůjde do varianty, která ho odřízne od VRT, protože současné nádraží nebude připravené na připojení VRT kvůli neustálému oddalování kompletní rekontrukce a doufám, že město nespáchá vlakovou sebevraždu tím, že rozprostře rekonstrukci nádraží v centru na 10 let a tím pádem budou po dobu 10 let takové výluky, že poklesne zájem o celý IDS JMK.


SJKD má jednu nevýhodu, budou po něm moci jezdit jen osobáky, tedy bude nanejvýš vhodné, aby nádraží pro SJKD a rychlíky bylo co nejblíže. A jalikož neznáme polohu nádraží, tak myslím, že není vhodné tuto trať stavět. A hlavně, dle Tvého názoru stát nebude mít 20 mld. na odsun nádraží, ale bude mít 30 mld. na SJKD? Zajímavé.

SUDOP dobrovolně nepřizná, že šel do slepé uličky. Tlak odsunovačů bude dostatečně silný na to, aby zabránil dalšímu rozpracování varianty v centru, ale celá věc skončí na financování. Prostě nebude jednorázově k dispozici 20 mld. Kč a doufejme, že ani město nespáchá finanční sebevraždu, aby na dlouhá léta umrtvilo všechny investice s výjimkou odsunu.

Oproti tomu v centru se rola dá modernizovat postupně a každý krok by znamenal zlepšení.

Nejrozumnější by bylo začít upgrade celého uzlu výstavbou SJKD. Ten je nekonfliktní a jeho přínos poměrně výrazný.

Fakt by mi vyrazilo dech, kdyby to Sudopu vyšlo popáté jinak, než v předchozích čtyřech případech. Tedy, že obě varianty mají výhody i nevýhody, ale že rozpracovanost a peníze již nalité do přípravy odsunu hovoří pro jeho realizaci. A podezírat SŽDC z nestrannosti je v téhle věci opravdu nemožné.

Já se spíš bojím, že studie neukáže nic. Resp. ukáže, že jedna varianta je sice levnější, ale s potenciálně slabými místy a ta druhá je sice dražší, ale zase těch slabých míst nemá tolik. A pak bude přetahovaná pokračovat...

Pavel: Pokud to tak skutečně je, tak je to dobře.

A co si přeje ten, kdo ji zaplatil? Pokud vím, tak SŽDC (stát) se vždy stavěla neutrálně k poloze nádraží.

Tak určitě jsou i studie, který se dělají poctivě, ale v našem státě si nechci moc dělat iluze.

Dvakrát ne nestačilo. Aktivisté chtějí třetí referendum o nádraží v Brně

Ne. Vítejte v 21. století.

Studie je snad od toho, aby dopadla, tak jak si přeje ten, kdo si ji zaplatil, ne?