Specialni NAD mezi krpolem a hlavakem? To zni skoro jako vtip.

Včera byla výluka, zřejmě Královo Pole - Hlavní nádr. DOPAZáci se činili, ale ta dvě sedmikila, hlavně do toho jednoho z nich, tuším BKA 56-XX (není ani v evidenci) bych nevlezl ani za 500,- Kč... Vyhrálo by hlasování o "Největší trosku v pravidelném provozu" měsíce března!

Byla to 004 s jistotou. Zel realita "bezporoblemoveho zkusebniho provozu" uplne neodpovida tiskovym zpravam firmy Skoda ... Ale to neni tema na toto forum. Mohu pouze poznamenat, ze realny svet neni tak cernobily a neni vhodne verit jen jedne ze stran... Konec koncu je to videt i na kauze okolo 13T.

No buď to byla tedy 380.004 nebo nějaká jiná, která se přetahovala pro nějaký vhodný vlak někam jinam. Nicméně mašinky docela dobré, zřejmě zatím jen minimum problémů a když, tak banality.

380.004 je ted na testech v Rakousku. V dohledne doby by mel byt testovaci provoz rady 380 v osobni doprave rozsiren o dalsi turnusovy den (pro tri stroje). Pribudou tam i vykony v IDS JMK. Me osobne prijde daleko komictejsi pohled na beznou soupravu linky R5 = 380 se soupravou orezlych zelenych Becek.

Toto je spíš taková okrajová zajímavost, která vypadala na první pohled docela komicky: V sobotu ráno jel nákladní vlak, tažený laminátkou po spojce Maloměřice - Dolní Heršpice a hned za tou laminátkou se jako vagón vyvážela ta superhyper nová lokomotiva ze Škodovky a pak ještě docela dlouhý vlak. Laminátka měla ten nový modrý nátěr Cargo s nápisem : "Cokoliv, kamkoliv"...

Předjarní průklest v Majlontě...
Náklad vykolejil a vzal s sebou i pár sloupů, načež se do toho trefil i osobák...

Nové vozy samozřejmě dělají své. Další věci je uložení kolejí na pražcích, buď jsou koleje k pražcům připevněny pružnými příchytkami (jako na českých koridorech, nebo třeba na trati z Retzu do Znojma) nebo jsou mezi kolejemi a pražci gumové vložky, stejně jako ve Vídeňském metru-stačí porovnat hlučnost v Pražském a Vídeňském metru.

Okrajově se to IDS týká... jelikož je tu mnoho vzdělaných lidí, chtěl sem se na něco zeptat.

Občas trávím čas ve Znojmě, a nemohl jsem si nevšimnout, že po rekonstrukci tratě do Rakouska a nasazení 1116 + push/pull soupravy (např. Os 2250 - mimochodem dost smutný, když z Břeclavi dojede 714+Btx a z Budějovic 810...) došlo k situaci, kdy ten vlak prostě není slyšet.

V souvislosti s dalšími zkušenostmi z Rakouska (kde to tak je snad všude, co sem měl možnost poslouchat ) se ptám - proč to tam jde a tady ne? Chápu že mají nový vozy, ale to udělá tolik? Jasný že obutej vagón přehluší všechno, ale není jinej i svršek?

Taky se tím příjemně eliminuje zvrácenost typu stavění PHS v polích.

Díky za případný vysvětlení.

Ovšem to je moc Takový osobák

Všechno i modernizovat se musí postupně, vítám ve vozovém parku každý nový vůz. Teď nakoupit nový mašiny a hned zmodernizovat i to za nima. Jen se modlím, aby ty vagóny byly dřív než bude z 380tek šrot...

Myslim, ze nejen v podstate. Prvne se tam akorat dala vyfotit o obrat drive vcera odpoledne. Na veletrhu byla vystavena 380.003, ktera ale byla pritazena pres Dolni a navic tehdy jeste nesmela a ani nemohla jen vlastni silou. V ramci zkusebniho provozu v nakladni doprave se do Brna 380 parkrat podivala, ale je velmi nepravdepodobny vyskat na hlavnim. Byt jsem to nestudoval podrobne. Jizdy s merakem po 260 se otacely v Malomericich.

Inu, muzeme jen doufat, ze nam tento obrazek casem zevsedni:-) Modernizaci vozoveho parku potrebuji CD jako sul. Spise stoji za pozornost kontrast moderni nove masiny s neuveritelnym srotem za ni... Rekl bych, ze zadny z vozu neni mladsi 40 let

Hezké, já jsem se tu potvoru vydal vyfotit na R 814, načež s tím dojelo eso (362.171)

Nejlepší ovšem je toto: http://www.zelpage.cz/razeni/11/vlaky/cd-4648

Hm, hezký. V podstatě jedna z prvních fotek 380 na hlavním v Brně. Předtím se 380 podívala do Brna akorát jednou na veletrh, ale to tam asi nejeli přes hlavní.

Vcera konecne zacal jezdit "zazracny stroj znacky SKODA" v cele pravidelnych osobnich vlaku. Zatim je zkusebni provoz povolen pouze pro dva stroje, ktere zalohuje rada 362. Dvoudenni obeh zahrnuje i nekolik vykonu v IDS JMK na R5.

Na hlavnim nadrazi bylo "veselo" a to i u vecerniho obratu. V priloze posilam jednu fotku porizenou 15. 12. tesne pred odjezdem R815 (R5). Lidi foticich nocni fotky na mobil tam bylo vice...

V rámci projektu do marketingu o Znojmu jsem navrhl, troufám si říci, ještě větší sci-fi. Toto sci-fi by však zásadním způsobem změnilo situaci na Znojemsku. Inu, posuďte sami můj návrh:

Návrh

My, studenti FRRMS, účastníci projektu o Znojmu, tímto představujeme svoji vizi Znojma. Do 5 let (pětiletka) chceme mít Znojmo napojené dopravně lépe než dnes. Je to jedna ze slabin města Znojma. Toto se projeví i na rozvoji regionu, který tím získá větší atraktivitu.

Na zlepšení dostupnosti se bude podílet Jihomoravský kraj, obce, dále SŽDC, České dráhy a další železniční dopravci a samozřejmě i stát. Předpokládáme dotace EU na výstavbu nové železniční tratě a rekonstrukce tratí.

Výstavbou zcela nové železniční tratě od Hrušovan nad Jevišovkou do Vranovic přes relativně nezastavěnou krajinu, přesto poblíž obcí. Nová trať dlouhá 20 km bude převážně jednokolejná s křižováním (tyto dvoukolejné úseky budou dlouhé u stanic), elektrifikovaná a vzniknou také 4 zastávky (Jevišovka, Drnholec, Pasohlávky, Ivaň).

Zlepšením železniční trati odlehčíme silnici ze Znojma do Pohořelic, která tak bude moci projít dalšími opravami.

Rekonstrukcí a elektrifikací stávající tratě ze Znojma do Břeclavi nabídneme rychlejší spojení nejen Znojmu, ale i obcím u tratě, s hlavní tratí z Břeclavi do Olomouci a Ostravy. Z dnešního času hodina a půl na 69 km dlouhou cestu chceme dosáhnout času pod jednu hodinu.

A konečně – rekonstrukcí a elektrifikací tratě ze Znojma do Jihlavy nabídneme přímé spojení bez nutnosti výměny elektrické lokomotivy na dieselovou s Prahou. S ohledem na elektrifikovanou trať do Vídně tak vznikne alternativní spojení z Prahy do Vídně. Významnou zastávkou bude Šumná, ze které chceme nabídnout přípoje do Vranova nad Dyjí autobusem. Z dnešních dvou hodin cesty (99 km) chceme rekonstrukcí dosáhnout času hodinu a 15 minut.

U každé tratě předpokládáme spolufinancování subjekty výše jmenovanými, především železničními dopravci. Chceme tímto otevřít konkurenci, ze které bude profitovat cestující.

V souvislosti s výstavbou nové tratě z Vranovic do Hrušovany chceme taky obnovit železniční spojení na dnes již nepoužívané trati do Hevlína a obnovit zrušenou trať do Laa an der Thaya. Samozřejmě elektrifikovanou trať, aby bylo možné mít přímé spojení bez nutnosti výměny lokomotiv pro úsek do Rakouska.

Nová výsledná spojení:

Brno – Vranovice – Hrušovany nad Jevišovkou – Znojmo (v Hrušovanech bude přípoj na osobní vlak směr Hevlín – Laa an der Thaya - Wien): přímé vlaky. V opačném směru ze Znojma do Brna bude zajištěn přestup z osobního vlaku z Vídně (z Hrušovan pojede osobní vlak do Břeclavi a naopak při cestě vlakem z Brna do Znojma bude přestup z vlaku od Břeclavi pro spojení do Znojma a samozřejmě bude spojení i do Laa an der Thaya - Wien) (případně je možné uvažovat o spojení Wien - Laa - Hevlín - Břeclav). Nabídnuty budou i přímé spoje Brno – Vranovice – Hrušovany nad Jevišovkou – Hevlín – Laa an der Thaya (v případě tohoto spojení bude garantován přestup na vlak z Břeclavi do Znojma; v Laa an der Thaya bude přestup na osobní vlak do Vídně). V opačném směru z Laa an der Thaya bude vlak čekat na osobní vlak od Vídně a v Hrušovanech tento vlak vyčká na vlak ze Znojma do Břeclavi.

Výsledek: pravidelné spoje z Brna do Laa an der Thaya a Znojma, buď s přestupem nebo přímé spoje.

Přímé spojení z Brna do Laa an der Thaya bude zajišťováno českým dopravcem, přímé spojení z Vídně do Hrušovan (Břeclavi) bude zajišťováno rakouským dopravcem. Takto dojde k vyrovnání výkonů.

Spojení ze Znojma do Jihlavy bude zajišťováno dálkovými spoji do Prahy, na regionálních spojích chceme prodloužit vlaková spojení z Vídně přes Retz a Znojmo do Jihlavy. Na tyto vlaky bude zajištěn přestup od vlaků z Brna a naopak. Přímé spoje z Břeclavi pojedou dále do Jihlavy (ve Znojmě bude zajištěn přestup z osobních vlaků z Retzu, které zde jízdu ukončí).

V Hrušovanech nad Jevišovkou tak vznikne nový přestupní uzel, který však bude mít i nadále pozici mimo vesnici. Spojení s vesnicí bude zajištěno nadále autobusy.

Konec návrhu

Za jakékoliv připomínky k tomuto sci-fi, byť z mé strany promyšleného i na přestupy, budu vděčen.

Pokud se toto už někde probíralo, tak jsem to opravdu netušil. Byl to pouze můj nápad. Nicnéně na tomto fóru se to ještě neřešilo.

Tato trať by zajisté měla mnoho přínosů, ale to by se toho musel někdo z politiků chytnout.

Pan kolega objevil Ameriku Nicmene vazne... Je to opravdu dost stara myslenka. Treba docela nedavno byla zminana v jednom clanku v Rocence casopisu Draha Tato spojka by mohla zasadne zlepsit zeleznicni dopravu na jizni Morave i v sirsim kontextu. Napriklad jako jedina by teoreticky mohla zachranit usek Hrusovany - Laa, protoze prime konfortni spojeni na Brno by teprve dalo smysl obnove useku do Lavy. Navic by se navazalo na pomerne dobrou trat Hrusovany - Znojmo, kdy je velky prostor pro zvyseni tratove rychlosti. A dalsi prinos: dala by se tim uplne nahradit trat Hrosovany - Miroslav. Jenze ... zijeme v dobe, kdy temto projektum nepreji okolnosti.

Do budoucna je ale potreba, aby dobre myslenky nezapadly. A kuli tomu je potreba je pripominat, oslovovat kompetentni atd. Na podzim budou komunalni volby. Dnes neni problem oslovit kandidujici politiky. Kdyz uz nekdo nakreslil peknou mapku, poslete ji mejlem na Krajsky urad JMK. Nic tim nemuzete pokazit. Kdyz to udela vice lidi, treba se pohnou ledy.

celkem stará myšlenka, naposled se celkem důkladně probírala na krepu: http://www.k-report.net/discus/archiv20 ... iv-24.html
(viz diskutující bram, mibl a další)

Myslím, že tento výřez z GoogleEarth mluví za vše:

Jako návrh je to pěkný a čte se opravdu pěkně. Znojmo by si to zasloužilo. Ale upřímně řečeno, myslím, že méně nákladné by bylo rekonstruovat trať z Brna do Hrušovan nad Jevišovkou, nasadit na trať patřičná vozidla...

Mám jeden nápad jak zlepšit železnici na Znojemsku

Nová železniční trať Vranovice - Hušovany nad Jevišovkou. asi tudy
Hlavním přínosem by bylo spojení Brna a Znojma přímou a rychlou vlakovou linkoupo trati 250 do Vranovic, po nové trati do Hrušovan a po (pokud třeba - rekonstruované?) trati 246 do Znojma. Celá trasa vede nížinou - přímá trasa s minemem zatáček a s vysokou rychlostí. Nová trať by měla vést co nejblíže obcím Ivaň, Pasohlávky, Drnholec a Jevišovka, a vybudovat co nejblíže obcí (ideálně v obci) vlakové zastávky

Hlavní přínos je propojení dvou největších měst !!! kraje vlakovou dopravou (spěšné vlaky), které by zastavovaly také ve Hrušovanech. Vlakem by byla cesta Brno -Znojmo rychlejší ( a i kdyby ne, kordis to tak zařídí ). Vytvořila by se nová páteřní linka, linka 108 by se mohla úplně zrušit, nebo aspoň omezit (Brno - Pohořelice - Miroslav). Linka 104 zrušit, místo toho regionálka z Pohořelic do Hrušovan a z Hrušovan (přestup z vlaků z Brna a Znojma) do Hevlína a Laa. Na nové trati by také mohly jezdit některé prodloužené osobní vlaky, co dnes jezdí do Vranovic. Pak by se mohla zrušit linka 530, kterou by celou nahradil vlak.

Ovšem pochybuju, že by se v dnešní době postavila úplně nová regionální železniční trať; kdy se naposled stavěla nová železnice??? Budou ji chtít obyvatelé obcí, kudy by vedla (Ivaň, Pasohlávky, Drnholec)? - mohli by získat přímou linku do Brna a častější intervaly, ale některé domy bude třeba zbourat. A kdo to vše zaplatí? Ti kteří o tom rozhodují stejně vlakem nejzdí

Ale přesto, doufám, že se Znojemsko dočká nějakého (ať už jakékoliv) kvalitního vlakového spojejí s Brnem, vždyť o tom celé IDS JMK je !

marecek.00: golf I a II porovnávat prosím s dnešním Polem, golf klasse za ta léta o jednu třídu vyrostla. ;) Na věci to ale nic nemění. Ještě bych doplnil, že tlak na pasivní bezpečnost vyvolaly "hvězdičky" NHTSA a EuroNCAP.

Nicméně železnice se od silnice v pár věcech podstatně liší:

- silniční vozidla umí manévrovat dvourozměrně, tudíž nehodě se dá bezprostředně předejít buď brzděním, nebo úhybným manévrem. Vlaky oproti tomu manévrují jednorozměrně, takže se dají uvést do bezpečného stavu prakticky vždy brzděním.

- silnice funguje na principu "chytré auto, hloupá silnice", zatímco železnice obráceně - "hloupý vlak, chytrá trať". Když se tento princip dotáhne, jako v tom Japonsku, deformační zóny a podobné věci prostě nejsou potřeba, protože pravděpodobnost nehody (větší, než ťukanec při posunu) je tak malá, že nemá smysl s ní počítat při běžném provozu

Bohužel je u nás podobné dotažení v nedohledu (protože vlakový zabezpečovač je drahý), proto budou zatím železniční vozidla kynout a jezdit proti stůj. :( Tohle musejí zvládnout současná vozidla, a má se prý ještě přitvrzovat...